e-news.cz - kurzy
Reklama

Vladimír Dlouhý: Po krizi nás čeká jakýsi nový začátek

21.03.2021, Autor: Pavel Veselý

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vladimír Dlouhý: Po krizi nás čeká jakýsi nový začátek

V devadesátých letech byl jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace. V letech 1992 až 1997 byl ministrem průmyslu a obchodu. Z politiky  poté odešel do soukromého sektoru. Říká, že s případným povinným home officem jsou spojeny zejména legislativní nejasnosti.
Rozhovor s VLADIMÍREM DLOUHÝM, prezidentem Hospodářské komory ČR
S jakými problémy se dnes obrací členové na Hospodářskou komoru? 
V posledním roce je to logicky koronakrize a vše, co s ní souvisí. Řada oborů už od března 2020 žije v nejistotě, kdy se dočkají normálního stavu, mají zavřené provozovny a nemohou podnikat. Zejména s ohledem na tuto zpětnou vazbu prakticky denně s vládou řešíme kompenzace, kde se podařilo dojednat kompromisní řešení v podobě plošného kompenzačního programu navázaného na propad obratu nebo na počet zaměstnanců. Neříkám, že je to dokonalé řešení, ale je to velmi dobrý odrazový můstek pro další jednání o možných zlepšeních. Velkým tématem posledních dní je samozřejmě povinné testování ve firmách, kde řada podniků naráží na dočasný nedostatek antigenních testů nebo vyčerpané kapacity veřejných testovacích kapacit. Jsme zkrátka s podnikateli v denním kontaktu a jejich problémy řešíme obratem, je-li to v našich silách.
V letech 1989-1992 jste byl ministrem hospodářství. Jak byste postupoval, kdybyste byl dnes člen vlády?
To je věc, o které velmi často v souvislosti s pandemií přemýšlím. Ani za mé ministerské éry jsme nežili v jednoduchých časech, byť to bylo období plné porevolučního nadšení a touhy měnit tuto zemi k lepšímu. Čelili jsme ekonomickým a transformačním výzvám té doby a plnili jsme úkoly, které přímo ovlivňovaly ekonomiku naší země. To, s čím se ale potýká vláda současná, je naprosto ojedinělé a bezprecedentní. Proto neumím úplně objektivně říci, jak bych tehdy postupoval, resp. zda bych byl schopen postupovat lépe než např. současný ministr průmyslu Karel Havlíček. Doba byla samozřejmě úplně jiná, mimo jiné bez moderních technologií. I to ale mělo své výhody, protože zcela jistě odpadly pro mne někdy nepochopitelné PR závody v tweetování o to, který ministr nějaké opatření nebo podpůrný program ohlásí na svém účtu jako první. S velkou nadsázkou řečeno, měli jsme minimálně o jeden problém méně.
V době, kdy jste byl ve vládě, byla to doba transformace ekonomiky. Mezi lidmi bylo také velké nadšení. Může podle vás nastat po skončení koronavirové epidemie nastat něco podobného?
Spíše než nadšení bych očekával velkou úlevu veřejnosti, až se koronaviru zbavíme. Návštěvu restaurace, kina nebo fotbalového zápasu budeme možná zprvu vnímat jako opět něco mimořádného, ale myslím, že lidé si na to velmi rychle zvyknou. Je mi jasné, že se uvolnění ekonomiky a společnosti nedočkáme zítra, ani příští týden. Právě proto ale dlouhodobě apeluji na co nejrychlejší vakcinaci, kterou jak já, tak většina členů Komory považuje za nejefektivnější a skutečně trvalou cestu z krize. Neustálé zavírání a otevírání už by státní rozpočet ani trpělivost podnikatelů a veřejnosti neunesly. Možná ale budeme příjemně překvapení prudkým nárůstem v současné době zadržované poptávky.
