CETA: Pandemie sílí a vláda přitvrzuje. Jsou ale gastronomické podniky oprávněně středem pozornosti?

V pohostinství je v současnosti silný deficit pracovní síly. Řada zaměstnanců restaurací, barů a hospod si během kritických období pandemie našla jiné zaměstnání u kterého zůstala. Takovému počínání se nelze divit i v souvislosti s tím, že šíření nákazy očividně není zdaleka za námi a riziko plošných bezpečnostních opatření stále visí ve vzduchu. Restauratéři jsou nicméně znovu jako jedni z prvních na ráně a od začátku listopadu budou povinni po svých návštěvnících přísně vyžadovat potvrzení o bezinfekčnosti. Pokud se zákazník neprokáže platným potvrzením, musí být z prostoru restaurace vykázán. Dle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěch pak při případné obsluze hříšníka hrozí pokuta nejen samotnému zákazníkovi ale také provozovateli podniku.
Je proto nyní otázkou, jak budou tuto změnu vnímat hosté. U mnohých z nich se totiž dá očekávat, že toto opatření budou vnímat jako zásadní bariéru návštěvy restaurace. A to zcela určitě není dobrý signál pro právě oživující se gastronomický segment, kde se zároveň hromadí rezervace na vánoční společenské akce. Češi svou konzumaci alkoholických nápojů během pandemie nijak výrazně neomezili, spotřeba se pouze přesunula z gastronomických podniků do obývacích pokojů, zahradních altánů, garáží, hasičáren a jiných soukromých prostor, kde se sousedé nadále nekontrolovatelně scházeli.
Obdobnou změnu spotřebního chování, která ale v žádném případě nepřinese snížení rizika přenosu nákazy, lze proto očekávat i v této chvíli. Určitá reakce vlády je zcela pochopitelná. Je třeba zasáhnout včas a vyhnout se další rychlé eskalaci nárůstu počtu nakažených. Nicméně zásadní opatření obdobného rázu je žádoucí opírat o relevantní data a zaměřovat se tak v první řadě na ty zcela nejrizikovější oblasti. Analytické argumenty ale opět chybí.
Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) v první polovině tohoto roku vypracovalo analýzu, která kvantifikovala ztráty český pivovarů v roce 2020. Studie zároveň zahrnuje také zahraniční příklady dobré praxe při boji s pandemií. Tak například, za naprosto klíčový pilíř řešení pandemické situace v pohostinství ve Španělsku lze považovat zejména pravidelný dialog mezi zástupci trhu a vládními institucemi. Prostřednictvím platformy Juntos con la Hostelería zastupující tržní subjekty jsou na pravidelné (týdenní) bázi s vládními institucemi komunikována aktualizovaná data o vývoji ztrát v odvětví a také o vývoji a porovnání bezpečnostních opatření v jednotlivých regionech Španělska. Pravidelné reporty jsou komunikovány s každou regionální vládou odděleně. Stěžejním podpůrným argumentem pro postupné rozvolňování bezpečnostních opatření ve španělském pohostinství byl fakt, že pandemická situace se během druhé (případně třetí) vlny pandemie vyvíjela v jednotlivých regionech Španělska velmi podobně, a to nezávisle na tom, zda jsou restaurační provozovny uzavřeny, či nikoliv. Tento vývoj demonstruje série následujících grafů, v kterých lze sledovat, že křivky znázorňující vývoj počtu nových nakažených na 100 tis. obyvatel v jednotlivých regionech mají velmi podobný průběh, nezávisle na přijatých opatřeních. Charakteristika barevného rozlišení zní následovně:

• Zelené orámování znázorňuje regiony s relativně mírnými bezpečnostními opatřeními (např. v regionu Comunidad de Madrid mohly být restaurace otevřeny do 23 hod. večer, v regionu Aragón do 22 hod. večer).
  • Příklad: Region Comunidad de Madrid volilo cestu relativně volnějších opatření a nechávalo restaurační provozovny otevřené do 23:00 hod. Byly tedy respektovány restrikce vyhlášené španělskou vládou bez žádných dalších regionální opatření.

• Oranžové orámování znázorňuje regiony s relativně přísnějšími bezpečnostními opatřeními (např. v regionu Andalucia mohly být restaurace otevřeny do 18 hod.).
  • Příklad: Region Analucia zvolil obdobně jako Madrid mírnější cestu restrikcí, nicméně regionální vláda zde v reakci na vývoj pandemické situace částečně omezila otevírací dobu restaurací. V první polovině ledna, kdy eskaloval počet nově nakažených (14denní průměrný počet nakažených na 100 tis. obyvatel přesahoval 500) byla omezena otevírací doba do 18:00 hod. S poklesem 14denního průměrného počtu nakažených na 100 tis. obyvatel pod 400 na začátku března byla otevírací doba prodloužena do 21:30 hod.

• Červené orámování znázorňuje regiony s relativně velmi přísnými bezpečnostními opatřeními (např. v regionu Galicia mohly restaurace obsluhovat pouze 50 % kapacity hostů a to pouze v rámci venkovních prostor).
  • Příklad: Region Valencia, kde počet nakažených dosáhl ve srovnání s ostatními španělskými regiony nejvyšších hodnot (hodnota 14denního průměrného počtu nově nakažených na 100 tis. obyvatel dosáhla téměř 2 000) zvolil cestu relativně přísných restriktivních opatření a regionální vláda zde schválil uzavření restaurací. Toto nařízení platilo od 21.1. 2021, kdy 14denní průměrný přírůstek nově nakažených na 100 tis. obyvatel přesahoval hodnotu 1 500. Znovu byly provozovny otevřeny na začátku března, kdy hodnota 14denního průměru klesla pod 500.

Zdroj: CETA

Zdroj: CETA

Zdroj: CETA

Je proto zcela na místě se ptát, zda jsou gastronomické podniky z hlediska přenosu nákazy oprávněně považovány za vysoce rizikové. A pokud je odpověď ano, bylo by spravedlivé (alespoň vůči restauratérům) takové tvrzení opřít o relevantní data a informace, nikoliv pouhé domněnky. Obdobné zásahy bez jakékoliv informace o případných kompenzacích narušují už tak oslabenou náladu v odvětví a rozhodně neprospívají k jeho plnému oživení.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA, Cerveceros de España