Berňáky postupují při vyřizování žádostí o proticovidový bonus protizákonně

Vyplývá to z Prohlášení profesních skupin k aktuálním postupům FS, které podepsali Vladimír Dlouhý, prezident, Hospodářská komora ČR Petra Pospíšilová, prezidentka, Komora daňových poradců ČR Tomáš Prouza, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Josef Jaroš, předseda, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
 „S velkým znepokojením sledujeme aktuální postup Finanční správy při vyřizování žádostí o kompenzační bonus 2022. Z informací od našich členů vyplývá, že Finanční správa přistupuje k žádostem o kompenzační bonus velmi restriktivním způsobem ve vztahu k hodnocení podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a postupuje přitom procesně nezákonným způsobem,“ konstatuje společné prohlášení.
Žadatelé o kompenzační bonus, kteří podle posouzení správce daně nebyli přímo a bezprostředně zasaženi krizovými opatřeními, jsou neformální komunikací (mailem, telefonicky) vyzýváni k doložení oprávněnosti nároku a je jim stanovována velmi krátká doba na reakci. Nejde o obecně zpochybnění neformální komunikace, která může být v některých případech pro žadatele výhodná, ale nesmí být tento způsob komunikace zneužíván v neprospěch žadatelů a v rozporu s právní úpravou, jak se tomu děje v masivním měřítku nyní, pokračuje prohlášení s tím, že pokud následná reakce žadatelů nepřesvědčí správce daně o oprávněnosti žádosti nebo žadatelé na tuto neformální komunikaci vůbec nereagují, vydává správce daně formální rozhodnutí o zastavení řízení o podané žádosti jako o podání zjevně právně nepřípustném podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu.
Jak dále vyplývá, tento procesní postup je postupem zcela zřejmě nezákonným. Podle platné právní úpravy dochází k tzv. samovyměření kompenzačního bonusu ke dni podání žádosti a následná korekce ze strany správce daně je možná jen na základě kontrolního postupu, např. daňové kontroly. To zcela jednoznačně a nesporně potvrzuje mimo jiné i důvodová zpráva k zákonu o kompenzačním bonusu. Výsledkem posouzení Finanční správy potom může být pouze meritorní rozhodnutí ve věci ve formě dodatečného platebního výměru, proti kterému je možno se odvolat. Aktuálně zvoleným postupem Finanční správy tak dochází k porušení práv žadatelů o kompenzační bonus.
Problémem je i samotný materiální obsah vyskytujících se excesivních požadavků Finanční správy. Podle platného zákona musí žadatel splnit dvě podmínky: (i) že alespoň jedna z podnikatelských činností byla pandemií významně dotčena, tzn. že ve srovnávaném období nepřekročila výše příjmů z této činnosti 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období, přičemž tento pokles by neměl být zjevně způsoben převážně jinými důvody než dopadem epidemických opatření, a (ii) že jeho příjmy ze všech významně dotčených činností představují převažující část příjmů ve srovnávacím období. „ Žádný další taxativní ani demonstrativní výčet pandemií dotčených profesí či činností platný zákon neobsahuje ani se na něj neodvolává, a přesto se v praxi Finanční správa pokouší žadatele „kádrovat“ podle jednotlivých oborů. Aktuální postup Finanční správy shledáváme nezákonným z hlediska procesního i hmotného a v rozporu se smyslem a účelem kompenzačního bonusu, tak jak je mimo jiné uveden v důvodové zprávě k zákonu o kompenzačním bonusu a jak byl opakovaně deklarován ze strany Ministerstva financí ČR i ze strany Finanční správy, kterým je rychlá a jednoduchá pomoc podnikatelům, postiženým na svém podnikání šířením infekce Covid-19.“  Autoři považují také za nepřípustné, že tento postup Finanční správa dokonce potvrzuje v rámci odpovědí na otázky k problematice kompenzačního bonusu na svých internetových stránkách.“ Žádáme proto vedení Finanční správy i Ministerstva financí, aby se nastalou situací neprodleně zabývaly a sjednaly urychlenou nápravu.“
Dva problémy v jednom
Podle Tomáše Hajduška, vedoucího sekce správy daní a poplatků KDP ČR jde o dva problémy v jednom: příliš restriktivní přístup FS v otázce, kdo všechno má na kompenzační bonus nárok a způsob, tj. procesní postup, kterým jsou žádosti vyřizovány. V této již čtvrté vlně kompenzačních bonusů se FS rozhodla, že bude vyplácet kompenzační bonus jen těm žadatelům, jejichž podnikání bylo přímo a bezprostředně zasaženo vládními protiepidemickými opatřeními, jako jsou např. fitness trenéři, kadeřnice, pedikérky apod. Přitom okruh podnikatelů, kteří přišlo o své tržby v důsledku vládních opatření, byť nepřímo, je mnohem širší. „Podle mého názoru je tento přístup finanční správy příliš restriktivní a je v rozporu s textem zákona, jeho smyslem a s cílem kompenzačního bonusu. Zjevně nezákonný je potom procesní postup, který finanční správa při vyřizování žádostí zvolila. Problémem není samotná neformální komunikace mailem či telefonem, neboť v některých případech je přínosem pro obě strany a může pomoci urychlit odstranění vad žádostí a tím urychlit samotné vyplacení kompenzačního bonusu.“
Velký problém ale podle Hajduška je, že jsou v rámci této neformální komunikace žadatelé vyzýváni k doložení dalších dokumentů a informací nad rámec zákona či dokonce vyzýváni ke stažení žádosti. A pokud se této neformální komunikaci žadatel nepodvolí nebo nedoloží to, co po něm berňák chce, je jim doručeno rozhodnutí o zastavení řízení o jejich žádosti pro údajně zcela zjevnou právní nepřípustnost podání. To je v přímém rozporu se zákonem. Podle něj totiž dochází k tzv. samovyměření kompenzačního bonusu automaticky ke dni podání žádosti, a pokud s tím má berňák problém, musí zahájit kontrolní postup, například daňovou kontrolu. Na jejím konci může být dodatečný platební výměr, kterým se požadovaný kompenzační bonus může snížit či zcela vynulovat a proti kterému se lze odvolat. „Zvoleným nezákonným postupem zasahuje finanční správa do práv žadatelů o kompenzační bonus, o tom nemůže být sporu. Lze v tomto odkázat nejenom na důvodovou zprávu, ale i na rozsudek Krajského soudu v Plzni,“ vysvětluje Hajdušek.
Hledání skulinek
Podle zjištění Podnikatelských odborů a častých reakcí rozzlobených či nešťastných živnostníků pracuje Finanční správa stále ve stejném módu – hledá jakékoli skulinky a používá řadu triků, aby nemusela vyplatit živnostníkům, co jim patří, nebo aby od nich vymohla zpět, co už vyplatit musela, tvrdí Radomil Bábek,předseda výboru Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků. „Podnikatelské odbory dlouhodobě a důrazně upozorňují na to, že se státní správa chová k malým podnikatelům a živnostníkům nepřátelsky, a jen se snaží od nich vymoci co nejvíce peněz. Při „vyřizování“ kompenzačních bonusů i v roce 2022, kdy podle nás FS porušuje zákony a jedná neeticky, jde tedy o trend, nikoli o exces. Navíc jde podle našich informací od insiderů z FS o systematický postup, kdy se úředníci řídí metodickým pokynem.“
Podnikatelské odbory si podle Bábka kladou otázku, zda je to jen neblahé dědictví po ministryni Aleně Schillerové a premiéru Andreji Babišovi, kteří zjevně a stále zneužívali moc státu proti drobným podnikatelům, ale samozřejmě se vkrádá i podezření, že jde o „čerstvý vítr“ nové vlády. To je možnost, kterou si zatím nechtějí připustit a doufají, že ministr financí Zdeněk Stanjura zastaví nekalé praktiky Finanční správy a zkrotí její úředníky. „Přesto, velmi nás zajímá, kdo je osobně odpovědný za vydání metodického pokynu, podle kterého ve věci kompenzačních bonusů úředníci postupují. Vždy je totiž dohledatelné, kdo konkrétně a osobně metodický pokyn podepsal. Dozvíme se to?,“ ptá se Bábek závěrem.
Nezákonný nátlak
Jak uvádí místopředsedkyně ČAK Monika Novotná, v žádném případě není kompenzační bonus omezen jen na podnikatele, kterým pandemická opatření zakázala nebo výrazně omezila jejich podnikatelskou činnost. Zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 váže kompenzační bonus na pokles tržeb za relevantní období na 70 % nebo méně oproti srovnatelnému období. Pokles tržeb přitom musí být způsoben dopadem mimořádných opatření, péčí o dítě v souvislosti s onemocněním SARS Cov-2 nebo nařízenou karanténou nebo izolací. Pouze v případech, kdy byl výpadek v příjmech zjevně způsoben převážně jinými důvody, nemá podnikatel na bonus nárok. „Ze zákona pak vyplývá, že se kompenzační bonus vyměřuje na základě podané žádosti, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, jedná se tedy o tzv. samovyměření. Zákon nepočítá s tím, že by FS o podané žádosti rozhodovala, tedy nemůže zahájit ani nějaké „vytýkací řízení“ k odstranění případných pochybností. Případné podezření z nezákonně podané žádosti je nutné řešit daňovou kontrolou, jejímž výsledkem může být platební výměr snižující výši kompenzačního bonusu, nejedná se však o rozhodnutí o zamítnutí žádosti podnikatele.“
Nátlak na podnikatele, aby svou podanou žádost vzali zpět, vnímá Novotná jako porušení § 5 odst. 3 daňového řádu, podle něhož správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. „Věřím, že stanovisko Ministerstva financí o tom, že jde o chybný postup, najde rychle odezvu v praxi finanční správy.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek