Plošné očkování ukrajinských uprchlíků je protizákonné, tvrdí Inicativa 21

„Považujeme proto za nutné se důrazně distancovat od jakýchkoli snah parazitovat na utrpení lidí trpících válkou.“ 
„My, níže podepsaní lékaři a další zdravotničtí pracovníci, odmítáme aktuální doporučení České vakcinologické společnosti k očkování ukrajinských uprchlíků včetně dětí. Zároveň Vás žádáme o urychlené objasnění Vašeho sporného návrhu, který je v rozporu s uznávanou a platnou medicínskou praxí i s platnými předpisy. Návrh tak vyvolává oprávněné podezření, že nevznikl primárně kvůli ochraně zdraví uprchlíků ani našeho národa,“ píší úvodem dopisu.
Jak dále uvádějí, v doporučení navrhuje ČVS přistupovat ke všem ukrajinským uprchlíkům přicházejícím do ČR jako k neočkovaným, pokud nepředloží očkovací průkaz nebo jeho kopii. Uprchlíci by tedy podle tohoto doporučení měli být očkováni stejně jako občané České republiky, ačkoli mnozí už byli naočkováni na Ukrajině, a to bez zjištění jejich skutečného imunitního stavu. „Vaše doporučení přitom již řada lékařů bere jako „příkaz shora“. Jeho slepou aplikací tak bezprostředně hrozí negativní následky na zdraví tisíců lidí v krajně těžké životní situaci.“
Vakcinologická společnost doporučuje naočkovat ukrajinské občany včetně dětí, pokud “přesvědčivě” nedoloží očkovací průkaz. S takovým postupem protestující lékaři zásadně nesouhlasí, protože odporuje medicínským přístupům i právním předpisům. Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje povinnost vyšetřit stav imunity vůči infekci a zjistit příp. kontraindikace. Pokud se před očkováním nezjistí množství vytvořených protilátek, hrozí zvýšená odpověď imunitního systému (alergická reakce či později rozvoj autoimunitního onemocnění). „Je tedy hazardem např. znovu očkovat dítě, které bylo očkováno nedlouho před vstupem na naše území.“
Další sporný bod vidí Inciativa21 v doporučení naočkovat ukrajinské děti proti tuberkulóze s tím, že BCG vakcínu je možné podat současně s jakoukoli jinou očkovací látkou rutinně používanou v kojeneckém věku nebo v jakémkoli intervalu. Podle doporučení musí být interval mezi BCG vakcínou a jinými parenterálními živými vakcínami (vakcína proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a varicelle) nejméně 28 dní. Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem ale uvádí, že očkovat proti tuberkulóze lze nejdříve za dva měsíce, avšak vždy až po zhojení prvotní reakce. „Tento delší časový odstup a zhojení jizvy po očkování jsou důležité proto, aby nedošlo ke komplikacím, např. tvorbou abscesů, granulomů nebo vzniku orgánových postižení. Neexistuje oprávněný důvod, proč pro ukrajinské děti intervaly zkracovat a postupovat proti Vyhlášce.“
Za zcela zbytečné považují lékaři doporučení naočkovat proti covidu-19 všechny ukrajinské dospělé a děti starší pěti let. Toto plošné očkování je podle nich zbytečné a jeho rizika převažují nad přínosy. Používané vakcíny byly vyvinuty na původní varianty viru a jejich účinnost proti omikronu je minimální. Účinnost vakcín je pouze krátkodobá a většina populace má již silnější přirozenou imunitu získanou proděláním nemoci.
V doporučení se dokonce píše,  že pokud rodiče nebo jiný doprovod dítěte nedoloží dokumentaci o jeho očkování, bude k němu přistupováno jako k neočkovanému a očkování bude zahájeno během této první zdravotní  prohlídky. „Představte si malé dítě, jehož matka nemůže předložit očkovací průkaz, protože zůstal v ruinách jejich bydliště. Lékař tudíž podle návodu České vakcinologické společnosti bude očkovat toto dítě, aniž by zjistil jeho imunitní stav, bude ho považovat za zcela neočkované. Aplikovat vakcíny proti nemocem, na které je již dítě imunní, může vést k neadekvátní reakci imunitního systému a dítě tak poškodit. Tento postup je jen stěží postupem lege artis, je proti zdravému rozumu a mimo jiné lidsky neobhajitelný, zcela popírající vztah důvěry mezi lékařem a pacientem. Svým způsobem je to pusté vydírání lidí ve složité životní situaci, a proto zcela nepřijatelné,“ kritizují lékaři doporučení.
