Aktuálně:

Sedmdesát pět procent Čechů zažilo v životě tíživou finanční situaci

15.10.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sedmdesát pět procent Čechů zažilo v životě tíživou finanční situaci

Nezaměstnanost, neschopnost splácet své závazky, téměř nulové rezervy na účtu či dokonce exekuce. Tři čtvrtiny Čechů se během života dostaly do jedné nebo vícero tíživých životních situací. Většina také zná někoho, kdo se v současné době s tíživou situací potýká.

Obavy z budoucnosti panují zejména u mladších ročníků, každý třetí se bojí finančních problémů v příštím roce. Vyplývá to z průzkumu IPSOS pro Provident Financial, který se zabýval zkušenostmi Čechů s finančními problémy.
Jen málo lidí v ČR nemuselo během svého života řešit žádnou finančně tíživou situaci. Téměř 75 % Čechů se za svůj život setkalo buď s obtížemi při shánění práce, nedostatkem peněz na účtu, pracovní neschopností, exekucí nebo jiným obdobným problémem. „I přes státní pomoc pandemie negativně ovlivnila finanční situaci mnoha domácností. V současné době bylo navíc pro mnoho z nich složité vytvořit si finanční rezervu, proto lze s narůstající inflací očekávat zhoršení jejich situace,“ říká Luboš Kratochvíl, analytik společnosti Provident. V části společnosti navíc vládnou obavy z budoucnosti, zejména mezi mladými. Třetina z nich se bojí, že se v následujícím roce dostane do finančních problémů. Tyto obavy má také pětina lidí starších 26 let.
Problémů ostatních si všímají více ženy
Z hloubkové analýzy projektu Neviditelní, který mapuje nejrizikovější skupiny obyvatel, vyplývá, že existuje v ČR pět takových skupin, které jsou náchylnější k finančním problémům. Současný průzkum IPSOS přidal varovné zjištění, že zástupce jedné z těchto rizikových skupin zná každý druhý Čech. Více než polovina obyvatel ČR zná alespoň jednoho rodiče samoživitele a třetina uvedla, že má minimálně dva známé, kteří se obávají, z čeho budou žít v důchodu. Další dvě pětiny ví alespoň o dvou lidech ve svém okolí, kteří nemají žádné úspory.
Všímavější vůči svému okolí jsou ženy. V průzkumu potvrdily, že ve svém okolí vědí o zástupcích téměř každé rizikové skupiny. Na druhé straně muži jsou si mnohem jistější, že neznají žádné zástupce u skupin, kde ženy váhají. „Podle výzkumu se také ženy častěji dostávají do finančně náročných situací, daleko častěji se ocitají samy na veškeré výdaje na provoz domácnosti, péči o rodinu a o děti, zároveň ale výrazně častěji pobírají minimální mzdu a musí mít více zaměstnání, aby zvládly rodinu uživit,“ vysvětluje Luboš Kratochvíl, analytik z Providentu.
Kritický zlom a nejistota před důchodem
Každý pracovněprávní vztah má specifika, ale z dlouhodobého hlediska je nejvýhodnější pracovat na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou, která vede k pravidelnému konstantnímu příjmu. Pracovní smlouvu na dobu neurčitou má se zaměstnavatelem uzavřenou jen něco víc než polovina Čechů, o trochu častěji jsou to muži. Tento pracovněprávní poměr je přitom považován za dlouhodobě nejvýhodnější, protože obsáhne odvody na zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnancům zajistí pokrytí nemocenské dovolené nebo důchodu v budoucnu.
„Při analýze Neviditelných jsme zjistili významný pokles využívání smluv na dobu neurčitou s rostoucím věkem. Mezi skupinou 45-53 let a 54-65 let je pokles dokonce 20%. Počet nepracujících a důchodců přitom roste. Předdůchodový věk tak nejspíš představuje kritický zlom, kdy se prudce zvyšuje nejistota a tlak na životní úroveň domácnosti. Příčinou je pravděpodobně nezaměstnanost, ale také nízký náhradový poměr, tedy rozdíl mezi mzdou a důchodem,” poznamenává Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz – CETA.
Podle projektu Neviditelní je v České republice až půl milionu lidí, kteří částečně nebo plně pracují bez smlouvy ve stínové ekonomice. Tito lidé pak nedosáhnou na různé podpory, mají nízký starobní důchod a nemohou plně využívat jistot v zákoníku práce. Dohody o pracovní činnosti využívá 8,5 % Čechů, 7 % jsou OSVČ a ostatní jsou ve starobním důchodu, na mateřské dovolené nebo nemají práci.
Foto: Pixabay
Zdroj: AMI Communications


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.