Budou nás v budoucnu soudit roboti? Snad ne, je přesvědčen advokát Jiří Novák. „Souzení za pomoci umělé inteligence představuje etický problém. Kupříkladu – měla by umělá inteligence sama rozhodovat spory? Všechny, i trestní věci?“ Ekonomický magazín vedl s Jiřím Novákem rozhovor i o dalších aspektech pronikání on-line prostoru a elektronizace do justice a advokacie.
S rozvojem internetu se stále více hovoří o IT aplikacích v právu a advokacii. Co vše si pod tím můžeme představit?
Jakoukoliv technologii, která může ovlivnit poskytování právních služeb, či výkon justice. Není rozhodné, zda se jedná o software nebo hardware. Z historického pohledu – pár let zpátky -advokáti používali psací stroje, pak počítače, právní informační systémy, s příchodem internetu emaily, datové schránky, a nejnověji komunikují videokonferenčně se svými klienty, ať jsou kdekoliv včetně věznic. Vývoj zastavit nelze a advokáti se mu dříve nebo později budou muset přizpůsobit. Bez ohledu na to, jak konzervativní mohou být.
Stále se mluví o elektronizaci justice, především převedení spisů do elektronické podoby. Postupuje stát v této oblasti dostatečně rychle a v čem zaostává?
Těžko hodnotit, zda stát postupuje dostatečně rychle. Zastánci konzervativního přístupu k elektronizaci justice by mohli namítat, že postupuje příliš rychle. Za posledních deset let jsme zažili nástup datových schránek, který jednoznačně urychlil komunikaci advokátů s justicí a veškerou veřejnou správou. Jednací síně jsou postupně vybavovány videokonferenčními zařízeními a vazební zasedání i podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody jsou víc a víc vedena videokonferenčně. Rozšíření videokonferenčních soudních jednání je snad již nasnadě, ale od datových schránek to bude po deseti letech první plošný a významný zásah do elektronizace justice. No a co se elektronických spisů a přístupu do nich týče, již máme první vlaštovku v podobě vzdáleného přístupu do spisů Ústavního soudu. U jiných soudních spisů, ale také vyšetřovacích spisů, jsme zřejmě ještě daleko, což je ke škodě nejen advokátů, ale také justičních orgánů. Takže stále můžeme vidět převozy spisů mezi policií, státním zastupitelstvím a soudy. O kolik tyto převozy a vzájemné půjčování spisů mezi soudy prodlužují řízení? Kolik času musí advokáti trávit pořizováním kopií spisů? Přitom valná část spisů již existuje v elektronické podobě a listiny mohou být místo kopírování naskenovány. Informační systémy státu nejsou vzájemně propojeny. Suma sumárum, k úplné digitalizaci soudních spisů z pohledu advokátů, zejména k jejich vzdálenému zpřístupnění, nás ještě čeká dlouhá cesta.
Jste jedním z autorů projektu vězeňských Skype obhajob. Jak se tento projekt osvědčil?
Troufám si říct, že na jedničku! Za rok fungování evidujeme stovky videohovorů měsíčně a jejich počet neustále narůstá. Pokud jsem měl možnost mluvit s kolegy o jejich zkušenostech s tímto způsobem komunikace, potvrdilo se, že pěkně doplňuje klasické porady s klienty ve věznicích a ušetří tak spoustu času stráveného na cestě do věznice a zpět.
Projekt byl připravován již delší dobu, ale Covidová pandemie jeho spuštění urychlila. Navíc, systém Skype obhajob funguje v celku jednoduché podobě, což umožnilo jeho rozšíření a dosavadní zkušenosti jistě povedou k vylepšením.
A pokud se týká online soudních jednání? Na jednu stranu si advokáti pochvalují, že je zde alespoň určitá možnost, jak v době mimořádných opatření konat soudní jednání, na druhé straně jim vadí, že se ztrácí bezprostřednost.
Videokonferenční jednání může být oproti osobnímu jednání méně bezprostřední. To ale neznamená, že by nutně docházelo k omezení zásady bezprostřednosti jednání. Vždy bude záležet na obsahu konkrétního soudního jednání, zda lze jednání a v návaznosti na něj řízení jako takové považovat za fair proces. V některých věcech bude nezbytné jednání konat osobně, a v některých bez problémů videokonferenčně. Je značný rozdíl mezi přípravným řízením v civilní věci, kde žádné dokazování neprobíhá, a hlavním líčením, kde soud vyslýchá svědky a potřebuje vnímat nuance jejich reakcí.
