Americká centrální banka (Federal Reserve Systém, zkráceně Fed) oznámila, že zvýší úrokové sazby. Ty byly od začátku pandemie na nule a od poslední recese v roce 2009 se dostaly na nejvyšší hodnotu v roce 2019. I tak byly ale velmi nízké, efektivní sazba byla zhruba 2,5 procenta.
Zdroj: Board of Governors of the Federal Reserve Systém (US)
Zatím nevíme, jak Fed úrokovou sazbu zvýší, ale víme, že tak činí v reakci na inflační tlaky. Zatímco se inflace posledních deset let spolehlivě držela pod třemi procenty, v posledním roce vyrostl index spotřebitelských cen o více než šest procent. Deklarovanou politikou Fedu je držet tempo růstu cen na dvou procentech, takže Fed nemá jinou možnost, než na zvýšenou inflaci reagovat.
A základním nástrojem centrálních bank v dnešním světě je určování úrokových sazeb. Protože podobné situaci s inflací čelí také Evropská centrální banka (ECB) nebo Česká národní banka (ČNB), můžeme se podívat na srovnání reakcí.
Meziroční inflace v České republice taktéž vystřelila nad 6 %, což donutilo ČNB, aby zvedla svou základní sazbu až téměř na čtyři procenta a dala najevo, že zvyšovat bude zřejmě i dále. Inflace v eurozóně je o kousek nižší (kolem pěti procent) a ECB prozatím setrvává na „pandemických“ nulových sazbách.
Centrální banky mají ve svém portfoliu i jiné nástroje, takže je možné, že ECB ponechá sazby, ale bude inflaci tlačit níže jiným způsobem. Nebo je možné, že je ECB přesvědčena, že důvody současné inflace v eurozóně nejsou způsobeny její monetární politikou a jsou pouze krátkodobé, takže je lepší nic nedělat. Ale vzhledem k tomu, že vysoká inflace je i v Německu (kde se ECB nachází) a že sazby zvedá i Fed, bude tlak na ECB, aby s inflací „něco“ udělala, zřejmě stále sílit.
Sazby ČNB
Zdroj: Tradingeconomics.com (ČNB)
Sazby ECB
Zdroj: Tradingeconomics.com (ECB)
MARTIN PÁNEK, je ekonom, působí jako ředitel Liberálního institutu.
Foto: Pixabay
Zdroj: Martin Pánek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
