Apogeo
Reklama

Liberální institut hodnotí programové prohlášení vlády: Průmysl a obchod

23.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Liberální institut hodnotí programové prohlášení vlády: Průmysl a obchod

Po jednotlivých kapitolách hodnotíme programové prohlášení vlády z pohledu Liberálního institutu. Minule jsme se podívali na veřejné finance, dnes analyzujeme kapitolu průmysl a obchod.


Průmysl se v posledních měsících a letech ukázal jako důležitý tahoun české ekonomiky, který pomáhal držet zemi v chodu i přes těžkou situaci, kterou s sebou pandemie a protipandemická opatření přinesla. Sektor průmyslu je v České republice často skloňovaným tématem, protože jeho přidaná hodnota představuje třicet procent hrubého domácího produktu. Průměr Evropské unie je pro srovnání zhruba 22 % HDP. Není proto překvapením, že má průmysl v programovém prohlášení nové vlády vlastní kapitolu.
Průmysl a Green Deal
Tzv. Zelený úděl je v oblasti průmyslu téměř všeobjímající plán, který má skrze řadu obrovských investic, limitů, standardů, licencí a dalších nástrojů pomoci s transformací evropské ekonomiky na ekonomiku zelenou. Jedná se o obrovské změny, které se nejvíce dotknou průmyslových zemí a zemí s na emise náročným energetickým sektorem. Česká republika patří do obou kategorií. Možná i proto se první bod programového prohlášení v kapitole průmyslu věnuje právě Green Dealu. Tato část programu ale bohužel nenabízí žádná v opozici připravovaná řešení. Spíše pak popisuje jednotlivé kroky RIA (tzv. hodnocení dopadů regulace). Obdobou RIA ale v současnosti už zásadní návrhy typu Zeleného údělu a jeho součástí probíhají.  Těžko v této oblasti hledat novinky, či nově vytyčený směr, který by vedl ke zlepšení pozice České republiky v průběhu transformace.
Program dále hovoří o budování digitálních dvojčat. Ta mají pomáhat s urychlením stavebního řízení, které je v České republice dlouhé, neefektivní a způsobuje řadu problémů jak v sektoru byznysu, tak i v oblasti bytové výstavby. Jakékoliv zlepšení lze proto hodnotit pozitivně. Dalším diskutovaným návrhem je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který až nepříjemně připomíná formu cla pro zboží vyrobené mimo EU. Tolik k podpoře volného obchodu. Ten se při diskusi o transformaci evropské ekonomiky zdá být až na druhé koleji. Důvodem je zcela evidentní ohrožení konkurenceschopnosti celých sektorů ekonomiky v České republice a Evropě spojených se zaváděním nových pravidel Zeleného údělu. Nová cla pak mají chránit ohrožené sektory.
Energetika a klimatické cíle EU
Energetika je dalším sektorem, který čeká zelená transformace. A plánovaná transformace je naprosto zásadní. Dle současných energetických plánů bude v roce 2030 Česká republika vyrábět pouze 16,9 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, což je nejméně v Evropské unii. Pro srovnání, v Polsku, kterému patří mezi špinavými energetickými sektory v současné době prim, hovoří plány o 31,8 %. Výroba elektřiny by v České republice v roce 2030 měla být stále pokryta ze 47,4 % fosilními zdroji energie. I proto má být dle odhadů česká produkce elektřiny druhou nejšpinavější v rámci EU v roce 2030, kdy očekávaná intenzita emisí na elektrickou produkci (gCO2/KWh) dosahuje hodnoty 425, zatímco průměr EU je 153 gCO2/KWh.[1]
Čas na transformaci českého energetického sektoru běží. Vláda proto slibuje aktualizace Státní energetické koncepce ČR s ohledem na vytyčené klimatické cíle EU. Vzhledem k dlouhým jednáním, které probíhají už několik let je alarmující, že termín této aktualizace je stanoven na konec roku 2023. Obavy, že tato aktualizace bude šita horkou jehlou, proto stoupají. Pro chod země a ekonomiky je přitom naprosto zásadní stabilní energetická síť se stabilními zdroji energie.
Budoucnost energetiky ČR pak má stát na kombinaci jaderné energie, OZE a plynu. Významný posun v otázce zařazení jádra mezi čisté zdroje energie na evropském poli lze vnímat jako krok v souladu s plánem a plněním daných slibů v oblasti jaderné energetiky. Bez jeho zařazení by situace v ČR byla podstatně více komplikovaná a na tuto variantu nejsme zřejmě připraveni.
Souběžně programové prohlášení hovoří o pokračování a zavadění nových zelených programů na podporu výstavby jednotlivých OZE a zavádění principů tzv. komunitní energetiky, kdy oboje bude mít na skladbu energetického mixu v ČR spíše marginální vliv.
Další body programového prohlášení se věnují zároveň růstu významu zemního plynu v české energetice a snížení geopolitické hrozby spojené se závislostí na jeho dodavatelích. Tyto problémy lze v současnosti bez námahy sledovat v rozsáhlých studiích, mediích i na běžných vyúčtování za spotřebu energií. Alternativou standardních dodávek skrze plynovody má být dle prohlášení LNG, které se dováží z USA. To však v současné době není tím zázračným řešením, protože evropské kapacity na jeho zpracování nejsou pro tyto účely dostatečné. Řešení tohoto problému je velmi komplikované a časové náročné. V programu se o konkrétních krocích bohužel nedočteme. Obecně se příliš nedočteme o konkrétních krocích plánované transformace českého energetického sektoru a o vyrovnání se s možnými negativními dopady, jako je např. významný růst cen energií.
Podpora podnikání
V kapitole prohlášení o podpoře podnikání lze vidět četné zkušenosti členů nové vládní koalice. Řada slibů, i přestože nemají konkrétní podporu, míří na důležité oblasti. Jako příklad lze uvést zavedení už dlouho očekávané možnosti vedení účetnictví a daňové evidence v eurech. Vyzdvihnout lze obecnou snahu o snížení administrativní zátěže podnikaní, která pokud odečteme vlivy pandemie a protipandemických opatření v rámci České republiky klesá. Významná část této snahy je spojena s využitím moderních technologií a je proto dále popsaná v kapitole digitalizace.
Opatrně však nahlížejme na slibované podpory inovačního prostředí, malých a středních podniků, projektů s vysokou přidanou hodnotou, modernizace průmyslu, budování telekomunikačních sítí, nových technologií, exportu apod. Záměry těchto slibů jsou jistě dobré. Využití moderních technologií je klíčem pro dosažení vyšší produktivity a přidané hodnoty v ekonomice, která se podepíše na vyšší životní úrovni. Obavy z těchto programů lze glosovat jako „mysleli to dobře, ale dopadlo to jako vždy“. Strach posilují některé v minulosti představené dotační programy, které stály spoustu peněz daňových poplatníků a v lepším případě akorát nevedly k naplnění vytyčených cílů.
PAVEL PETERKA je spolupracovníkem Liberálního institutu a hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen
Foto: Pixabay
Zdroj: Pavel Peterka


