Lidé se přestali bát měnit zaměstnání, pohyb na trhu práce překonává předpandemickou úroveň

Zatímco v druhé polovině loňského roku změnilo práci jen třináct procent lidí, letos na jaře se počet lidí, kteří si jinou práci buď aktivně hledají, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží, dostal dokonce na celou jednu čtvrtinu. Tradičně se přitom přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly na úrovni dvaceti procent. Motivací je změně je ale nejčastěji touha po větší jistotě práce a lepším výdělku.
K největším pohybům na trhu práce docházelo během první vlny pandemie v první polovině loňského roku. V té době přišla řada pracovníků z oblasti gastronomie a cestovního ruchu o obživu a hledali uplatnění v oborech, které fungovaly, tedy v logistice, výrobě či e-commerce. Během podzimní druhé vlny pak zejména z důvodu striktních opatření a tvrdého lockdownu došlo k výraznému útlumu pohybů a lidé zůstávali u svých zaměstnavatelů a před hledáním nových pracovních příležitostí preferovali spíše jistotu stávajícího zaměstnání. Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává.
Jiné důvody pro změnu práce
Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly letos na jaře dle respondentů průzkumu Randstad Workmonitor získání lepších pracovních podmínek (31,6 procenta), organizační důvody (26,3 procenta), osobní důvody (15,8 procenta) a touha po změně (pouze 10,5 procenta). Poslední dva důvody jsou zhruba na poloviční úrovni než v předchozích letech, je tedy patrné, že lidé práci mění stále spíše z praktických důvodů, a ne z vlastního rozmaru. Ukazuje to také na vyšší loajalitu ke stávajícímu zaměstnavateli. Způsob, jakým zaměstnavatelé v České republice podpořili své lidi a řešili krizi spojenou s pandemií, měl pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců. Větší polovina respondentů v průzkumu Randstad Employer Brand Research potvrdila, že jejich loajalita k zaměstnavateli za uplynulý rok vzrostla. Méně loajální jsou jen ti pracovníci, jejichž pracovní situace se vlivem pandemie změnila. Jejich tendence měnit práci je téměř dvojnásobná, než kolik činí národní průměr.
Strach ze ztráty práce je relativní
Větší polovina (padesát čtyři procent) českých zaměstnanců se aktuálně nebojí ztráty práce. Pětina se nicméně obává, že k tomu dojde, a to již v roce 2021. O něco větší strach pociťují lidé v nejmladší věkové skupině, tedy ve věku od 18 do 24 let. Odpovídá to skutečnosti, že právě tito lidé museli v době pandemie častěji čelit propouštění. Obavy o ztrátu zaměstnání jsou největší v oblasti Prahy a Liberce a nejnižší na Vysočině. V případě hlavního města se projevuje zkušenost z pandemie, která tvrdě zasáhla obory, které tu dominovaly. Na Liberecku zase pracovní příležitosti zásadně ovlivňuje velký počet subdodavatelů v automobilovém průmyslu, který byl a stále je utlumen. V následujících šesti měsících pak má v plánu změnit zaměstnání dvacet osm procent respondentů, kteří mají strach ze ztráty práce, a deset procent těch, kteří strach ze ztráty práce nemají.
Přes osobní kontakty hledají práci dvě pětiny Čechů
Nového zaměstnavatele lidé nejčastěji nalézají prostřednictvím pracovních portálů (čtyřicet tři procent) a díky osobním kontaktům (třicet devět procent). Mladí ve věku 18 až 24 let zase mnohem častěji nacházejí práci prostřednictvím sociálních sítí (třicet procent oproti osmnácti procenty u průměrného českého zaměstnance). Rozdíl panuje i v tom, kde (kromě pracovních portálů) si novou práci hledají tzv. modré a bílé límečky. Zatímco ti první ve stejné míře spoléhají na své osobní kontakty, ale také hledání na internetu a sociálních sítích, lidé se středním vzděláním daleko více spoléhají na své známé. Vysokoškoláci oproti tomu cíleně navštěvují kariérní stránky konkrétních firem.
JACEK KOWALAK, ředitel české pobočky společnosti Randstad
Foto: Pixabay
Zdroj: ACCEDO Czech Republic