Aktuálně:

Co vše končí zbytečně v černé popelnici? To zjišťují pravidelné rozbory

08.08.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Co vše končí zbytečně v černé popelnici? To zjišťují pravidelné rozbory

Obyvatelé ČR patří v třídění odpadu mezi evropské premianty. V roce 2020 vytřídil každý z nás v průměru 66,8 kilogramů odpadu. Rok od roku se toto množství zvyšuje. Třídíme ale skutečně vše, co třídil lze? Odpověď na tuto otázku nám dávají pravidelné rozbory skladby směsného komunálního odpadu z obcí, které provádí Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.


EKO‑KOM realizuje rozbory směsného komunálního odpadu v celé České republice, přesněji směsného odpadu z domácností, každý sudý rok, a výjimkou nebyl ani covidový rok 2020. Jak takové rozbory přesně probíhají? EKO-KOM má na to svoji metodiku, v pravidelných čtvrtletních intervalech musí zanalyzovat určitý počet vzorků směsného komunálního odpadu z různých lokalit ČR. Vždy je samostatně analyzován vzorek ze sídlištní zástavby, zvlášť z venkovské zástavby, a ve větších městech jde i o vzorky z dalších typů zástaveb (například z centra nebo vilové čtvrti).
Metodika zohledňuje hlavní faktory ovlivňující složení odpadu v průběhu roku (topná sezóna, změny vegetačních podmínek, letní a prázdninové období) a rozdílný způsob vytápění v odlišných typech zástavby. Na skladbu směsného komunálního odpadu má podle vyjádření EKO-KOMu vliv i velikost sídla či skladba obyvatel, což metodika zohledňuje při výběru lokalit. Tyto rozbory se provádí dlouhodobě již od roku 2008 a realizují se opakovaně na stejných lokalitách, lze tak sledovat trend produkce a skladby směsného komunálního odpadu.
V roce 2020 byla takto zanalyzována skladba 128 vzorků směsného komunálního odpadu pocházejícího z 15ti různých lokalit a typů zástaveb.
Bioodpad stále tvoří velkou část
Největší hmotnostní zastoupení směsného komunálního odpadu tvoří tzv. spalitelný odpad, bioodpad, a také podsítná frakce (drobné odpady, které projdou oky rozborového síta o velikosti 40x40mm). Podíl bioodpadu od roku 2018 v celkové skladbě sice mírně poklesl, jenže jeho značná část je součástí podsítné frakce, do které se dostane především drobný bioodpad. To jsou nejčastěji slupky ovoce a zeleniny, tráva apod.). Podsítná frakce je každoročně detailně studována a z rozborů v roce 2020 vyplývá, že drobný podsítný bioodpad představuje přibližně 14 % hmotnostní skladby směsného komunálního odpadu.

Zdroj: EKO-KOM

Při roční produkci domovního směsného komunálního odpadu 2 074 tisíc tun vykázané do systému EKO‑KOM za rok 2020 lze vypočítat produkci směsného komunálního odpadu (SKO) produkovanou v domácnostech na obyvatele za rok. Ta se za posledních 10 let snížila z 221 kg/ob./rok na 194 kg/ob./rok. Podíl vytříditelných složek v SKO (tj. papír, plast, sklo, kovy a nápojový karton) klesl v průměru o 3 kg/ob./rok od roku 2018, což je velice pozitivní zpráva, ale stále je nutné pracovat na dalším snižování jejich objemu.  Podrobně popisuje skladbu SKO následující graf.

Zdroj: EKO-KOM

Jak probíhá analýza
Analýza spočívá v ručním roztřídění reprezentativního vzorku odpadu do definovaných látkových skupin. Pro roztřídění je používáno síto s velikostí oka 40×40 mm, všechen odpad menších rozměrů (popeloviny, drobné kousky bioodpadu – tráva, listí apod., drobné plasty, útržky papíru, drobná suť atd.) pak tvoří tzv. podsítnou frakci. Odpad, který sítem nepropadne a není možné jej zařadit do některé z látkových skupin, tvoří zbytkovou látkovou skupinu spalitelného odpadu. V důsledku se jedná zejména o hygienický odpad (papírové utěrky a kapesníčky, hygienické vložky, dětské pleny, zubní kartáčky, houbičky na nádobí atd.) a také např. útržky textilu, jednorázové rukavice, obuv, dřevěné úlomky nábytku nebo jiných výrobků, gumové výrobky apod. Odpad patřící do této látkové skupiny je společně s většinou odpadu v podsítné frakci v současnosti opravdu netříditelný a nerecyklovatelný.

Foto + Zdroj: EKO-KOM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.