Náklady obcí na nakládání s odpady. Kolik stojí obecní odpady?

Náklady obcí na odpadové hospodářství zjišťuje každoročně dotazníkovým šetřením společnost EKO-KOM. Pojďme se tedy podívat, kde jsou náklady na odpady nejvyšší, a kde naopak nejnižší. Nejvíce se obcím prodraží odpad, který házíme do černých popelnic, tedy směsný odpad.
Náklady na odpadové hospodářství ovlivňuje mnoho faktorů. Ve zkratce můžeme říct, že závisí hlavně na množství a struktuře odpadů, na rozsahu obsluhovaného území a na mandatorních výdajích daných legislativou. Dalšími faktory jsou životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustota osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, cenová politika firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za prováděné služby a další.
Největší podíl na celkových nákladech obcí tvoří náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2020 to bylo 54 %), dále jsou to náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 24 % a dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady. Přibližně 10 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky. Zajímavý je také pohled na vývoj celkových nákladů -zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč na jednoho občana, v roce 2020 tato částka činila už 1 064 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele měl nejvyšší náklady v roce 2020 Středočeský kraj (1 245 Kč/ob.), nejnižší pak Jihomoravský kraj (862 Kč/ob.). Náklady se liší také v závislosti na velikostní skupině obcí. Zatímco nejnižší náklady na jednoho obyvatele měly v roce 2020 obce od 100 tisíc do 1 milionu obyvatel (855 Kč/ob.), nejvyšší náklady na jednoho obyvatele vykázaly obce s více než 1 milionem obyvatel (1 161 Kč/ob.) a obce v kategorii 20 001 – 50 000 obyvatel (1 139 Kč/ob.).
Největší položku tvoří náklady obcí na směsný komunální odpad, tzn. náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, a to včetně nákladů na jeho odstranění či energetické využití. Nejméně zaplatí Zlínský kraj (466,70 Kč/ob.), nejvíce Hlavní město Praha (737,70 Kč/ob.), nejvyšší náklady mají města ve velikostní skupině nad 1 milion obyvatel. Za tříděný odpad pak zaplatí obec zhruba 253 korun na 1 obyvatele za rok. Liší se to ale opět podle krajů i v závislosti na velikosti obce. A tak zatímco nejlépe byl na tom v roce 2020 Jihomoravský kraj (159,30 Kč/ob.) a obce od 100 001 do 1 milionu obyvatel (164,90 Kč/ob.), nejvíce zaplatí Praha (348,70 Kč/ob.) a velkoměsta s více než 1 milionem obyvatel.
A z čeho obce odpadové hospodářství financují? Největší část tvoří příjem z poplatku od občanů, který mohou obce stanovit různými způsoby. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále jsou to například poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, zisk z prodeje druhotných surovin, příspěvky od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru. Významnou příjmovou položkou pro obce jsou pak odměny ze systému EKO‑KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů. Celkem obce získaly v roce 2020 v průměru 736 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 540 Kč/ob. a příjmy ze systému EKO‑KOM 148 Kč/ob.
Podrobné informace zveřejnila Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM na svém webu v příspěvku Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2020 na https://www.ekokom.cz/ekonomika-odpadoveho-hospodarstvi-v-roce-2020/.
PRŮMĚRNÉ NÁKLADY na obecní odpady

Zdroj: EKO-KOM

Foto: Pixabay
Zdroj: EKO-KOM