Ani po skončení proticovidových programů by nemělo dojít k masivnímu nárůstu bankrotů. V rozhovoru pro EM to říká členka představenstva ČAK Lenka Vidovičová. „V českých poměrech stále platí, že zahájení insolvenčního řízení je odsunováno až na dobu, kdy se dá málo smysluplně zachránit. Nic nenutí dlužníky, aby včas přiznali ekonomické problémy, a věřitelé zahajují svými návrhy jen zlomek probíhajících konkursů.“
Jste místopředsedkyní Sekce pro insolvenční právo. Jaká témata v současnosti řešíte?
Sekce pro insolvenční právo je jednou z nejaktivnějších sekcí ČAK, což je pochopitelné, jelikož v oblasti insolvenčního práva je vzhledem k neustálým legislativním změnám stále co řešit. V poslední době se sekce intenzivně zaměřuje jednak na praktický výkon funkce insolvenčního správce v oblasti oddlužení, který je stále složitější, pokud si uvědomíme, že musí vykonávat činnost ve třech zákonných modelech právní úpravy – v oddluženích počínajících rokem 2016 vstoupily v platnost postupně tři novely, které pro dlužníky podstatně změnily podmínky jednak pro splnění oddlužení a konečné osvobození od zbytku dluhů, jednak důsledky porušení povinností dlužníka, jednak pro výši zákonné srážky z příjmu. A další novela oddlužení, která je má obecně zkrátit z pěti let na tři roky, je přitom už v legislativním procesu.
Insolvenční řízení postupně přechází na digitalizaci a předepsané formuláře. Jak se s tímto procesem vyrovnáváte?
Vzhledem k tomu, že insolvence jsou z velké části postaveny na digitalizaci a formulářích, je zřejmé, že v Sekci ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připomínkujeme obsah formulářů, kompatibilitu se stávajícími informačními systémy, komunikace s Insolvenčním rejstříkem, což je proces takřka nekonečný. Zástupci MSpr. jsou pravidelně zváni na zasedání Sekce, takže spolupráce je přínosná pro všechny také pružnější. V poslední době se Sekce vyjadřuje i chystané novele insolvenčního práva v oblasti preventivní restrukturalizace. Výsledkem bylo podrobné stanovisko ČAK k návrhu novely Insolvenčního zákona, projednávanému Poslaneckou sněmovnou.
Posledním velkým a nekončícím tématem Sekce je rozsah mlčenlivosti insolvenčního správce a vztah k mlčenlivosti advokáta a problematika souběhu zastupování advokátem, například dlužníka a současně insolvenčního správce.
V čem konkrétně jsou ony problémy týkajíce se mlčenlivosti a zastupování?
V různých fázích insolvenčního procesu se může advokát ocitnout v kolizní situaci, kterou je potřeba uvážit a správně vyřešit. Vše začíná v postavení advokáta a plnění jeho povinností a to často již v době před insolvencí, kdy zastupuje například budoucího dlužníka – je možné, aby zastupoval později v insolvenci insolvenčního správce? A jakou má povinnost mlčenlivosti vůči insolvenčními správci? Kdy je možné, aby advokát současně zastupoval více věřitelů a kdy by to mělo být naopak vyloučeno? Každou situaci je třeba vyhodnotit individuálně, prvotním však vždy bude uhájit zájem klienta.
Na posledním zasedání Sekce pro insolvenční právo byla diskutována otázka povinnosti oznamovací povinnosti advokáta vůči insolvenčnímu správci podle § 213 InsZ – i v této otázce vždy povinnost mlčenlivost vůči klientu prvotní.
Co říkáte návrhu Ministerstva spravedlnosti, aby se přezkumná jednání konala on-line? Neztrácí se tím výhoda bezprostředního jednání?
Pokud se jedná o přezkumná jednání ve věcech, které povinně ze zákona probíhá u soudu, pak jistě je rozdíl v tom, zda se jedná například o reorganizaci se stovkami účastníků (například přihlášených věřitelů) a jednáním, kde je počet účastníků mnohem nižší (jednoduché konkursní řízení s malým počtem věřitelů). Dokud bude insolvenční proces soudním procesem založeným na ústnosti a veřejnosti, pak je otázka on – line jednání pouze průsečíkem vhodného bezvadného technického vybavení a zachování stejného práva každého účastníka prosadit a hájit vlastní zájmy při respektování práva na spravedlivý proces.
