Aktuálně:

Milník pro eGovernment v Česku. Začíná platit zákon DEPO

01.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Milník pro eGovernment v Česku. Začíná platit zákon DEPO

Dnešním dnem vstupuje v účinnost tzv. zákon DEPO. Zákon, který loni v červnu přijala Poslanecká sněmovna, mění přes 160 právních předpisů a prohlubuje elektronizaci veřejné správy v zemi.
Zásadní úpravy se díky zákonu dočkala oblast státem regulovaného cloudu. Od 1. 2. 2022 si může veřejná instituce pořídit pouze takovou cloudovou aplikaci, která je zapsána v katalogu cloud computingu vedeném Ministerstvem vnitra. Používání současných, v katalogu nezapsaných systémů, je časově omezeno do konce roku 2023.
Úřady mají také od dnešního dne povinnost publikovat data ze své úřední desky ve strojově čitelném formátu v Národním katalogu otevřených dat. To přispěje k větší transparentnosti jednání veřejných institucí. Data také mohou sloužit k dalšímu zpracování nevládním organizacím i soukromým firmám. Novinky čekají úředníky také při práci s digitálními dokumenty. Nově je povinné (mimo už stávající případy) opatřovat kvalifikovanou elektronickou pečetí a časovým razítkem i tzv. „Osvědčení o digitálním úkonu“, které musí být automatizovaně vystaveno na každý úspěšně realizovaný digitální úkon.

Zdroj: Gordic

Významných změn dozná také oblast elektronických spisových služeb. Jejich dodavatele čeká atestace, která má zajistit shodu všech systémů s legislativou a národním standardem. Ovšem zřejmě ne tak rychle, jak zákon DEPO určoval. Vláda schválila a postoupila Parlamentu návrh novely, která odloží účinnost pravidel atestace na 1. červenec 2023.
„Ačkoliv široká veřejnost dopady nově platných pravidel okamžitě nepocítí, z pohledu českého eGovernmentu je dnešní den významným milníkem,“ říká Vladimír Přech ze společnosti GORDIC. „Úřady sice dostaly nové povinnosti, ale myslím, že z dlouhodobého hlediska ocení vyšší komfort práce v bezpečně digitalizovaném prostředí. Nyní jde hlavně o to, uvést všechny změny důsledně do praxe,“ dodává Přech.
Zákon má postupnou účinnost, některé jeho důležité části začnou platit až v průběhu dalších let. To se týká například rozšíření počtu uživatelů datové schránky o všechny podnikající osoby od roku 2023, nebo například kontrola řidičů bez nutnosti prokazovat se řidičským průkazem. Všechny obce budou muset nejpozději k 31. prosinci 2023 přejít na elektronický způsob vedení spisové služby se všemi zákonnými náležitostmi. Školy čeká stejná povinnost o rok později.
Foto: Pixabay
Zdroj: Gordic


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.