Letos na konci ledna se konalo další Světové Ekonomické Fórum v Davosu, jehož hlavním bodem byl Great Reset (Nový začátek). Bylo zde nastíněno několik možností. Jak by podle vás takový Great Reset měl vypadat? 
Mám za to, že kapitalistická ekonomika, jak ji známe, je schopna se do velké míry restartovat sama. I v České republice vidíme podle rekordních čísel na bankovních vkladech, že lidé poslední rok logicky spíše šetřili. To implikuje již zmíněnou nahromaděnou poptávku, která po opadnutí pandemie může skrze domácí spotřebu velmi rychle a přirozeně obrátit křivku HDP vzhůru. Myslím, že i české firmy jsou zejména ve vztahu k zahraničí schopny velmi rychle rozjet výrobu tak, aby uspokojily zahraniční partnery. Roli státu vidím dlouhodobě v tom, aby ekonomiku regulovala v míře nezbytně nutné a nechala podnikatele podnikat.
Loňský výkon české ekonomiky byl nejhorší v dějinách samostatného Česka a druhý nejhorší od Druhé světové války. Spadl o 5,6 procenta. V jakém stavu je z vašeho pohledu české hospodářství? Kdy můžeme čekat větší oživení?
Díky k tomu, že patříme k nejprůmyslovějším zemím na světě vůbec, je propad ekonomiky o 5,6 procenta ještě vcelku milosrdný, byť z toho čísla nijak šťastný nejsem. Průmysl je obor, který po celý ten rok až na malé výjimky fungoval bez zásadních omezení, nepočítám-li slabší poptávku doma i v zahraničí. Horší situace je samozřejmě ve službách, které v době koronakrize trpí nejvíce – cestovní ruch, hotely, restaurace, některé oblasti obchodu apod. Z celkového pohledu ale vidím budoucnost ekonomiky poměrně optimisticky, oživení by mohlo přijít už v druhé polovině letošního roku. Ovšem za podmínek, že se podaří co nejrychlejší vakcinace a že stát skutečně pomůže těm oborům, které kvůli pandemii zavíral.
Dalším problémem je zaměstnanost. Ekonomové mluví o tom, že je v současné době uměle udržováno mnoho pracovních míst, které již prakticky neexistují. Ustojí poté hospodářství náraz nezaměstnanosti?     
Je pravdou, že nezaměstnanost podle posledních dat v tuzemsku vzrostla jen velmi mírně na to, jak velký zásah do ekonomiky pandemie udělala. Řada odborníků upozorňovala na to, že například program Antivirus uměle udržuje zaměstnanost ve firmách. Ano, zčásti je to tak, avšak navíc v dnešní době, kdy je velmi složité najít kvalifikovanou pracovní sílu, bylo umožněno, aby podniky udržely své pracovníky, které by horko těžko následně sháněly. Omezení podnikání navíc přišlo z popudu státu. Považuji proto za jeho povinnost zaměstnanost v těchto společnostech pomoci zachránit. Z celkového pohledu pandemie jednu věc nezměnila. Firmy mají a budou mít i nadále problém s obsazením zejména technických pozic.
Mnohé firmy se na druhé straně bojí, že rapidně vzroste počet lidí na nemocenské, bude-li ještě zvýšena. Jak tento problém vidíte vy?
Stát nakonec schválil dočasný příspěvek k dosavadní náhradě mzdy během karantény nebo izolace o 370 korun denně. Je to způsob, jak lidi motivovat, aby případnou nákazu covidem-19 nepřecházeli, a je to vcelku pochopitelné řešení, i když my ho příliš nepodporovali. Zdůrazňuji však, že jde o řešení krátkodobé. Z podobných kroků jsem nervózní z odlišného důvodu. Jakmile se ukáže, že systém vyšší podpory v nemoci zafungoval, nelze vyloučit, že některé politické strany přijdou s nápadem něco takového uzákonit trvale i v mimokrizových dobách. Mám proto obavy, aby se podobné návrhy nestaly nástrojem před blížícími se volbami.
Jaký je váš názor na povinný homeoffice?