Jiná situace podle mých zkušeností je v případech oddlužení, kdy v naprosté většině případů probíhá přezkumné jednání mimo soud ve smyslu ustanovení § 410 odstavec 2 InsZ. V tomto případě je přítomen pouze správce a dlužník a zdálo by se, že „odpadá“ překážka mnohosti účastníků, tudíž on – line jednání je uskutečnitelné technicky jednodušeji. V oddluženích však považuji osobní jednání se všemi výhodami i nevýhodami osobního styku za nezbytné. S dlužníky – fyzickými osobami je nutné jednat trpělivě, často nejsou dobře informovaní, mnohdy práva zcela neznalí, jejich práva a povinnosti je třeba s nimi opakovaně probírat. Nehledě na to, že i při jednání nahlíží do příloh přihlášek k vyjasnění okolností vzniku dluhu apod. Veškeré listiny nejsou zveřejňovány ani v insolvenčním rejstříku z pochopitelných důvodů, ale pro dlužníka musí být při přezkumném jednání k nahlédnutí připraveny.
Jak hodnotíte proticovidová opatření vlády?
Myslím, že vládní činnost v této oblasti už byla podrobena hodnocení příslušného soudu. Jako advokát, účastník řízení, insolvenční správkyně nebo i jako členka představenstva ČAK jsem se snažila o to, aby při zachování zdraví nedocházelo k průtahům v projednávaných věcech. Například jako insolvenční správkyně jsem musela zajistit nepřetržitý chod své kanceláře, neboť dlužníci, věřitelé a všichni, jimž jsou podle splátkových kalendářů vypláceny stanovené platby, jsou často životně závislí na včasném plnění – a v mimořádné situaci tím spíše. Jsem ráda, že jsme nezaznamenali stížnosti na činnost žádného advokáta – insolvenčního správce, takže jako advokátní stav jsme obstáli velmi dobře.
Očekáváte nějaký masivní nárůst konkursů, až odezní všechny podpůrné státní programy, anebo se podařilo fyzickým a právnickým osobám krizi překonat bez vážnějších dopadů?
Masivní nárůst neočekávám, protože v českých poměrech stále platí, že zahájení insolvenčního řízení je odsunováno až na dobu, kdy se dá málo smysluplně zachránit. Nic nenutí dlužníky, aby včas přiznali ekonomické problémy a věřitelé zahajují svými návrhy jen zlomek probíhajících konkursů. Proto si myslím, že nárůst bude spíše mírný.
Jak se coronavirová krize projevila na hospodaření Komory?
V rozpočtovém a hospodářském výboru v současné době schvalujeme hospodaření ČAK za rok 2020 a za 1. pololetí roku 2021. Rok 2020 byl pochopitelně mimořádný z důvodu mimořádné situace, proto se ve výsledcích hospodaření pochopitelně promítají. Výsledky budou projednány na nejbližším zasedání představenstva ČAK v září 2021 a také zveřejněny. V oblasti plánovaných výdajů došlo ve většině položek k úspoře, i když k úspoře nechtěné, protože akce založené na osobní účasti advokátů se nekonala, stejně tak se neuskutečnily zahraniční cesty, některé vzdělávací akce, plánované oslavy 30. výročí svobodné advokacie v regionech apod.
V řadě aktivit, které normálně provádí Komora prezentačně, musela přejít na on –line. Jak tuto situaci zvládla?
Až jsem překvapená, jak rychle jsme si zvykli na on – line vzdělávací akce (a mám zkušenost jako posluchač i jako přednášející). Jak jsem již zmínila výše, v budoucnu bude běžnou kombinovaná forma vzdělávacích akcí. Rozhodně si však nemyslím, že by prezenční akce konány nebyly, nebo že by přítomných osobně bylo výrazně méně.
