Aktuálně:

Nová legislativa řeší postavení ukrajinských uprchlíků na území ČR

23.03.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nová legislativa řeší postavení ukrajinských uprchlíků na území ČR

Minulý týden byly schváleny nové zákony s prozatímní dočasnou účinností do 31. března 2023, které upravují některé otázky týkající se postavení uprchlíků z Ukrajiny. EM přináší základní shrnutí po jejich schválení těchto zákonů a jejich dopad na uprchlíky, které vypracovali advokátka Barbora Šafaříková a advokátní koncipient Matěj Korduliak z advokátní kanceláře Noerr.
Dočasná ochrana
Zákon zavedl  institut tzv. „dočasné ochrany“, na základě které mohou váleční uprchlíci z Ukrajiny legálně pobývat v České republice. Institut dočasné ochrany bude zaveden do 31. března 2023 a bude vstupenkou pro válečné uprchlíky z Ukrajiny na pracovní trh, do vzdělávání, sociálního systému či do Schengenského prostoru. Toto zvláštní povolení k pobytu na území ČR je uděleno na žádost Ministerstvem vnitra nebo Policií České republiky, a to:

  • ukrajinským státním příslušníkům pobývajícím na Ukrajině před invazí Ruské federace (24. února 2022);
  • osobám bez státní příslušnosti a státním příslušníkům třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před invazí poskytnuta specifická ochrana na Ukrajině;
  • rodinným příslušníkům osob uvedených v bodech (a) a (b);
  • a cizincům, kteří doloží, že byli ke dni invaze na Ukrajinu držiteli platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny a jejich vycestování do státu, jehož jsou státními občany, není možné z důvodu hrozby skutečného nebezpečí.

Žádost o udělení dočasné ochrany je nutné zpravidla podat osobně na Ministerstvu vnitra či Policii ČR, k žádosti se přikládá cestovní doklad a případně fotografie. Žádosti nebude vyhověno, pokud již byla obdobná žádost podána v jiném členském státě Evropské unie, nebo pokud již byla cizinci dočasná ochrana v jiném členském státě udělena. Udělení dočasné ochrany se zpravidla vyznačí držiteli dočasné ochrany štítkem do cestovního dokladu.
Institut dočasné ochrany se vztahuje i na válečné uprchlíky z Ukrajiny, kteří již pobývají v ČR na základě dříve udělovaného speciálního víza k pobytu (uděleného po invazi na Ukrajinu).
Zdravotnictví
Uprchlíci, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana (viz výše), mají nárok na zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Toto právo se vztahuje i na uprchlíky, kterým byly poskytnuty zdravotní služby nejdéle 30 dní před udělením dočasné ochrany (nejdříve však v den invaze Ruské federace).
Zaměstnanost a sociální zabezpečení
Zaměstnání bez zvláštního pracovního povolení
Držitelé dočasné ochrany budou mít zcela volný přístup na pracovní trh. Držitel dočasné ochrany tedy nebude muset pro zaměstnání získat žádné pracovní povolení a zaměstnavatelé budou moci držitele dočasné ochrany zaměstnat bez omezení na jakékoli pracovní místo.

  • Humanitární dávka

Držitel dočasné ochrany má nárok na humanitární dávku v částce 5.000 kč, přičemž v případech, kdy uprchlík nemá na zajištění základních životních potřeba, pak může být tato dávka vyplácena i opakovaně po následujících pět měsíců.

  • Péče o děti a sociální služby

Děti uprchlíků z Ukrajiny budou moci navštěvovat dětské skupiny, přičemž na účast dětí cizinců bude dětským skupinám přispívat stát. Zákon dále zjednodušil možnost, aby mohli držitelé dočasné ochrany pracovat v dětských skupinách nebo jako pracovníci v sociálních službách. Tito budou moci prokazovat svou způsobilost pro výkon těchto povolání po určitou dobu jen čestným prohlášením.
Školství
Zákon stanoví zvláštní pravidla pro přijímání dětí, jakožto válečných uprchlíků z Ukrajiny, do školek, základních škol, středních škol, konzervatoří i vyšších odborných škol, kdy tyto mohou být přijaty do již probíhajícího 1. ročníku. Navíc školy mohou upravit studijní plány dle jejich potřeb. Ministerstvo vnitra chystá za účelem snadné integrace studentů do škol intenzivní kurzy češtiny.
Aby byl zajištěn přístup dětí ke vzdělání, zákon prodlužuje lhůtu k podání přihlášky na střední školu, prodlužuje čas pro vykonání přijímací zkoušky.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny jsou také zbaveni povinnosti zaplatit poplatek za nostrifikaci (tj. uznání cizího vzdělání), aby se zjednodušil jejich přístup ke kvalifikovaným profesím.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.