Zpřesněné údaje o výkonu HDP za loňské závěrečné čtvrtletí potvrzují, že česká ekonomika si udržela mezikvartální růst navzdory omezením spojeným
s pandemií koronaviru.
Čerstvá data o HDP potvrzují, že v závěrečném čtvrtletí vzrostla česká ekonomika mezičtvrtletně o 0,6 procenta, v souladu s předchozím údajem. Meziroční pokles HDP se zmírnil na 4,8 procenta, předchozí údaj hovořil o poklesu o 4,7 procenta.
I nadále platí údaj, dle nějž za celý rok 2020 vykázal HDP pokles o 5,6 procenta, přičemž hlavními tahouny poklesu české ekonomiky byly na straně výdajů nižší spotřeba domácností, propad investičních výdajů a také pokles stavu zásob. Na straně tvorby HDP byl loňský pokles způsobem nižším výkonem ve všech hlavních sektorech ekonomiky, tedy v průmyslu, stavebnictví a zejména ve většině odvětví služeb.
Pro rok 2021 lze čekat návrat HDP k celoročnímu růstu, vše ale bude záležet na schopnosti uvolnit omezení související s pandemií a v tomto ohledu zůstává situace velmi nejistá. Odhady celoročního růstu české ekonomiky pro rok 2021 se pohybují v oblasti 3 procent, nejistoty jsou však výrazné. Zajímavý je pohled na statistiku sektorových účtů za loňské závěrečné čtvrtletí: ta ukazuje výrazný nárůst míry úspor domácností a pokles míry investic jak na straně domácností, tak na straně nefinančních podniků.
Chování firem a domácností bylo pochopitelně zásadně ovlivněno pandemií a souvisejícími omezeními, jež mají dopad jak na aktivitu v řadě odvětví ekonomiky, tam na chování domácností včetně možnosti utrácet, jež je též omezena. Patrný je pokračující pokles míry investic nefinančních podniků, což vzhledem k omezením a nejistotám souvisejícím s pandemií není překvapivé.
V řadě odvětví ekonomická aktivita v důsledku pandemických omezení výrazně klesla a otazníky zůstávají také ohledně budoucí situace těchto podniků. Mezičtvrtletně se snížila také míra zisku nefinančních podniků, meziročně je zde ale patrný nárůst, vliv zde mají přijaté dotace a též mírný meziroční pokles mzdových nákladů.
V případě domácností se v závěrečném čtvrtletí zrychlil růst celkových reálných příjmů a zde se jistě promítly mimo jiné i bonusové přípatky ve zdravotnictví související s pandemií, reálná spotřeba domácností ale naopak prohloubila svůj pokles.
Domácnostem sice rostly příjmy, vzhledem k uzavírkám ve službách a maloobchodu, a stejně tak v důsledku nedostupnosti řady volnočasových aktivit, však domácnosti neměly prostor tyto vyšší příjmy adekvátně utratit. Míra úspor domácností tak v závěrečném čtvrtletí vykázala nevídanou úroveň 23,3 procenta. Vývoj v roce 2021 bude záviset na pokroku ve vakcinaci a ve schopnosti uvolňovat omezení v ekonomice a ve fungování společnosti obecně.
I nadále platí konstatování, že nejistoty spojené s pandemií a jejím dopadem na ekonomiku mají nepříznivý dopad na sentiment spotřebitelů a jejich ochotu utrácet. Uzavírky či omezení dostupnosti služeb a některých forem prodejů anebo omezené možnosti v cestování za turistikou, také snižují příležitost jak a kdy mohou domácnosti více utrácet. Nejen pro ekonomiku bude klíčové, jak rychle se díky vakcíně podaří dostat pandemii více pod kontrolu a omezení uvalená na služby, maloobchod či cestování bude možné uvolňovat. Spotřeba domácností se následně vydá nahoru a míra úspor se bude snižovat, touto cestou se snad vydáme v průběhu druhé poloviny letošního roku.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: poskytnuto Radomírem Jáčem
Zdroj: PR.Konektor