Myslím, že Komora zvládla plnit všechny své povinnosti tak, aby většina advokátů nebyla případným „výpadkem“ nijak postižena. V nouzovém režimu s kombinováním zaměstnanců na home – office se podařilo zajistit maximum možného, včetně advokátních slibů. I představenstvo rozhodovalo vše, co bylo nutné, a to prezenčně i formou per – rollam hlasování. Vše samozřejmě vyžadovalo více času a projevovalo se to často tím, že mailové schránky byly přeplněné, protože pravidlem při jednání vždy je rozsáhlá diskuse před podstatnou většinou rozhodnutí představenstva v dané věci. I v době koronavirové se potvrdilo, že osobní jednání jsou někdy nenahraditelná.
Od některých kritiků současného představenstva se ozývá obvinění, že Komora postupuje nehospodárně. Ať již jde o rekonstrukci Kaňkova paláce, pronájem paláce Dunaj, či další aktivity. Co těmto výtkám říkáte?
Toto téma se opakovaně vynoří jako „skandální“, pokud se zrovna hodí. V případě Kaňkova paláce je smutné to, že místo toho, abychom byli jako stav hrdí na to, že můžeme užívat a s pokorou pečovat o odkaz našeho předchůdce, který byl natolik na výši, že ve prospěch české advokacie odkázal důstojnou budovu, před kterou zahraniční kolegové stojí v obdivu, budeme „odhalovat“, jak za rekonstrukci rozhazujeme! Každému rozumnému advokátu však musí být zřejmé, že výdaje odpovídají stavu a charakteru budovy. Každé rozhodování o jakémkoli výdaji Komory není zdaleka rozhodnutím jednotlivce, a dokonce ani samotného představenstva. Každému výdaji předchází důsledná příprava, rozpočtování, zvažování a hledání více možných řešení. Navíc kontrolní rada má rozsáhlou pravomoc a pokud již odhlédneme od vnitřních procesů, pak se ČAK musí chovat stejně jako každá účetní jednotka podléhající povinnému auditnímu dozoru.
A kauza Dunaj?
„Kauza Dunaj“ je také označena za skandální a nehospodárnou akci, kterou snad navíc představenstvo prý mínilo utajit před některými advokáty. Opět zcela nepodložené a hysterické tvrzení, které jsme jako představenstvo mnohokrát vyvrátili – jednak tím, že jsme opakovaně dokládali, jak podrobně a postupně se k celé akci Dunaj přistupovalo, jak se rozhodnutí rodila a schvalovala apod. Není tedy rozhodně pravdou, že o záměrech a postupech v této věci představenstvo neinformovalo, stačí jen prostudovat zápisy ze zasedání představenstva, rychlé zprávy, advokátní média. Nehledě na to, že postup byl i pod kontrolou Kontrolní rady, sledován rozpočtovým a hospodářským výborem. Kdo je se situací alespoň částečně obeznámen, ví, že Palác Dunaj bylo nutné řešit v souvislosti s jeho rozsáhlou rekonstrukcí, ke které přistoupil vlastník objektu a která byla již žádoucí, což potvrdí každý, kdo v době před rekonstrukcí do těchto míst zavítal. Komora již patnáct let na základě dlouhodobé nájemní smlouvy prostory v Paláci užívá a za nezměněných podmínek by užívat měla až do roku 2034. Bylo tedy nutné začít jednat o nových podmínkách původní nájemní smlouvy, zohlednit a zrevidovat původní podmínky, zhodnotit potřebu dalších nutných prostor pro činnost Komory (s ohledem na nárůst počtu advokátů, povinností Komory jako orgánu na poli veřejné správy apod.). Opravdu si někdo myslí, že takto náročná akce nebyla připravována mnoha odborníky na Komoře i mimo ni, dlouhodobě, pečlivě a při zvážení všech dopadů? Opakovaná nepodložená tvrzení o nehospodárnosti považuji za urážku práce mnoha lidí, kteří se na ní podílejí, dohlížejí na postup apod.
Angažujete se v úlevách poplatků pro určité skupiny advokátů. Co konkrétně navrhujete?
