Česká národní banka svou jestřábí politikou opět zvedla sazby o 0,75p.b. a zároveň avizovala, že by mohla se strategií zvyšováním sazeb skončit. Cílem zvyšování sazeb je mimo jiné dosáhnout posilování koruny a zmírnit tak importovanou inflaci.
Bohužel díky vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka, že ČNB možná již zvyšovat sazby nebude, česká koruna oslabila, což jde do protisměru zamýšlené strategii a může být důvodem pro další zvyšování sazeb. Koruna nyní oslabuje a testuje hranici 24,40 korun za euro s tím, že se již pohybovala na úrovních 24,20 korun za euro.
Je zřejmé, že ČNB nemá jednoduchou pozici a už dnes je i pod silným celospolečenským tlakem, což může být důvod k ukončení jestřábí politiky. Věřím, že rada ČNB bude silná a bude si pevně stát za svým hlavním důvodem své existence, což je péče o měnovou stabilitu.
Podle našeho předpokladu ČNB v březnu dále přistoupí k dalšímu zvýšení, a to minimálně o 0,5 procenta.
Důvodů je několik. Dle statistik národní banky vystoupí inflace v 1Q 2022 až k 10 procentům, což je stále při současných sazbách velmi velký rozdíl a reálné sazby jsou v záporu.
Naše „křišťálová koule“ říká, že se se sazbami můžeme dostat vysoko přes 5 procent do konce 1. pololetí 2022, a to právě z důvodu této již pádivé inflace. Podle vývoje inflace v polovině roku se ČNB dál rozhodne, co se sazbami. Nejreálnější jsou dva vývoje. Buď ponechá sazby mezi 5-6 procenty bez dalšího zvyšování do konce roku, anebo pokud se inflace v červnu a červenci „umoudří“ k úrovni 5 procent, může se ČNB rozhodnout sazby snížit blíže směrem ke 4 procentům.
Fixace na jeden rok jsou v kurzu
V návaznosti na manipulaci se základními sazbami je dobré si říct odpověď na věčnou otázku fixací u hypotečních úvěrů. Před rokem při ještě „nízkých“ sazbách jsme doporučovali až 10letý fix. Nyní s rychlostí zvyšování sazeb vyvstává zajímavá otázka, jaký fix je v dnešní době nejvýhodnější zvolit.
Nabízí se zde opět dvě varianty. V současných nejvyšších sazbách za posledních 20 let zvolit fix na jeden rok a počkat si na možné snížení sazeb na konci roku s tím, že refix za rok může být níže. Anebo zvolit variabilní hypotéku, chvilkově si připlatit vyšší sazbu a s koncem jestřábí strategie chytit dno sazeb a až tam zafixovat.
Při současných sazbách není dobrá volba fixovat úroky u hypoték na více než 3 roky. Je velmi pravděpodobné, že se globálně sazby musí ustálit někde v intervalu 1,5 – 3 procenty, kde je běžná, vyvážená úroveň sazeb pro zdravé ekonomiky. Z tohoto důvodu vidíme vyvážené sazby pro další dva roky na úrovni 3,5 procenta tak, aby sazba nepodvazovala růst ekonomiky. Toto všechno je naše křišťálová koule, vše rozhodne vývoj inflace v 1. pololetí tohoto roku. Uváděné scénáře jsou čistě v teoretické rovině.
Je reálně možné, že základní sazby dosáhnou vrcholu v první polovině letošního roku a buď je na těchto úrovních ČNB chvíli ponechá, anebo začne lehce sazby snižovat. Proto nejlepší fix dnes vidíme maximálně rok, či pro odvážnější variabilní hypotéky. U variabilní hypotéky je riziko doběhnutí vyšších sazeb do nabídek bank, kde se nabídkové sazby mohou „vyhoupnout“ i nad 6 procent.
JAKUB VEVERKA, hlavní ekonom Videobydleni.cz
Foto: Pixabay
Zdroj: BeFree PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
