Aktuálně:

Jak opravdu funguje bankovní identita?

10.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jak opravdu funguje bankovní identita?

Nejspíš jste už o ní slyšeli. Otevře vám digitální dveře všech s ní kompatibilních úřadů, nepotřebuje žádnou speciální čtečku ani složitý systém autorizace. A rozmohlo se pro ni také označení „digitální občanka“.

Bankovní identita je základním stavebním kamenem digitalizace státu a postupně se stává příjemným pomocníkem občanů i firem. Její používání představuje stejnou revoluci, jako když platbu v hotovosti nahradila platba kartou.
Jak to funguje?
Celý princip bankovní identity stojí na faktu, že banky mají ověřenou totožnost klienta a jsou už od začátku digitálního kontaktu s ním zařízené na jeho jednoznačnou identifikaci při přihlášení do internetového či mobilního bankovnictví. Mají proto vyřešené kvalitní a důvěryhodné zabezpečení, a tak je logickým krokem využít tento funkční mechanismus k identifikaci uživatele pro přístup k digitálním službám státu nebo dalších soukromých subjektů.
Jinými slovy to znamená, že stát frontu na úřad už budete muset chodit čím dál méně. Všechno vyřešíte elektronicky kdykoliv a odkudkoliv – a že jste to skutečně vy, potvrdí vaše banka. A to i v případě, že bankovní identitu použijete třeba při přepisu energií nebo žádosti o leasing.
Veškeré potřebné údaje pro tuto komunikaci za stát ošetřuje Národní identitní autorita (NIA), informační systém, který hlídá, aby obě strany dostaly jen takové údaje, jaké jim uživatel po přihlášení odsouhlasí. Právě NIA dále zajišťuje anonymitu komunikace. Totéž pro napojení na soukromé subjekty umožňuje služba BankID.
Bankovní identita je automaticky vytvořena pro všechny, kdo mají bankovní účet s online přístupem. V Česku je tak aktuálně přes 4,5 milionu lidí, kteří tento nástroj můžou využívat.
Upgrade pro firmy
A co je tedy BankID? Jedná se o obchodní název konkrétní digitální služby pro ověření bankovní identity subjektů ze soukromého sektoru a jejich klienty, kterou poskytuje společnost Bankovní identita, a. s. Do svého systému ji můžou zapojit například poskytovatelé energií, mobilní operátoři, pojišťovny, spořitelny nebo sázkové kanceláře. Zkrátka společnosti, které vyžadují od svých nových klientů plné ověření totožnosti.
Můžou totiž těžit hned z několika výhod: Řešení má vysokou úroveň zabezpečení a uživatel si nemusí pamatovat žádná další hesla, protože mu stačí už jen přístupové údaje do banky. Bankovní identita je zdarma pro klienty a firmy za používání BankID platí jen relativně nízké částky. Všichni si šetří psaní, protože formuláře se předvyplňují podle údajů uložených v registrech. A všechno se navíc zrychluje, zjednodušuje a zlevňuje, protože všem zúčastněným odpadává cestování na pobočky či úřady.
Jak se firmy mohou napojit na BankID? 
Integrace na služby BankID je, pokud jsou na ni připraveny ostatní systémy ve firmě, jednoduchá a rychlá. „Cleverlance umožňuje bankám na jedné straně a soukromým firmám na straně druhé se na systém bankovní identity napojit. Na základě našich zkušeností víme, že se dá celé napojení realizovat do jednoho měsíce. API služeb je navrženo přehledně a je velmi dobře zdokumentováno. Zákazníci navíc mají k dispozici pískoviště (sandbox), kde si můžou se službami ‚hrát‘ a před vlastní ostrou implementací si je vyzkoušet na testovacích datech,“ říká Jan Čermák, Business Consultant ve společnosti Cleverlance, který cítí ze strany zákazníků o využití bankovní identity velký zájem. „A to jak na straně bank, tak na straně soukromých firem. Rozhodují se velice rychle a tyto projekty mají všude velkou prioritu a maximální podporu.“.
Co bude dál?
Digitální identitu lze v současnosti používat mimo dané území konkrétního státu jen velmi omezeně. Evropská komise teď ovšem přináší legislativní zakotvení přeshraničního uznávání digitální identity a jde mnohem dál. Tato legislativa tak bez přehánění otvírá úplně novou digitální éru!
Zatímco jsou BankID a e-Identita omezeny jen na online komunikaci uživatele s veřejnou nebo soukromou službou, Evropská komise přichází s „evropskou peněženkou digitální identity“, která umožní nejen online, ale i offline prokázání identity. „Realizace tohoto záměru cílí na mnohem širší škálu veřejně i soukromě využitelných služeb. Evropská peněženka digitální identity by měla uživateli technicky umožnit výběrové sdělování atributů tzv. spoléhajícím se stranám v oblasti dopravy, energetiky, bankovnictví a finančních služeb, sociálního zabezpečení, zdravotnictví, poštovních služeb, digitální infrastruktury, vzdělávání nebo telekomunikací a spoléhající strany budou mít povinnost digitální identitě důvěřovat. Zjednodušeně řečeno to bude dostatečně zabezpečená aplikace v mobilním telefonu, která rychle a efektivně zajistí požadované prokázání digitální identity,“ líčí Čermák s tím, že „Evropská komise má ajťáky zkrátka ráda a připravuje pro nás další a další práci.“ 
Bankovní identita v číslech

  • 57,2 % obyvatel Česka zná pojem bankovní identita
  • 13,2 % respondentů bankovní identitu někdy použilo pro ověření totožnosti. Jednou z motivací pro využití bankovní identity bylo letošní sčítání lidu.
  • 142 tisíc lidí se při sčítání lidu sečetlo prostřednictvím BankID, přičemž žebříčku vévodí přihlášení přes aplikaci George České spořitelny (35 %).

Kde by uživatelé možnost autorizace pomocí bankovní identity využili? 

  • 50,6 % přihlášení do rejstříku trestů
  • 50,4 % přihlášení do registru řidičů
  • 50,1 % možnost získání potvrzení o bezdlužnosti
  • 50 % přístup do katastru nemovitostí
  • 48,4 % přístup do zdravotní pojišťovny

NEJDŮVĚRYHODNĚJŠÍ „FORMA AUTORIZACE“?
Češi stále nejvíc věří klasickému občanskému průkazu, konkrétně šedesát jedna procent lidí. Bankovní identita je však hned třetí nejdůvěryhodnější, a to u 57 procent lidí.
Foto: Pixabay
Zdroje: Výzkum společnosti Cleverlance, ACELITA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.