Aktuálně:

Komentář: Hypotéky budou nejdražší v historii, na více jak tři roky úvěr nefixujte

08.02.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář: Hypotéky budou nejdražší v historii, na více jak tři roky úvěr nefixujte

Česká národní banka svou jestřábí politikou opět zvedla sazby o 0,75p.b. a zároveň avizovala, že by mohla se strategií zvyšováním sazeb skončit. Cílem zvyšování sazeb je mimo jiné dosáhnout posilování koruny a zmírnit tak importovanou inflaci.

Bohužel díky vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka, že ČNB možná již zvyšovat sazby nebude, česká koruna oslabila, což jde do protisměru zamýšlené strategii a může být důvodem pro další zvyšování sazeb. Koruna nyní oslabuje a testuje hranici 24,40 korun za euro s tím, že se již pohybovala na úrovních 24,20 korun za euro.
Je zřejmé, že ČNB nemá jednoduchou pozici a už dnes je i pod silným celospolečenským tlakem, což může být důvod k ukončení jestřábí politiky. Věřím, že rada ČNB bude silná a bude si pevně stát za svým hlavním důvodem své existence, což je péče o měnovou stabilitu.
Podle našeho předpokladu ČNB v březnu dále přistoupí k dalšímu zvýšení, a to minimálně o 0,5 procenta.
Důvodů je několik. Dle statistik národní banky vystoupí inflace v 1Q 2022 až k 10 procentům, což je stále při současných sazbách velmi velký rozdíl a reálné sazby jsou v záporu.
Naše „křišťálová koule“ říká, že se se sazbami můžeme dostat vysoko přes 5 procent do konce 1. pololetí 2022, a to právě z důvodu této již pádivé inflace. Podle vývoje inflace v polovině roku se ČNB dál rozhodne, co se sazbami. Nejreálnější jsou dva vývoje. Buď ponechá sazby mezi 5-6 procenty bez dalšího zvyšování do konce roku, anebo pokud se inflace v červnu a červenci „umoudří“ k úrovni 5 procent, může se ČNB rozhodnout sazby snížit blíže směrem ke 4 procentům.
Fixace na jeden rok jsou v kurzu
V návaznosti na manipulaci se základními sazbami je dobré si říct odpověď na věčnou otázku fixací u hypotečních úvěrů. Před rokem při ještě „nízkých“ sazbách jsme doporučovali až 10letý fix. Nyní s rychlostí zvyšování sazeb vyvstává zajímavá otázka, jaký fix je v dnešní době nejvýhodnější zvolit.
Nabízí se zde opět dvě varianty. V současných nejvyšších sazbách za posledních 20 let zvolit fix na jeden rok a počkat si na možné snížení sazeb na konci roku s tím, že refix za rok může být níže. Anebo zvolit variabilní hypotéku, chvilkově si připlatit vyšší sazbu a s koncem jestřábí strategie chytit dno sazeb a až tam zafixovat.
Při současných sazbách není dobrá volba fixovat úroky u hypoték na více než 3 roky. Je velmi pravděpodobné, že se globálně sazby musí ustálit někde v intervalu 1,5 – 3 procenty, kde je běžná, vyvážená úroveň sazeb pro zdravé ekonomiky. Z tohoto důvodu vidíme vyvážené sazby pro další dva roky na úrovni 3,5 procenta tak, aby sazba nepodvazovala růst ekonomiky. Toto všechno je naše křišťálová koule, vše rozhodne vývoj inflace v 1. pololetí tohoto roku. Uváděné scénáře jsou čistě v teoretické rovině.
Je reálně možné, že základní sazby dosáhnou vrcholu v první polovině letošního roku a buď je na těchto úrovních ČNB chvíli ponechá, anebo začne lehce sazby snižovat. Proto nejlepší fix dnes vidíme maximálně rok, či pro odvážnější variabilní hypotéky. U variabilní hypotéky je riziko doběhnutí vyšších sazeb do nabídek bank, kde se nabídkové sazby mohou „vyhoupnout“ i nad 6 procent.
JAKUB VEVERKA, hlavní ekonom Videobydleni.cz
Foto: Pixabay
Zdroj: BeFree PR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.