Z naší zkušenosti jsou firmy velmi zodpovědné a tam, kde je to jen trochu možné, home office v maximální možné míře uplatňují. I sama Komora podnikům takový postup ostatně doporučuje. S případným povinným home officem jsou spojeny zejména legislativní nejasnosti. To vidím jako jeden z aspektů zákoníku práce, který by se mohl po pandemii případně upravit, aby jasněji home office upravoval. Je totiž pravdou, že bez ohledu na pandemii se home office stává stále rozšířenějším, což je vhledem k technologickým možnostem a rozšířenější digitalizaci přirozené. Pro mnohé už dnes není práce z domácí kanceláře benefitem, ale normou.
Někteří lékaři, ale také ministři mluví o tom, že by bylo potřeba zavřít i výrobní podniky. Je to podle vás cesta?
Cesta to bezpochyby je, jen si nemyslím, že správná. Firmy od března loňského roku najeli na velmi důsledné dodržování hygienických a preventivních standardů. Nepotkávají se jednotlivé směny, probíhá pravidelná desinfekce společných prostorů, zaměstnanci mají roušky a dodržují rozestupy. Účinnou cestou je spíše důsledné testování, které je nyní koneckonců už povinné. Zavřením průmyslu navíc obecně mobilitu lidí nikdy zcela neomezíte. Epidemický efekt tohoto opatření tak nemusí zdaleka vyvážit ekonomické škody, které by znamenal. Velkou naději proto vkládám do zmíněného testování a v budoucnu i do očkování proti covidu-19 ve firmách s vlastními zdravotními kapacitami.
Jak dlouho může české hospodářství ustát lockdown?
Záleží, jak lockdown definujeme, protože se i u nás opatření v čase velmi dynamicky měnila. V té podobě, jakou máme nyní, si myslím, že uzávěra nemůže trvat déle než někdy do května. A to neříkám jen jako ekonom a zástupce firem. Je to i problém celospolečenský, kdy z veřejného prostoru cítím velké naštvání a netrpělivost. Lidé zkrátka chtějí žít normálně, jak byli zvyklí. A to nemluvím o školní docházce, kterou koronavirus v podstatě paralyzoval.
Pomalu se blížíme k dluhové brzdě. Jak moc velké je to ohrožení pro ekonomiku a hospodářství?
Dluhová brzda je vždy problém, protože jí většinou provází zvyšování daní nebo rozpočtové škrty. Státní kasa zkrátka není bezedná a situace se musí nějak řešit. Koronakrize nám ve velké míře vzala pár let fiskální jistoty, kdy bychom ještě stále patřili k nejméně zadluženým zemím EU v přepočtu na HDP. Krize nicméně přináší náhlé zvraty a rozpočtové schodky, o kterých nikdo před dvěma lety neměl odvahu ani důvod přemýšlet. Pokud se ale budou státní prostředky využívat účelně a pomohou nastartovat podnikání, vynaložené finance se státu mnohonásobně vrátí.
Každá krize je i příležitostí. Jaké příležitosti vidíte vy?
Ať chceme, nebo ne, po krizi nás čeká jakýsi nový začátek. Všichni jsme se naučili prostřednictvím webových aplikací využívat cally při poradách s kolegy nebo při jednáních, nakupujeme více online a stále hlasitěji se hovoří o digitalizaci. Pandemie koronaviru tak může paradoxně přispět k tomu, po čem já osobně volám dlouhodobě. Nastartování výroby s přidanou hodnotou, optimalizace a robotizace firem, zrychlení všech provozních procesů apod. I z toho důvodu jsou „vítězi“ současné krize IT firmy, digitální startupy nebo e-shopy všeho druhu. I díky tomu se nám doufám podaří zachytit světový trend digitalizace a i nadále bude Česká republika v lize těch nejlepších.
Děkuji za rozhovor.
Foto: poskytnuto Vladimírem Dlouhým


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama