Aktuálně:

Evropské advokátní komory se obávají rozšíření pravomocí Europolu

27.06.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropské advokátní komory se obávají rozšíření pravomocí Europolu

CCBE je znepokojena dopady, který může mít jakékoli opatření EU na přístup Europolu k osobním údajům na profesní tajemství nebo na ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem.


Rada evropských advokátních komor tak reaguje na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a jeho úlohu v oblasti výzkumu a inovací.
Rozšíření mandátu a nové pravomoci
Strategie bezpečnostní unie EU z července 2020 vykreslila obraz rychle se vyvíjejícího prostředí bezpečnostních hrozeb v celé Unii a stanovila řadu kroků k tomu, aby bezpečnostní politika Unie obstála i v budoucnu, řešila vyvíjející se hrozby a vybudovala silný evropský bezpečnostní ekosystém. Klíčovým prvkem strategie je plánované posílení mandátu Europolu. Tato iniciativy vzešla z Rady EU na návrh členských států. Je součástí balíčku opatření, který Komise předložila v prosinci 2020 s cílem posílit reakci EU na terorismus, včetně návrhu, kterým se mění nařízení o Schengenském informačním systému s cílem umožnit Europolu vkládat údaje do SIS. Návrh rozšiřuje stávající mandát Europolu mimo jiné s cílem umožnit agentuře účinně spolupracovat se soukromými subjekty a podporovat vyšetřování členských států s použitím rozsáhlých, komplexních datových souborů, posílit její úlohu v oblasti výzkumu a inovací a zlepšit spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce.
Návrh stanoví nové pravomoci, které mají být Europolu uděleny ke zpracování osobních údajů na podporu trestního vyšetřování, k předání operativních osobních údajů jinému orgánu Unie, úřadu nebo agentuře „považuje-li to za nezbytné pro plnění úkolů uvedených subjektů“, přijímat osobní údaje přímo od soukromých subjektů a zpracovávat tyto osobní údaje „aby se zabránilo šíření on-line obsahu souvisejícího s terorismem nebo násilným extremismem v krizových situacích“, a zpracovávat osobní údaje pro výzkumné a inovační účely.
Absence společné definice
CCBE prostřednictvím svého výboru pro sledovací aktivity podrobila návrh nařízení analýze a připravila Stanovisko, na němž se podílela i stálá zástupkyně a česká delegace ČAK při CCBE.  Evropské advokátní komory mají za to, že pojmy „národní bezpečnost“, „boj proti terorismu“, prevence „násilného extremismu“; jakož i vyvolání domnělé potřeby řešit krizové situace často používají státy a jiné orgány k odůvodnění domnělé nutnosti získat přístup k osobním údajům. Hlavním problémem v tomto ohledu je absence jakékoli mezinárodně uznávané společné definice těchto pojmů, což soudům ztěžuje účinné zajištění, aby kontrolní opatření splňovala podmínky toho, co je nezbytné a přiměřené. „CCBE se domnívá, že jakýkoli přímý nebo nepřímý přístup k osobním údajům občanů prováděný státem by měl spadat do mezí právního státu, a vzhledem k tomu, že by představoval zásah do základních práv, musí být přiměřený, a zejména musí být omezen na minimum, pokud jde o rozsah dohledu a dobu uchovávání údajů,“ konstatuje se ve stanovisku.
Profesní tajemství
CCBE obzvláště znepokojena dopady, který může mít jakékoli opatření EU na přístup Europolu k osobním údajům na profesní tajemství nebo na ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem. Zdůrazňuje, že poskytovatelé internetových služeb nebo orgány činné v trestním řízení a Europol by měli být povinni zajistit, aby technologie používané ke shromažďování, zpracování a výměně osobních údajů mezi nimi zaručovaly, že nebude obecně zasahováno do údajů chráněných profesním tajemstvím. „V každém případě by orgány činné v trestním řízení měly být povinny používat všechny dostupné technologické prostředky k tomu, aby materiál chráněný profesním tajemstvím byl chráněn mimo rámec dohledových operací nebo shromažďování, uchovávání, zpracování a předávání osobních údajů. Rozvoj této technologie by měl být prioritou.“
Nepostačující kontrola
CCBE se rovněž domnívá, že jakákoli dohledová činnost prováděná donucovacími orgány musí být regulována s odpovídající specifičností a transparentností. Tato zásada se musí vztahovat i na Europol. Každé evropské opatření týkající se pravomocí Europolu přistupovat k osobním údajům proto musí podléhat účinné legislativní kontrole v jasném regulačním rámci. „Současná legislativní kontrola a navrhovaná ustanovení o posílení nepostačují k zajištění účinného demokratického dohledu nad činnostmi Europolu. Pokud jde o rizika a hrozby pro základní práva způsobené zpracováním osobních údajů donucovacími orgány a Europolem, nařízení by mělo stanovit konkrétnější pravomoci a odpovědnost a účinné sankce a další vhodné důsledky v případě zjištění porušení základních práv“.
CCBE zdůrazňuje, že návrh nesmí Europolu umožnit přímou výměnu informací se soukromými stranami, aby nedošlo k obcházení potřeby předchozího soudního povolení a nezávislého a nestranného systém dohledu. Dále podotýká, že nařízení o Europolu stanoví, že dotčené subjekty údajů mohou podat stížnost u EIOÚ v případě neoprávněného zpracování osobních údajů Europolem.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.