Uvedu příklady, kde videokonferenční účast mohla být, respektive byla vhodnou. První je účast u půlhodinového jednání soudu vzdáleného čtyři hodiny cesty autem, bez dokazování. Jak jen jsem si přál, aby se jednání uskutečnilo videokonferenčně. V tomto ohledu jsme si snad s právním zástupcem protistrany přáli totéž. Druhým příkladem je hlavní líčení, kterého se obviněný klient účastnil videokonferenčně z Londýna a myslím, že v souladu se zásadou spravedlnosti řízení. Bonusem pro klienta bylo, že v této pandemii nemusel absolvovat cestu do České republiky a zpět a tomu odpovídající karanténní opatření.
Obdobně jako v případě Skype obhajob však nejsou a nebudou videokonferenční jednání lékem na všechna soudní řízení. V mnoha případech ale mohou pomoct řízení urychlit a přispět k hospodárnosti řízení.
Co oblast elektronizovaného poskytování právních služeb znamená konkrétně pro činnost advokátů či advokátních kanceláří, a co to znamená pro klienty?
Znamená to jít s dobou, a to pro klienty i advokáty. Stejně jako je v běžném životě normální komunikovat emailem, dokumenty si předávat elektronicky a nakupovat online, dostáváme se do doby, kdy i právní služby jsou poskytovány online. U nás v advokátní kanceláři provozujeme online platformu, přes kterou si klienti za předem danou cenu mohou objednat posouzení své právní záležitosti, a my jim odpověď pošleme elektronicky nebo s nimi věc projednáme videokonferenčně nebo telefonicky. Jako další příklad mohu uvést naši online klientskou zónu na sdílení dokumentů, faktur a jejich placení online. Krom toho, že rádi vymýšlíme progresivní postupy při výkonu advokacie, přispíváme k přístupnosti právních služeb lidem, kteří by jinak právní služby z různých obav nevyužili. Elektronizace poskytování právních služeb je jednoznačným posunem nejen pro advokáty, ale především pro klienty.
Nemůže dojít k znevýhodnění starších generací, a technicky ne příliš zdatných osob, které se v on – line prostoru neorientují?
Pamatuji si na dobu, kde byly do advokacie zaváděny datové schránky, a jak silný odpor advokátů k tomu vyvstal. Postupem času se s datovými schránkami naučili pracovat všichni, včetně těch, kteří tolik technicky zdatní nebyli. Datové schránky nejsou žádná raketová věda a je nutné si uvědomit, že od zavedení datových schránek uběhlo více než deset let a za tu dobu jsme se všichni, nebo aspoň převážná většina z nás, naučili fungovat s moderními technologiemi.
Zřízení datových schránek byla pro advokáty povinná. Videokonferenční soudní jednání ani videoporady s klienty ve věznicích povinné nejsou. V současné době jsme ve fázi, kdy mají být alternativou k osobnímu projednání věci a technicky méně zdatné osoby této možnosti využít nemusí. Přesto by se nemělo zapomínat na školení advokátů, které pomůže nejen v technických otázkách, ale též v organizačních.
Internet nezná hranic. Byl jste zvolen předsedou IT výboru CCBE, do jaké míry jdou snahy o nastavení jednotných pravidel v rámci celé evropské advokacie?
Úkolem CCBE, neboli Rady evropských advokátních komor, je, jak už název odpovídá, sjednocovat evropské advokacie a prosazovat jejich zájmy v EU a dalších evropských organizacích jako například v Radě Evropy.
Jistým sjednocujícím prvkem dovnitř evropské advokacie je etický kodex CCBE, ale také mnoho doporučení, jejichž cílem je většinou působit na evropské orgány. Za náš IT výbor jsou to z poslední doby například připomínky k digitalizaci justice v EU či k plánům EU v oblasti umělé inteligence. Koneckonců tato oblast bude důležitou pro advokacii a justici jako takovou i do budoucna, protože Evropská komise před pár dny vydala návrh nařízení o umělé inteligenci, který počítá s jejím uplatněním v justičních systémech. Vývoj justičních systémů, a nebál bych se říct, že se jedná o evoluční vývoj, přinese zrychlení soudních řízení, jejich větší předvídatelnost, a tím větší efektivitu, ale je zde spoustu hrozeb, se kterými je nutno pracovat. Jak například zajistit, aby umělá inteligence nebyla předpojatá? Aby její výstupy byly přezkoumatelné? O tom, zda nás v budoucnu bude soudit umělá inteligence, nebo bude existovat právo na lidského soudce, se rozhoduje právě nyní.
To znamená, že nás budou soudit roboti?