V současné době vyhodnocujeme dosavadní systém úlev. Dosud jsou zohledňováni advokáti z důvodů věku (nad osmdesát a nad sedmdesát let), nově zapsaní advokáti v posunutí splatnosti příspěvků a advokáti/tky z důvodu péče o dítě. Poslední systém nastavení úlev je v platnosti od roku 2019 (s platností příspěvků na rok 2020). Vzhledem k posledním statistikám o věkové struktuře aktivních advokátů a s přihlédnutím k poznatkům a potřebám advokátů v současné době pracujeme na dalších úpravách pro advokáty v „reprodukčním věku“ se zohledněním péče o děti (ve věku 31 – 40 bylo v roce 2020 zapsáno 4375 advokátů, do 30 let 601 advokátů) a také úlevy pro začínající a nově zapsané advokáty. Tato kritéria úlev ovšem zvažujeme s vědomím, že každá úleva znamená výpadek v rozpočtu, proto musí jít o změny uvážlivé. V budoucnu čeká ČAK poměrně mnoho investičně náročných akcí (např. jen často citovaná digitalizace a činnost v on-line prostoru). Konečnou verzi úlev ještě nemáme k dispozici, opět je to věc k projednání na zasedání představenstva ČAK nejpozději v září 2021.
Podařilo se po krizi nastartovat i činnost regionálních poboček?
Regionální činnost se po koronavirové pauze vrací k normálu, což konkrétně znamená, že vzdělávací akce, poměrně hojně navštěvované a stále žádané, se budou moci konat jak prezenčně, neboť u některých témat je osobní diskuse mezi lektorem a posluchači nebytná, nebo minimálně konstruktivnější, tak i kombinovanou formou, tedy prezenčně a současně on – line formou. Z osobní zkušenosti mohu říci, že zvláště v případě, kdy jsou zajišťovány ČAK vzdělávací akce pro advokátní koncipienty, je mnohem vhodnější a přínosnější prezenční forma – nejedná se o „školení“, ale o předávání praktických zkušeností a advokátních dovedností, spíše jde o dialog a často braistorming v řešení diskutovaného problému.
O které právní obory je dnes mezi advokáty a koncipienty největší zájem?
Pokud se týká koncipientů, pak stále převládá romantická touha, která se kupodivu nemění v čase, a o které jsem kdysi snila – všichni by rádi byli Perry Masonem a v oboru trestního práva dokázali efektivně obhájit svého klienta před plnou soudní síní! Pro racionálněji založené kolegy je však stále nejpřitažlivějším obor obchodního práva – i proto, že jde o obor velmi rozsáhlý a zajímavý.
Pokud se týká advokátů, je velký rozdíl, zda se jedná o advokáta v Praze nebo v Jeseníku, záleží na mnoha dalších okolnostech, zda je součástí velké advokátní kanceláře, nebo působí samostatně. V poslední době však rozhodně roste poptávka po právním poradenství souvisejícím s podnikáním ve virtuálním prostoru, možné odpovědnosti, po stanovení hranic práv a povinností účastníků apod. Stále častější budou v této souvislosti poptávány služby související s duševním vlastnictvím a jeho případnou ochranou.
Co říkáte hlasům, aby se mohly advokátní zkoušky konat on – line?
Při advokátní zkoušce není uchazeč zkoušen ze znalostí, ale podle celkového vystupování, vyjadřování, nezřídka musí reagovat bezprostředně na konkrétní situace. Proto považuji za důležité, abych uchazeče potkala přímo, případně s ním vedla diskusi – a podobně je tomu i ostatních členů zkušební komise. V tomto případě považuji stále bezprostřední kontakt za obtížně nahraditelný. A opět v souvislosti s on – line průběhem zkoušky je nutné myslet na možnost veřejnosti účastnit se zkoušky, rovné a spravedlivé podmínky všech zúčastněných. Domnívám se, že toto není v současné době téma, které by mělo být přednostně řešeno (na rozdíl od zkvalitňování on – line forem u vzdělávání).
Děkuji za rozhovor.
Foto 1: Pixabay
Foto 2: Poskytnuto Lenkou Vidovičovou
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
