Aktuálně:

Stavební povolení loni v Praze získalo 1703 bytových budov v rekordní hodnotě 35,5 miliardy korun

15.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stavební povolení loni v Praze získalo 1703 bytových budov v rekordní hodnotě 35,5 miliardy korun

Rekordních 35,54 miliardy korun. Taková je hodnota všech bytových budov, které v loňském roce získaly v Praze stavební povolení. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) povolily pražské stavební úřady celkem 1703 bytových budov.

Jsou v tom zahrnuty jak velké rezidenční projekty, tak menší rodinné domy s jedním či maximálně jednotkami bytů. Úplně nové bytové výstavby se týkalo jen 373 stavebních povolení, 1330 povolení získali investoři na změnu dokončených staveb.
Zatímco celková orientační hodnota všech povolených bytových staveb byla loni v Praze rekordní, celkový počet se v porovnání s předchozími lety příliš nemění. V dlouhodobém srovnání však počet výrazně propadl. V roce 2020 získalo v Praze stavební povolení 1629 bytových budov v celkové hodnotě 16,491 miliardy korun.
Loňské rekordní číslo, které je více než dvakrát vyšší než v předminulém roce, nepřímo potvrzuje velký nárůst cen stavebních prací a materiálu. U některých řemeslných profesí došlo k meziročnímu růstu dokonce o desítky procent. Právě stavební náklady na povolené budovy ČSÚ monitoruje. Do statistiky naopak nezapočítává cenu pozemků, pořizovací hodnota povolených bytových budov tak bude výrazně vyšší. Pro kupující nových bytů je to špatná zpráva, protože to znamená jediné: dražší byty.
Smutný a zároveň velmi vypovídající je také pohled na vývoj počtu vydaných stavebních povolení. Jejich počet neustále pomalu klesá, vždyť ještě před deseti lety vydaly pražské stavební úřady více než dvakrát tolik povolení pro bytové domy. Není to tím, že by neměly co povolovat. Na úřední razítka čekají stovky rezidenčních projektů. Hlavním důvodem je stále komplikovanější proces povolování nových staveb, kvůli kterému bohužel není výjimkou čekat na zisk stavebního povolení pro větší rezidenční projekt i přes deset let. Vliv loni přijatého nového stavebního zákona, který by měl vydání povolení urychlit, se projeví nejdříve za pár let.
Praze v rezidenční výstavbě už tradičně dýchá na záda Středočeský kraj, kde loni získalo stavební povolení 6853 bytových budov v celkové hodnotě 30,58 miliardy korun. Výrazný rozdíl v počtu povolení je způsobený tím, že v hlavním městě se staví hlavně větší rezidenční projekty s mnoha byty, zatímco ve středních Čechách dominuje výstavba rodinných domů s většinou jediným bytem. Třetí místo z hlediska hodnoty povolených bytových budov drží Jihomoravský kraj s 22,118 miliardy korun. Stavební úřady v celém Česku loni vydaly celkem 33 994 stavebních povolení v celkové hodnotě 173,544 miliardy korun.
Počet a orientační hodnota vydaných stavebních povolení v Praze

Rok Počet Hodnota (v mld. Kč)
2021 1703 35,540
2020 1629 16,491
2019 1529 21,746
2018 1610 10,670
2017 2456 14,325
2016 2848 10,515
2015 2910 16,962
2014 3017 16,037
2013 3107 11,078
2012 4165 12,686
2011 4636 13,800
2010 4819 13,296

Zdroj: ČSÚ
EVŽEN KOREC, Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL a. s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.