Jak dále v dopise uvádějí, jako lékaři a další zdravotní pracovníci se ctí zavázáni primárně odpovědností za zdraví svých pacientů. Ctí princip předběžné opatrnosti a základní lékařskou zásadu primum non nocere – především neškodit. Za druhé respektují platné medicínské předpisy. „Nemůžeme a nebudeme proto uskutečňovat odborná doporučení, která jsou s oběma východisky ve zjevném rozporu. Navíc jsou zaslána Vakcinologickou společností, jež nemá právní subjektivitu ani právní odpovědnost. Tu, jak víte, mají jen lékaři. Proto se budeme nadále řídit svým lékařským vědomím, svědomím, praxí a platnými předpisy.“
V kontextu výše uvedeného i všech zkušeností s tlakem na očkování proti nemoci covid-19 v minulých měsících vyvolává návrh podle Iniciativy 21 pochopitelné podezření ze střetu zájmů. Působí dojmem, že jeho cílem není primárně ochránit zdraví uprchlíků ani národa, ale že k němu vedly důvody spíše komerčního rázu. „Považujeme proto za nutné se důrazně distancovat od jakýchkoli snah parazitovat na utrpení lidí trpících válkou.“
Podle expertky na zdravotní právo, advokátky Vladany Vališové  z ustanovení § 46 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví lze skutečně vyvodit, že se má před očkováním zjišťovat, zda má pacient vůči nemoci, proti které by měl být očkovaný, imunitu. Pro případ, že je imunita zjištěná, zákon nedává na výběr možnost očkovat či neočkovat, ale jasně stanoví, že v takovém případě se očkování neprovede.  „V tomto bodě je třeba podotknout, že očkování se neprovede ani tehdy, jsou-li zjištěny nějaké kontraindikace, tedy brání-li očkování zdravotní stav pacienta. Zejména očkování BCG vakcínou proti tuberkulóze by mohlo mít pro pacienty s hlubšími poruchami specifické, buňkami zprostředkované imunity, dalekosáhlé dopady.“
Na základě mimořádně závažných a konkrétních argumentů, pokračuje Vališová,  je také možné neočkovat, pokud pacient či jeho zákonný zástupce uplatní tzv. výhradu víry nebo světskou výhradu svědomí. K této otázce se vyjadřoval Ústavní soud, který judikoval, že v případech těchto výhrad lze upustit od sankce pro rodiče, kteří nenechali své dítě očkovat dle zákona a prováděcí vyhlášky. Pravidelnému očkování se však musí podrobit jen osoby s trvalým pobytem, nebo cizinci, kterým byl povolen pobyt na dobu delší než 90 dní.
Jak dále advokátka uvádí, tzv. očkovací vyhláška teoreticky umožňuje pohromadě s vakcínou proti tuberkulóze očkovat současně nejen jinou neživou, ale i jinou živou očkovací látku, pokud jsou tyto látky aplikované na různá místa těla. Jako povinnost očkování více očkovacími látkami však vyhláška neukládá, takže je to nakonec lékař, na němž je rozhodnutí, jak pacienta očkovat. Zvláště v dětství, kdy se rozhoduje o budoucí imunologické reaktivitě, by mohlo dojít akumulací nebo nevhodnou  kombinací vakcín či nevhodným načasováním k nezvratným negativním zásahům do imunitního systému. O tomto jevu svědčí zvýšené množství komplikací po zavedení tetravakcíny a později hexavakcíny. Důsledkem bývala reaktivita čerstvě zhojené reakce po BCG, která se obnovovala jako absces v místě očkování nebo jako zánět uzlin. Na možné komplikace v souvislosti s BCG vakcínou evidentně pomýšlí i očkovací vyhláška, když se v ní uvádí, že po očkování proti tuberkulóze lze očkovat nejdříve za 2 měsíce, avšak vždy až po zhojení prvotní reakce. „Lékaři by měli mít na paměti, že i podle zákona o zdravotních službách mají povinnost respektovat individualitu pacienta a o pacienta pečovat podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů. Stanovisko žádné odborné společnosti není pro lékaře právně závazné. Česká lékařská společnost J. E. Purkyně je zapsaný spolek, ale jednotlivé společnosti, jakou je i Česká vakcinologická společnost, jsou jen její organizační složkou, bez právní osobnosti.“
Co se týče intervalu mezi jednotlivými očkováními, očkovací vyhláška umožňuje ve výjimečných případech, jestliže to vyžaduje zdravotní stav fyzické osoby nebo potřeba navození požadovaného stavu odolnosti, intervaly dané vyhláškou zkrátit. Jestliže však vyhláška zkrácení intervalu připouští ve výjimečných případech, rozhodně nelze intervaly paušálně zkracovat v případě všech ukrajinských dětí – běženců.
Očkování proti covid-19 je očkováním dobrovolným, konstatuje dále Vališová. Na nikoho by neměl být v souvislosti s očkováním vyvíjen jakýkoli nátlak. Souhlas se zákrokem udělený pod nátlakem by nebyl dobrovolný, a byl by tedy v rozporu s řadou mezinárodních úmluv, Listinou i našimi národními zákony. „Obzvlášť v případě uprchlíků ze země, kde zuří válka, je třeba pečlivě vážit komunikaci, aby nemohli dojít k závěru, že pokud se nepodvolí očkování, nebude jejich přítomnost v České republice vítána.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek