Aktuálně:

Pomoc budou potřebovat až tři miliony lidí: Krize na Ukrajině očima humanitární organizace

26.02.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pomoc budou potřebovat až tři miliony lidí: Krize na Ukrajině očima humanitární organizace

Začala válka. Vpádem ruských vojsk na Ukrajinu eskalovala sedm let trvající napjatá situace v otevřený válečný konflikt. Pro místní obyvatelstvo to znamená další zhoršení již tak špatných podmínek, ve kterých musí žít.

S jakými problémy se dlouhodobě potýkají? Jak na místě pomáhá organizace ADRA a jakou další pomoc chystá? A jak můžete pomoci vy? Aktuální informace čerpáme z podkladů od kolegů a kolegyň z ADRA Ukrajina, kteří působí přímo na místě.
Co je nyní potřeba
Lidé v oblastech zasažených konfliktem budou nyní potřebovat humanitární pomoc, tedy zajištění základních životních potřeb – vody, potravin, hygienické a zdravotnické péče. První odhady hovoří o tom, že v roce 2022 budou tuto pomoc potřebovat téměř 3 miliony lidí.
Odnesou to hlavně ženy, děti a starší lidé
Nejvíce ohroženi jsou dlouhodobě ti, kteří žijí na území nekontrolovaném ukrajinskou vládou (NGCA) blízko tzv. linie doteku. Zdejší obyvatelé byli již dříve zasaženi omezením pohybu přes linii doteku v souvislosti s  COVID-19 a byli tak odkázáni na humanitární pomoc. A potřeba pomoci zde bude narůstat. Mimořádně zranitelní jsou pak zejména starší lidé a domácnosti složené pouze z žen a dětí, kteří žijí v izolovaných vesnicích. Mnoho z nich je sociálně slabších a ať už z ekonomických nebo jiných důvodů mají omezenou mobilitu.
Téměř 2,5 milionu lidí se již nyní potýká s problémy v oblastech WASH (voda, sanitace, hygiena). Nevyhovující podmínky panují ve zdravotnických a sociálních zařízeních, školách, sirotčincích a v nespočtu domácností. Vodovodní zařízení, stejně tak jako jejich obsluha, se dostávají do velkého nebezpečí. V některých městech bylo kvůli ostřelování zcela přerušeno zásobování vodou, na místě jsou tak potřeba cisterny.
Ani v oblastech dosud kontrolovaných ukrajinskou vládou není situace nijak růžová. 33 % domácností potřebuje zajistit přístup k pitné vodě. Pokud vůbec nějakou vodu mají, pak často není bezpečná a zdraví prospěšná. Statisíce lidí také potřebují zajistit přístup k sanitaci. Obyvatelé žijí v nehygienických podmínkách.  Ceny hygienických produktů stouply o 20 % a chudí obyvatelé si je často nemohou dovolit.
Jak ovlivní životy lidí válka
Ozbrojený konflikt samozřejmě ještě zhorší současnou humanitární krizi. Až 2 miliony lidí na východě Ukrajiny, kteří žijí podél kontaktní linie dlouhé 427 km, bude ohroženo vysídlením a násilím. Velkou část z nich tvoří starší lidé. „Válka ještě více prohloubí problémy s poškozenou infrastrukturou, omezí pohyb lidí, zablokuje přístup ke komunitám v nouzi, zhorší přístup k lékařské péči, veřejné dopravě, bankovním službám…,“ vypočítává možné důsledky Andrej Arvensis, projektový a finanční manažer Oddělení zahraničních projektů ADRA. „Již nyní je problém s přístupem k základním potravinám, hygienickým potřebám. Také je potřeba brát v úvahu, že jsme uprostřed zimního období a kvůli zhoršeným dodávkám plynu a elektřiny nemají lidé často čím topit.“
Jak na míste pomáha ADRA Ukrajina a ADRA Česká republika
Česká ADRA na Ukrajině pomáhá již od roku 2014. Soustředili jsme se například na pomoc lidem, kteří přišli o domov, pomoc sociálně znevýhodněným dětem či na podporu místních neziskových organizací, které dále samy pomáhají potřebným. Zatím poslední projekt byl zaměřen na zlepšení podmínek lékařské péče, budování kapacit místních nemocnic a ochrany v regionech nejhůře zasažených pandemií COVID-19. Zde najdete přehled všech našich předchozích projektů na Ukrajině.
Kancelář ADRA Ukrajina působí přímo na místě, od ní také čerpáme informace „z první ruky“. Její projekty v posledních letech směřovaly ke zmírnění výše popsaných problémů. ADRA Ukrajina zajišťovala přístup k pitné vodě, distribuovala topivo či hygienické potřeby atd. Prozatím jsou předchozí projekty vzhledem k nebezpečné situaci pozastaveny. ADRA Ukrajina poskytuje v tuto chvíli lidem psychosociální pomoc online, situaci monitoruje a připravuje se na humanitární pomoc, která bude v následujících dnech, týdnech a měsících potřeba ve zvýšené míře.
V důsledku války se ve snaze uniknout do bezpečí dá do pohybu velké množství lidí. Na zajištění jejich základních potřeb bude v první fázi určen i výtěžek naší sbírky SOS ADRA – Pomoc Ukrajině – konkrétně na podporu při evakuaci a zajištění základních potřeb vysídlených a evakuovaných obyvatel.
„Jako humanitární organizace jsme připraveni pomáhat všem lidem v nouzi bez rozdílu. Bude-li potřeba, jsme připraveni podpořit uprchlíky i v rámci České republiky, nicméně zkušenosti z jiných válečných oblastí ukazují, že lidé se primárně snaží zůstat co nejblíže svému původnímu bydlišti. Do vzdálenějších oblastí směřují až ve chvíli, kdy je konflikt dlouhodobý či jim nezbývá jiná možnost,“ doplňuje ředitel české pobočky ADRA, Radek Špinka.
Solidarita českých dárců a dárkyň je obrovská. Během prvního dne po otevření sbírky SOS ADRA – Pomoc Ukrajině se vybralo 1, 7 milionu korun! A dalších 900 000 Kč lidé přispěli prostřednictvím partnerské sbírky Nadačního fondu pomoci, jejíž výtěžek pomáháme distribuovat. Díky tomu jsme mohli první finanční prostředky odeslat hned tentýž den, kdy válka vypukla.
Pomožte i Vy na: https://www.darujme.cz/projekt/1205456
Děkujeme vám!
Foto + Zdroj: ADRA ČR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.