Změnu práce zvažuje každý osmý zaměstnanec. Hlavními důvody jsou peníze a ztráta důvěry k firmě

Naopak smysluplnost uplatnění nebo malá možnost vyniknout aktuálně nejsou dostatečnými důvody ke změně zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu Barometr zaměstnanců, který uskutečnila společnost Up Česká republika na vzorku 840 lidí.
 Barometr zaměstnanců ukázal, že změnu zaměstnání během nadcházejících dvanáct měsíců zvažuje v nynější nejisté době jen přibližně každý osmý zaměstnanec. Naopak tři čtvrtiny lidí plánují ve stávající práci setrvat, a to navzdory poklesu pracovní motivace u téměř poloviny z nich. Ani jejich oddanost ale není bezmezná. Devadesát procent všech více než 800 oslovených zaměstnanců uvádí, že zhoršení situace v některé z pracovních oblastí by je přimělo zvážit změnu pracovního místa i v současné nejisté situaci.  Poslední rok naplno ukázal význam dlouhodobé péče o zaměstnance. Firmy, které se o své lidi starají, zvládly pandemii mnohem lépe. Málo firem si ale uvědomuje, že s oslabováním pandemie a postupným rozvolňováním tento stav nekončí. Spokojení a angažování zaměstnanci budou klíčem k přežití firem i v postcovidovém období.
Zabezpečení i perspektiva
Vůbec nejvíce lidí (padesát dva procent) by začalo zvažovat změnu zaměstnání v případě, že by se zhoršila perspektiva jejich práce nebo materiální zabezpečení. Tím není myšlena jen základní mzda, ale také plošně poskytované benefity, možnosti vzdělávání nebo finanční stabilita. Firmy tak v této oblasti zařazují pro zaměstnance nové nástroje, jako je například výplata předem. Podobné služby přitom nepomáhají jen zaměstnancům, ale také HR oddělením, kterým šetří čas i náklady.
Význam důvěry a otevřenosti roste
Druhým nejčastějším důvodem (čtyřicet dva procent), který zaměstnance přiměje zvažovat změnu práce, je poměrně překvapivě nedostatečná důvěru ve vztahu firmy a zaměstnanců. Jde například o dodržování základních etických principů nebo o otevřenost a transparentnost jednání firmy. I tuto oblast pandemie prověřila, a to především přechodem firem do vzdáleného pracovního režimu.
Lidé na home office ztrácejí kontakt s firmou i kolegy, téměř všechny sociální interakce prakticky přestaly existovat a zaměstnanci se potýkají s psychickým vyčerpáním. Proto je nyní k udržení zaměstnanců klíčová empatie a lidský přístup nadřízených nebo vedení společnosti. Právě osobní přístup nadřízených považuje za důležitý osmdesát pět procent zaměstnanců. Obzvlášť klíčový je přitom pro ženy, za nezbytný ho v práci vnímá téměř devadesát procent z nich.
Nejen počítač a židle
Více než třetinu lidí (třicet sedm procent) by přiměly zvážit změnu zaměstnání i nedostatečné pracovní podmínky. Ty dnes nezahrnují jen kvalitní počítač, ale maximální pohodlí a odstranění překážek v práci. Často jde přitom i o relativně banální věci. Home office například ukázal, že mnozí zaměstnanci nejsou schopni dodržovat obdobný režim jako na pracovišti, zejména co se týká přestávek na jídlo nebo každodenní přípravy čerstvého oběda. I to jsou věci, o které se může zaměstnavatel postarat a ušetřit zaměstnancům čas i starosti.
Osobní ambice stranou
Výrazně upozaděny jsou aktuálně naopak některé další faktory. Nedostatečná smysluplnost uplatnění či malá prestiž vykonávané práce vede k myšlenkám změnit místo dvacet sedm procent lidí. Ještě výrazně méně důležitá je momentálně možnost individuálně vyniknout. Nebude-li se zaměstnavatel této oblasti dostatečně věnovat, začne nyní o změně práce uvažovat jen dvanáct procent oslovených zaměstnanců.
STÉPHANE NICOLETTI, generální ředitel společnosti Up ČR
Foto: Pixabay
Zdroj: Intensity