Aktuálně:

Kyberbezpečnost: Kybernetický incident zaznamenalo v roce 2020 až čtrnáct procent českých podniků

04.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kyberbezpečnost: Kybernetický incident zaznamenalo v roce 2020 až čtrnáct procent českých podniků

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v rámci publikace „Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru – 2021“ také aktuální data o zkušenostech českých firem s kybernetickými incidenty.

V největší míře se s nimi setkaly velké firmy s více než 250 zaměstnanci a nejčastěji se jednalo útok, v důsledku kterého došlo k výpadku informačního systému.
Kybernetických útoků v Česku rapidně přibývá. S alespoň jedním bezpečnostním incidentem se v průběhu roku 2020 setkalo čtrnáct procent podniků s deseti a více zaměstnanci. Mezi velkými podniky s 250 a více zaměstnanci má takovou zkušenost dokonce dvacet devět procent z nich, mezi středně velkými to byla pětina. Nejčastěji se přitom jednalo o typ útoků DoS (Denial of Service, resp. odmítnutí služby), což je technika hackerů, prostřednictvím které způsobí přehlcení kapacity serveru nezvladatelným množstvím požadavků. Dalším typem častého útoku je napadení ransomwarem, který vyřadí IT systém nebo ukradne cenná data a útočník pak může např. vyžadovat výkupné.

Zkušenost s bezpečnostními incidenty ICT v roce 2020 v podnicích s 10 a více zaměstnanci v ČR

Zdroj: Český statistický úřad 2021

Zpráva ČSÚ konkrétně uvádí: „S rozšiřováním informačních a komunikačních technologií vzrůstá i riziko jejich napadení a poškození či zneužití získaných informací. Proto je důležité věnovat pozornost bezpečnosti ICT, která sleduje zabezpečení celé IT infrastruktury včetně koncových zařízení. V praxi to znamená ochranu před neoprávněnou fyzickou manipulací se zařízeními, zabezpečení přístupu k elektronickým datům a ochranu před jejich neoprávněnou manipulací, šifrování vzájemné komunikace i uložených dat a jejich pravidelné zálohování.“
Dobře na tom nejsme ani v mezinárodním srovnání. Podle Eurostatu mělo v roce 2019 zkušenost s alespoň jedním kybernetickým incidentem nejvíce podniků ve Švédsku (více než třicet procent). Česko ale zaujímá pomyslnou čtvrtou příčku s dvaceti jedna procenty, což je velmi vysoko nad evropským průměrem.

Podniky s 10 a více zaměstnanci v zemích EU a jejich zkušenost s bezpečnostními incidenty ICT v roce 2019

Zdroj: Eurostat, prosinec 2019

Se statistikami ČSÚ korespondují také aktuální data Policie ČR. Za loňský rok se totiž počet trestných činů v kyberprostoru zvýšil skoro o pětinu. Celkem tak policisté zaznamenali 9 518 incidentů a objasnit se podařilo přibližně čtvrtinu z nich. Loni policisté zaznamenali o poznání více případu vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru vydávají za bankéře či policisty, společně se spoofingem, tedy situací, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo, e-mail či webové stránky dané instituce.
Důkladné zabezpečení je často pohříchu bráno na příliš lehkou váhu a lidé mají zkrátka pocit, že se jich to netýká. S ohledem na rozšiřující se digitalizaci a častější využívání online nástrojů můžeme s jistotou předpokládat i rostoucí počet kybernetických útoků. A ty se netýkají pouze firem, kybernetickou bezpečnost často podceňují i jednotlivci. Phishingové maily plné gramatických chyb s podivným grafickým pozadím už jsou dávno minulostí. Útočníci dovedou vypadat skutečně věrohodně a dokážou tak ať už přímo nebo nepřímo získat Vaše citlivé údaje, přihlašovací hesla, nebo dokonce platební údaje.
Buďte proto opatrní, alespoň zběžně sledujte jaké jsou trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyvarujte se podezřelým emailům a skenujte QR kódy na veřejných prostranstvích s určitou mírou obezřetnosti.
ONDŘEJ VANÁČ, spoluzakladatel portálu Cyberblog – Vše o kybernetické bezpečnosti
Zdroj: ČSÚ, ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.