Aktuálně:

Vývoj insolvencí bude záviset i na vývoji válečného konfliktu na Ukrajině

07.04.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vývoj insolvencí bude záviset i na vývoji válečného konfliktu na Ukrajině

„Stav insolvencí v 1. kvartálu 2022 lze charakterizovat jako klid před bouří. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze očekávat rekordy v počtech insolvenčních řízení. Kdy a v jak vysoké míře se tak stane, závisí na vývoji válečného konfliktu na Ukrajině a jeho dopadu do české i světové ekonomiky,“ konstatuje jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.


Podle analytiků InsolCentra zažívala naše země ve druhé dekádě tohoto století dobré ekonomické období provázené nízkým počtem insolvenčních řízení. V letech 2020 a 2021 také došlo ke zmrazení insolvencí v důsledku finančních injekcí ze strany státu i legislativních ochranářských opatření Lex covid. Vláda navíc připravuje novelu insolvenčního zákona, která má zmírnit podmínky oddlužení pro fyzické osoby. Poté se předpokládá masový vstup dlužníků do této procedury. „Všechny uvedené okolnosti neodvratně povedou k významnému nárůstu počtů oddlužení, konkurzů i reorganizací. Avšak ani několikanásobné navýšení případů nemusí pro celkovou hospodářskou situaci České republiky téměř nic znamenat, pakliže se nebude jednat o strategické podniky s velkým počtem zaměstnanců, protože vychází z velmi nízkého základu. Znalost proporcí problematiky insolvencí může pomoci před panikou spotřebitelů i podnikatelské sféry.“
V prvním kvartálu 2022 bylo podáno 5 868 insolvenčních návrhů, což je nejmenší počet návrhů od nástupu Covid- 19. Počet povolených oddlužení je v porovnávaných čtvrtletích téměř totožný. Důvod, proč se při nižším počtu návrhů nesnižuje počet povolených oddlužení, souvisí s podáváním kvalitnějších insolvenčních návrhů. Na začátku účinnosti insolvenčního zákona bylo neúspěšných až 63 % návrhů, nyní se pohybujeme pouze okolo 6 % neúspěšných insolvenčních návrhů ročně. Zajímavé je rozlišení charakteru fyzických osob: V prvním kvartálu 2022 bylo povoleno celkem 5 468 oddlužení, z toho 73 % tvořili občané a 27 % živnostníci. Nízké absolutní počty konkurzů občanů ovlivňuje skutečnost, že jejich insolvence je řešena převážně v oddlužení. Nárůst počtu případů v 1. kvartále je proto nevýznamný.
Konkurzy živnostníků představují v současné době minoritní proceduru. Insolvence živnostníků probíhá zejména v rámci oddlužení. Mezičtvrtletní nárůst o 32 % tvoří pouze 12 případů. Letos nastal pokles prohlášených konkurzů firem o 6 %, bylo prohlášeno celkem 178 konkurzů firem. Největší zastoupení mají firmy podnikající v odvětví velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (21 %), zpracovatelský průmysl (13,5 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (13 %).
Zvýšil se počet povolených reorganizací na 4 oproti 2 reorganizacím ve 4Q 2021. Vzhledem k tomu, že v letech 2020 a 2021 byl počet reorganizací nejmenší od roku 2009, můžeme sledovat návrat k trendům předcovidových let. Počet moratorií se v předcovidovém období pohyboval mezi 2 – 18 ročně. V letech 2020 a 2021 byl rekordní počet 146 moratorií, zejména těch mimořádných. Zvýšený počet moratorií signalizuje, že se v ekonomice něco děje, avšak 1. kvartál 2022 tomuto předpokladu nenasvědčuje, zatím se jedná o zamrzlé stadium.
„V prvním čtvrtletí roku 2022 ubylo především žadatelů z řad fyzických osob, v případě firem naopak počet podaných insolvenčních návrhů postupně roste. Zatímco v prvních třech měsících roku 2021 bylo ze strany právnických osob podáno 270 insolvenčních návrhů, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo 286. Spolu s dozvuky vleklé pandemie na firmy naplno dolehlo zdražování energií, rostoucí ceny materiálů a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce. Růžový navíc není ani výhled do budoucna. Ekonomický vývoj v čele s inflací, aktuální mezinárodní situace a dramatické růsty cen energií na jistotě nepřidávají, takže v následujících měsících se dá očekávat další nárůst,“ říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Jak dále uvádí, nepříznivá situace dopadá i na fyzické osoby, byť počty insolvenčních návrhů v jejich případě zatím stále klesají, meziročně o 11 %. „V případě fyzických osob platí, že krize se do počtu insolvenčních návrhů promítá s větším zpožděním. Lidé se finanční potíže nejprve snaží řešit jinými způsoby, například s pomocí rodiny. Aktuálně ale opět dramaticky roste počet zahájených exekucí a podíváme-li se do historických dat z období poslední ekonomické krize a let bezprostředně po ní, je pravděpodobné, že během jednoho až dvou let vzroste počet žadatelů o insolvenci až několikanásobně,“
Dosavadní několikaletý pokles zájmu o oddlužení ze strany fyzických osob je podle Valáška dán především faktem, že lidé, kteří o vstup do insolvence stáli, o něj již většinou požádali. Řada ostatních dlužníků naopak stále preferuje setrvání v exekuci, která je pro ně minimálně z krátkodobého hlediska ekonomicky výhodnější. Všeobecný zájem o zahájení oddlužení by mohla zvýšit také možnost využívat služby insolvenčních správců ve vzdáleném režimu v podobě online schůzek, jako je tomu například u advokátů a jejich klientů v rámci projektu Skype obhajoby. „Insolvence za ostatními oblastmi justice v digitalizaci v tomto ohledu pokulhává. Naprostou většinu úkonů je nutné řešit osobně. Technická stránka bezpečné online komunikace je přitom připravena a úspěšně otestována, zbývá jen smysluplně nastavit legislativní rámec,“ vysvětluje Valášek závěrem.

Zdroj: InsolCentrum, ISIR

 

Zdroj: InsolCentrum, ISIR

Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.