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Tajný vítěz izraelského míru? Katar boduje tam, kde ostatní ztrácí

14.10.2025, Autor: Josef Neštický

Katar se stal nečekaným vítězem nedávného příměří mezi Izraelem a Hamásem díky sofistikované síti lobbistů, kteří ovlivnili klíčové hráče v USA, EU i Izraeli. Od roku 2016 investoval do těchto aktivit téměř 250 milionů dolarů, což mu zajistilo roli nezbytného mediátora. 

Podzimní kašel u dětí: Banální rýma, nebo čas na specialistu?

13.10.2025, Autor: red

S podzimem přichází do českých domácností nejen chladnější počasí, ale i kašel, který často provází děti po návratu do školek a škol. Většinou jde o běžnou virózu, ale co když za ním stojí něco vážnějšího? Pojďme se podívat, jak rozpoznat, kdy je čas přestat experimentovat s domácí léčbou a vyhledat plicního specialistu.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Sazka reklama
Reklama

Proč Češi milují Visegrád, ale nevědí, co vlastně dělá

12.10.2025, Autor: Marek Hájek

Visegrádská skupina, nebo V4, je pro mnohé Čechy symbolem středoevropské hrdosti a spolupráce. Přitom většina z nás ji podporuje spíš intuitivně, než s hlubším pochopením jejího fungování. Tento článek se proto zaměřuje na to, proč Češi Visegrád milují, co tato skupina skutečně dělá a zda je v dnešní politické realitě ještě relevantní – nebo už jen představuje nostalgickou vzpomínku na „staré dobré časy“.

Češi a peníze: tabu, které nás dusí

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

V české společnosti zůstává téma výše platu jedním z největších společenských tabu – vyvolá trapné ticho a rychlý ústup od konverzace. Proč se stydíme mluvit o penězích, ať už jde o příjmy nebo dluhy? Podíváme se, proč je mluvit o penězích v Česku stále tak těžké – a jak minulost ovlivňuje naši schopnost s nimi zacházet.

Biometrické brány Evropy: Co nové kontroly znamenají pro cizince?

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

Od 12. října 2025 vstupuje v platnost systém EES, který mění pravidla hry na hranicích Evropské unie pro občany zemí mimo EU. Tento automatizovaný systém nahrazuje stará razítka v pasech biometrickými údaji a slibuje bezpečnější i rychlejší kontroly – ale zároveň vyvolává otázky o soukromí a možné diskriminaci. Pro miliony cestujících z třetích zemí to znamená novou realitu, v níž se tvář a otisky prstů stávají klíčem k vstupu do schengenského prostoru.

e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Boj o spalovací motory štěpí Německo i Evropskou unii

09.10.2025, Autor: red

Německá vláda se rozdělila kvůli dopisu automobilového průmyslu, který žádá zrušení zákazu spalovacích motorů v EU od roku 2035. Kancléř Friedrich Merz z CDU vnímá toto opatření jako hrozbu pro pracovní místa a konkurenceschopnost, zatímco sociální demokraté v čele s ministrem Carstenem Schneiderem ho hájí jako klíč k zelené budoucnosti. Pro nás v Česku, kde automobilky tvoří zhruba desetinu HDP, to není vzdálený spor – jde o přímé riziko pro export i zaměstnanost. 

Měli bychom zakázat dětem sociální sítě, jak plánuje Dánsko?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Polsko: Z popela komunismu k tygrovi východní Evropy

09.10.2025, Autor: Josef Neštický

Polsko, kdysi spoutané komunistickým režimem, se dnes stává ekonomickým tygrem východní Evropy díky rychlé transformaci a chytrému využití evropských fondů. S růstem HDP mezi 3,2 a 3,8 procenta v roce 2025 představuje model úspěchu pro celý region, i když čelí výzvám jako demografická krize a politická polarizace. Jak se tato země naučila růst v globálním hospodářství?

Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama

Závist jako národní motor, který nás brzdí

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Česku se vztah k bohatým mísí s obdivem k úspěchu, ale pod povrchem se skrývá hluboká nedůvěra. Proč jsme tak ambivalentní? Tento paradox odhaluje nejen naše historické jizvy, ale i současné tlaky nerovností, které nás drží v pasti frustrace a touhy zároveň.

Přezutí pneumatik: Kolik vás to letos vyjde?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Přezout auto na zimní obutí? V Brně zaplatíte zhruba 890 až 1 200 Kč, v Praze 1 200 až 2 490 Kč. Proč takové rozdíly? S blížící se zimou jsme zmapovali ceny přezutí pneumatik po celé České republice – od velkoměstských dealerů až po menší venkovské dílny. Ukážeme, jak se ceny liší, co je ovlivňuje a zda se vyplatí připlatit za značkový servis.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama