Za pozemky v pražských Letňanech, které chtěl toho času premiér Babiš využít k vybudování úřednické čtvrti, požadoval stále ještě pražský primátor Hřib pár maličkostí: Karlínské kasárny, nemocnici Na Bulovce, 160 státních nemovitostí na území Prahy, novou nemocnici v Letňanech, 1 300 bytů tamtéž a městský okruh za šedesát miliard k tomu navrch.
Autor: Magistrát Hlavního města Prahy
Datum předložení: 15. 12. 2021
Stanovisko vlády: Nesouhlas
Hodnocení: EM: 30%
No nekup to za 354 tisíc metrů čtverečních. V reakci na tuto nezvykle vstřícnou a pro stát výhodnou nabídku Babiš poznamenal, že pokud mu Praha nevyjde v otázce Letňan vstříc, může se stát, že nemovitosti, o které magistrát projevil zájem, pošle stát do dražby, což také vzápětí udělal v případě zámku Veleslavín.
To bylo v lednu 2019 a už v srpnu téhož roku se ve sněmovně objevil návrh novely zákona o majetku státu, podle kterého by měly mít obce v případě prodeje státního majetku na jejich území předkupní právo za znalcem určenou cenu. „Teprve kdyby obec předkupního práva nevyužila, tak by to stát mohl prodat v dražbě,“ řekla médiím tehdy Marvanová. Praha se zjevně řídí pravidlem: Co je státu, je i naše, co je obcí a krajů, do toho státu absolutně nic není. V důvodové zprávě pak předkladatelé řekli jasně, co se jim nelíbí: Současná praxe ukazuje, že klíčové pozemky na území daného územního samosprávného celku dokonce v některých případech skončily v rukou spekulantů!
Keťas, šmelinář, spekulant a jiní podvratní živlové, to v dnešní Praze nemají snadné. Je jedno, jestli pronajímají byty či kupují nemovitosti kvůli zisku, musejí se mít na pozoru před pirátskou koalicí a její legislativní pěstí Hanou Marvanovou Kordovou. V novém volebním období Praha dlouho neváhala a návrh zákona předložila znovu. Současná právní úprava podle důvodové zprávy významně ztěžuje obcím a krajům přístup k nemovitým věcem nacházejícím se v jejich katastrálním území. Obce a kraje jsou údajně ve veřejných dražbách znevýhodněny, neboť na rozdíl od ostatních právnických a fyzických osob podléhá jejich hospodaření a rozhodování přísnější zákonné regulaci.
Hned v úvodu hodnocení návrhu je třeba podotknout, že bezúplatný převod majetku státu na obce, není podle platné úpravy nic nemožného ani nezvyklého. Podle dostupných údajů Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v letech 2016–2019 na samosprávy bezúplatně převedl celkem 10 835 nemovitostí v účetní hodnotě 912 431 747 Kč. V roce 2020 to bylo 2 165 nemovitostí v hodnotě 115,6 milionu korun pro obce a 792 nemovitostí v hodnotě 58,2 milionu korun pro kraje. Bezúplatně mohou samosprávy i další subjekty majetek státu nabýt pouze ve veřejném zájmu či v případě, je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s majetkem.
Stát svůj majetek bezúplatně nepřevádí pouze na obce nebo kraje. Pokud soukromý subjekt splní podmínky dané zákonem, může mu stát majetek rovněž bezúplatně převést. Ať už má být nabyvatelem kdokoli, na bezúplatný převod neexistuje právní nárok. Jedna ze základních zákonných povinností ÚZSVM je, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval rozsah, hodnotu anebo výnos státního majetku. Státní majetek nelze rozdávat jen na dobré slovo. K zajištění naplnění veřejného zájmu jsou ve smlouvách sjednány pro nabyvatele smluvní závazky, doba trvání těchto závazků a rovněž smluvní pokuta v případě jejich neplnění.
Můžete namítnout, že Marvanová Kordová a spol., nechtějí státní majetek zadarmo. Chtějí „pouze“ předkupní právo za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Předkupní právo je ze své podstaty založeno na existenci třetí osoby, která má o předmět doličný zájem a nabízí za něj určitou cenu. Prodávající je v takovém případě povinen nabídnout ji za stejných podmínek oprávněnému z předkupního práva. Jak upozorňuje nesouhlasné stanovisko minulé i současné vlády, existence koupěchtivé osoby se zde vůbec nepředpokládá a podmínky prodeje za situace, kdy má navrhované „předkupní právo“ dospět, ještě vůbec nejsou ujednány.
Správně proto nejde o předkupní právo, nýbrž o přednostní právo odkupu, které však není podmiňováno jakýmkoli veřejným zájmem nebo plněním samosprávných funkcí, pokud nepočítáme nezávazné proklamace důvodové zprávy. Z textu samotné úpravy zákona žádné účelové určení věcí, k nimž mají mít samosprávy přednostní právo odkupu, není patrné. Klidně se může stát, že obec získá přednostně od státu nemovitost a následně ji se ziskem prodá libovolnému developerovi či spekulantovi. To nelze označit jinak, než jako jednostrannou výhodu pro obce a kraje, která zakládá nerovnost mezi subjekty veřejného a soukromého práva, aniž by sledovala legitimní cíl.
Nerovnost postavení státu vůči obcím lze ještě pominout, ale u soukromých subjektů koliduje návrh s českou ústavností i evropským právem. Omezení by se týkala též investorů z EU a tím by byla v rozporu s volným pohybem kapitálu. V EU nesdílejí heslo: jsme samospráva, kdo je víc, přednostní právo odkupu bez legitimního důvodu by proto rovněž mohlo být pokládáno za nedovolenou podporu. Pokud územně samosprávný celek vykonává ekonomickou aktivitu, je pro účely evropského práva podnikem jako každý jiný. Návrh možná není předkládán s nekalými úmysly, jinak je to ale jeden velký omyl, i kdyby ho stokrát podporovaly všechny obce a kraje v zemi.
Foto: Pixabay
Zdroj: redakce e-news
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
