Aktuálně:

V Česku žije sedmdesát procent obyvatel ve městech, ta proto musí být udržitelnější

20.03.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V Česku žije sedmdesát procent obyvatel ve městech, ta proto musí být udržitelnější

Města tvoří náš základní životní prostor. Žije v nich padesát pět procent všech lidí na světě. V Česku je to dokonce sedmdesát procent obyvatel.
„I proto města způsobují většinu uhlíkových emisí a velkým dílem přispívají ke klimatické změně. A pokud chceme hledat cestu, jak dospět k uhlíkové neutralitě, musíme začít u měst a snižování jejich dopadu na planetu,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda k tématu další přednášky ze série Rethink Architecture, kterou pořádá Rada spolu s Centrem architektury a městského plánování.
Úvodní přednáška letošní řady o městech, která se uskuteční ve čtvrtek 18. března od 19 hodin, představí obecné principy udržitelnosti v městském prostředí i konkrétní příklady udržitelných čtvrtí. Přinese odpovědi na dotazy, jak navrhovat města, aby byla sociálně, ekonomicky i ekologicky udržitelná. Poradí, které odborníky je vhodné zapojovat a jaké procesy používat. A ukáže realizované příklady udržitelných čtvrtí v Česku i v zahraničí.
Ředitelka partnerské organizace města Freiburg Future Lab Astrid Mayer představí své město, které vyniká udržitelností a již od konce 70. let podporuje výstavbu nízkoenergetických domů. Díky kvalitnímu urbanismu a vytvoření města krátkých vzdáleností zde v dnešní době většina obyvatel využívá jiné prostředky dopravy než automobil. Její přednáška bude v angličtině s českými titulky.
Architekt David Tichý na vlastních projektech z dílny kanceláře UNIT architekti představí metodu práce reflektující principy udržitelného rozvoje v různých měřítcích projektů. Podle něho to není jen environmentální pohled na současné stavění, celkovou kvalitu řešení ovlivňují i ostatní složky udržitelného rozvoje, ekonomická, sociální a kulturní. Klíčem pak je jejich vzájemná vyváženost.
Olga Srstková bude prezentovat své zkušenosti komunitní koordinátorky na MČ Praha 10, pojedná o potenciálu a výhodách spolupráce s místními spolky a organizacemi v kontextu kulturní politiky a strategického plánování města.
Architekti a developeři Alena a Roman Korandovi se podělí o příběh vzniku berounské čtvrti Na Homolce, kterou navrhli a ve které žijí. Představí prvky udržitelnosti, které v projektech používají i to, jaký vliv mají na fungování místní komunity.
Geoinformatik a ředitel Sekce prostorových informací IPR Praha Jiří Čtyroký zase ukáže, jak důležitá jsou data při řízení a plánování města.
Přednášku Rethink Architecture: Udržitelná města můžete sledovat on-line již ve čtvrtek 18. března na https://www.campuj.online/ či na facebooku CAMP https://www.facebook.com/camppraha. Do diskuse se můžete zapojit a položit dotazy buď prostřednictvím Slido.com s heslem #campujonline nebo na facebooku CAMP v přímo v komentářích. Letos jde o první přednášku cyklu Rethink Architecture, který Česká rada pro šetrné budovy spolu s CAMP zahájila loni pěti úspěšnými večery. Na základě loňských přednášek vznikl také e-book Rethink Architecture 2020, který bude vydán právě na čtvrteční přednášce.
Foto: Pixabay
Zdroj: Hero & Outlaw


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.