Doufám, že nikoliv! Ale už dnes je leckde ve světě přestupková agenda zpracovávána pomocí počítačových algoritmů. Online rozhodování sporů je již realitou. To je sice jen začátek, ale s postupem času, alespoň z technického pohledu, nebude problematické, aby i běžný spor, který nyní projednávají soudy, posoudila umělá inteligence a vyhodnotila pravděpodobnost úspěchu ve věci, nebo rovnou rozhodla. To vše samozřejmě za předpokladu, že umělá inteligence nebude předpojatá a bude dostatečně možné vysvětlit její rozhodnutí.
Souzení se za pomoci umělé inteligence představuje spíše etický problém. Kupříkladu – měla by umělá inteligence sama rozhodovat spory? A co trestní věci? Když by měla být jen nějakým pomocníkem – strany by měly mít možnost seznámit se s „myšlenkovým“ postupem umělé inteligence a vyjádřit se k němu. Nebo ne? Měl by lidský soudce řídit celý průběh řízení, nebo jen přijmout rozhodnutí, které mu připraví umělá inteligence?
Na filozofické notě si lze představit, že pokud by spory, ať již civilní nebo trestní, ve kterých je potřeba posoudit morální hodnoty, posuzovala umělá inteligence a nikoliv člověk, pak se dostáváme jako lidstvo do situace, kdy naši morálku, a tedy vzorce našeho chování, přestanou nastavovat sami lidé a tuto roli přenecháme strojům? Třeba stroje budou lépe vědět, jak by se lidé měli chovat? Nebudeme pak ale prožívat dění běžně zobrazované v apokalyptických filmech?
Žijeme v době, kdy teprve hledáme odpovědi na takové a spoustu jiných otázek o využití umělé inteligence, a to nejen v justici. V nejbližší době tedy spíše dojde k rozvoji online rozhodování sporů, automatizaci procesů, kde to je možné a pak využití umělé inteligence jako doplňku justice jako služby. Umělá inteligence pomůže stranám sporu vyhodnotit věc, posoudit jejich šance na úspěch. Koneckonců, podobný systém už byl vyzkoušen za použití judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Umělá inteligence tehdy – a to už je pár let zpátky, posuzovala případy podle jejich okolností a s téměř 80% úspěšností vyhodnotila, zda v nich došlo k porušení některého z článků Úmluvy. To je pěkný začátek.
CCBE se snaží i v rámci EU nastavit mantinely snahám o porušování advokátní mlčenlivosti. Je s těmito snahami úspěšná?
Myslím, že úspěšná je. Povinností mlčenlivosti advokáta jsme udatně argumentovali například v připomínkách k návrhům nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, a naše připomínky byly z valné části vyslyšeny. Výsledek naší práce ale nesměřuje jen vůči konkrétním legislativním návrhům, ale také obecně k problematice, kterou řešíme. Takto jsme vydali doporučení k IT bezpečnosti advokátů proti nezákonnému sledování, či doporučení k použití nástrojů práce na dálku advokáty a distančním soudním jednáním. Všechny tyto výsledky naší práce jsou k dispozici na webu CCBE.
V neposlední řadě do budoucna vnímáme jako důležité, zda a jak mohou advokáti používat cloudové služby a nevystavit klientská data možnému porušení povinnosti mlčenlivosti. Nejde nám přitom toliko o technické zabezpečení, ale organizačně procesní pohled poskytovatelů cloudových služeb k předávání dat příslušným orgánům veřejné moci.
O elektronizaci se hovoří i v rámci fungování ČAK. Jak se díváte na návrhy, aby představenstvo bylo voleno elektronicky?
V prvé řadě je potřeba říct, že s nástupem Covidu-19 do našich končin začaly snad všechny orgány a odborné sekce Komory komunikovat videokonferenčně, a to namísto osobní komunikace. Pokud je mi známo, ČAK ke konání sněmu jako nejvyššího orgánu ČAK zaujala stanovisko, které analyzuje legislativní možnost konání tohoto sněmu online formou a dochází k závěru, že taková forma konání nadcházejícího sněmu nyní není možná.
Byť vývoj technologie jde dopředu, příprava sněmu způsobem, který by umožňoval vzdálenou aktivní účast advokátů na sněmu a jejich plnohodnotné zapojení, včetně možnosti důvěryhodné volby, je sice myšlenkou pěknou, ale pro sněm, který se má konat za půl roku, myšlenkou utopickou. To navíc odhlížím od legislativních překážek. Co by snad bylo možné realizovat je online streamování sněmu.
Pokud jde o elektronizaci fungování ČAK, zdá se, že probíhá zdárně a postupně. Nedávno ČAK přešel na nový informační systém, aktuálně je v přípravě nový web, a nepochybně je prostor k elektronizaci dalších činností, jako je například vzdálená správa matričních údajů.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Jiřím Novákem
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
