Aktuálně:

Důvěra v českou ekonomiku po šesti měsících mírně vzrostla

02.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Důvěra v českou ekonomiku po šesti měsících mírně vzrostla

Podle konjukturálního průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro leden 2022 důvěra v českou ekonomiku po půl roce opět mírně vzrostla. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 2,0 bodu na hodnotu 97,6 díky mírně pozitivnějšímu očekávání budoucího vývoje jak na straně podnikatelů, tak na straně spotřebitelů.
Pojďme si nejprve stručně vysvětlit co to vlastně konjukturální průzkum je. Souhrnný indikátor důvěry (neboli indikátor ekonomického sentimentu) nám zkrátka říká, jaká je vlastně nálada a očekávaní společnosti ohledně budoucího ekonomického vývoje v tuzemsku. Tento ukazatel se skládá ze dvou pilířů – očekávání podnikatelů a očekávání spotřebitelů. ČSÚ zároveň pohyb hodnoty indikátoru vyjadřuje bazickým indexem. Pohyb jeho hodnoty zjednodušeně odpovídá na otázku, zda byla celková nálada lepší či menší v porovnání s určitým minulým období. V případě konjukturálního průzkumu se tím minulým obdobím myslí dlouhodobý průměr naměřený v letech 2000 až 2020. V případě že hodnota indikátoru roste, nálada se zlepšuje a naopak.
Co tedy znamená, že se souhrnný indikátor důvěry v lednu 2022 meziměsíčně zvýšil o 2,0 bazického bodu na hodnotu 97,6? Zkrátka to, že se pozitivní očekávání ohledně ekonomického vývoje mírně zlepšila, ale stále jsme pouze na 97,6 % dlouhodobého průměru. A jak to vypadalo v uplynulých měsících? Nikoho asi nepřekvapí, že celý rok 2020 se v duchu dobré nálady rozhodně nenesl. Za nejvíce optimistický měsíc roku 2021 pak můžeme označit příchod léta, tedy červen, kdy se hodnota indikátoru dostala na 104 a pivní zahrádky už jely v plném proudu.

Sezónně očištěné indikátory důvěry (bazické indexy)

Zdroj: ČSÚ

Pozitivní zprávou ale v této chvíli je, že na začátku letošního roku rostla hodnota souhrnného indikátoru v obou jeho složkách – u podnikatelů i spotřebitelů. „V lednu se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil počet domácností, které oproti minulému roku očekávají v následujících měsících vyšší útratu za velké nákupy. A to i přesto, že setrvale roste počet respondentů, kteří v následujícím roce očekávají zhoršení své finanční situace a obavy z růstu cen zůstávají na rekordní úrovni,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.
A jaká nálada panuje v podnikatelském sektoru? „V lednu se důvěra podnikatelů zvýšila zejména v průmyslu a ve stavebnictví. Podnikatelé v těchto odvětvích očekávají v příštích měsících růst tempa výrobní i stavební činnosti, přestože jsou stále významně limitováni nedostatkem materiálu. Právě nedostatek vstupů je i jednou z příčin očekávaného růstu cen v obou odvětvích,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: Michael Fanta , ČSÚ
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.