Aktuálně:

Česko je páté na světě v plnění cílů udržitelného rozvoje

20.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko je páté na světě v plnění cílů udržitelného rozvoje

Česká republika obsadila pátou příčku v hodnocení států v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje.

V hodnocení sto padesáti sedmi zemí jsme obsadili pátou příčku, když se před námi umístily čtyři severské země: Švédsko, Dánsko, Finsko a Norsko. Všechny země Visegrádu se dostaly mezi třicet nejlépe hodnocených. Spojené státy se umístily až za čtvrtou, a Rusko dokonce až za šestou desítkou států.
Členské země OSN přijaly cíle udržitelného rozvoje v roce 2015, a to v rámci Agendy 2030. Tento program cílí na sedmnáct oblastí, mezi které patří zajištění kvalitního vzdělání, dobré zdravotní péče, ekonomického růstu, čisté vody, důstojných pracovních podmínek, rovnosti mužů a žen nebo zamezení chudoby. Agenda rovněž zahrnuje odpovědnou spotřebu či využívání čisté energie. Česká vláda už připravila strategii pro naši republiku do roku 2030.
V čele letošního žebříčku stanulo Švédsko s 85,6 bodu ze sta možných. Druhé místo obsadilo Dánsko, následované Finskem a Norskem. Na páté pozici se umístila Česká republika, jež získala 81,9 bodu. Do první desítky zemí patří dále Německo, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko a Francie. Na první třicítku dosáhly i zbývající tři země Visegrádu: Maďarsko obsadilo 18. místo se 78 body, Slovensko bylo 23., když získalo 76,9 bodu a Polsko skončilo 27. se 75,8 bodu. USA skončily na 42. příčce, Rusko bylo 62. a Čína 71.
ČR je na tom dobře v potírání chudoby, špatně v prosazování inovací
Česká republika dopadla nejlépe v potírání chudoby, když sledovaná kritéria splňovala z 99,7 procenta. Nejhůře naopak dopadla v prosazování inovací a zajišťování infrastruktury a taktéž v oblasti vytváření partnerství k dosažení cílů – tyto úkoly tuzemsko naplňovalo pouze ze 60 procent.
Slabinami jsou pro Českou republiku mimo jiné velký výskyt obezity, propast ve výdělcích mužů a žen, malý počet patentových žádostí, množství vyprodukovaných odpadků či emisí na obyvatele. Nízké hodnocení tuzemsko získalo také za neplnění závazků při poskytování finanční pomoci na rozvoj chudých zemí. Body naopak sbíráme za nízkou úmrtnost novorozenců, dlouhou dobu dožití, hospodářský růst či malou nezaměstnanost.
Informace vyplývají ze zprávy o globální odpovědnosti a hodnocení cílů udržitelného rozvoje (Index SDG) pro rok 2017, kterou agentuře ČTK poskytla Asociace společenské odpovědnosti.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.