Výzva slovenských právníků proti soustavnému porušování právního státu ve Slovenské republice upozorňuje na nebezpečné tendence, které obhájci identifikují i v České republice: na zneužívání stavu legislativní nouze k prosazování jiných, než zcela nezbytných a stavem nouze vyvolaných legislativních změn, na rozporuplné a nepřiměřené zásahy do lidských práv, o kterých jsou veřejnost a dotčené orgány veřejné moci informovány opožděně a k nimž nedochází na základě zákona, nýbrž sporných, nedostatečně odůvodněných podzákonných norem. Konstatuje to ve svém stanovisku Unie obhájců ČR.
„Prezídium Unie obhájců ČR se seznámilo s “Výzvou slovenských právníků proti soustavnému porušování právního státu ve Slovenské republice” Do okamžiku zveřejnění tohoto prohlášení se k Výzvě připojilo přes 380 slovenských právníků ze všech oborů – soudců, prokurátorů, obhájců, akademiků i jiných právnických profesí. Již to svědčí o tom, že problémy, na které Výzva poukazuje, nejsou banální,“ konstatuje UO.“ Na obsahu Výzvy se shodli odborníci, kteří nepochybně pocházejí z různého profesního, ale pravděpodobně i politického prostředí. Členové prezidia Unie obhájců ČR sledují dění na Slovensku a mají i jistou znalost momentálních problémů souvisejících s některými trestními stíháními, která ve Slovenské republice probíhají.“
Obdobné tendence
Některé problémy, na které Výzva poukazuje, však nejsou jen problémy Slovenské republiky. „Unie obhájců ČR se ztotožňuje s Výzvou, pokud je poukazováno na aktuální podmínky vazby ve Slovenské republice, zejména na úpravu délky tzv. koluzní vazby. Ztotožňujeme se i s obavami, které Výzva vyjadřuje vůči používání výpovědi spolupracujícího svědka jako klíčového důkazu. „I my vnímáme jako problém vynášení informací z trestních spisů a jejich systematické, dlouhodobé předávání vybraným médiím. Také nás znepokojuje to, co Výzva označuje jako vztahy mezi vládnoucími politiky a soudní mocí a projevuje se tím, že rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení jsou vydávána za úspěch výkonné moci a takto prezentovaná. Ztotožňujeme se s názorem, že takovýto postup připomíná rétoriku totalitních režimů, které si svoji popularitu budovaly i takovýmito procesy.“
UO velmi znepokojuje poukaz Výzvy na to, že současná vládní moc zbavuje soudce jejich rozhodovací imunity za to, jak rozhodli, včetně nově zavedeného trestného činu „ohýbania práva“. Rovněž je velmi znepokojena varováním před snahami omezit nezávislost slovenské advokacie. Výzva upozorňuje na nebezpečné tendence, které obhájci identifikují i v České republice: na zneužívání stavu legislativní nouze k prosazování jiných, než zcela nezbytných a stavem nouze vyvolaných legislativních změn, na rozporuplné a nepřiměřené zásahy do lidských práv, o kterých jsou veřejnost a dotčené orgány veřejné moci informovány opožděně a k nimž nedochází na základě zákona, nýbrž sporných, nedostatečně odůvodněných podzákonných norem. Nejsilněji působí konstatování signatářů, že ve Slovenské republice dochází k odstraňování principů právního státu. „Jak řečeno v úvodu, nejsme státními příslušníky Slovenské republiky a k některým bodům Výzvy se nechceme vyjadřovat. Stejně jako Výzva sama zachováváme naprostou neutralitu ve vztahu ke konkrétním trestním stíháním. Výzvu však vnímáme jako důvodnou a plně v souladu s článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zaručujícím svobodu projevu. Proto vyjadřujeme Výzvě ve výše uvedeném rozsahu plnou podporu,“ uzavírá stanovisko.
Zneužívání pandemie
Signatáři Výzvy vyzývají k přísnému dodržování právního státu na Slovensku. „Své výhrady k porušování těchto zásad veřejně sdělujeme již dlouhou dobu prostřednictvím článků, odborných prohlášení nebo blogů a skupina soudců také napsala výzvu k zachování demokracie a právního státu na Slovensku. Očekávaná reakce v řízení příslušného orgánu, alespoň ve formě odborné veřejné diskuse, však nenastala, přičemž odpovědí bylo mlčení, v některých případech dokonce zastrašování nebo osobní invektivy.“
Signatáři si jsou vědomi toho, že v době pandemie COVID-19 existují obtížné podmínky pro splnění právního státu. Připomínají nicméně, že Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva zdůrazňuje, že i v případě nouze musí převážit základní zásada právního státu. V této souvislosti zásada nezbytnosti naznačuje, že v případě nouze mohou nastat pouze omezení v oblasti lidských práv a změny v rozdělení pravomocí, které jsou nezbytně nutné k překonání výjimečné situace. Smyslem těchto omezení a změn rozdělení pravomocí musí být zároveň v zásadě překonání potřeby a návrat k normálu. Z těchto důvodů nelze odůvodnit omezení v oblasti lidských práv a změny v rozdělení pravomocí, které v žádném případě nesouvisejí s mimořádnou situací. Rovněž doporučuje, aby v době nouze nedošlo k žádným ústavním změnám. „Na Slovensku jsou tato doporučení zcela ignorována a míra porušování právního státu je mimořádně vysoká. Veřejně prezentované žádosti několika odborníků, kteří vyzývají k tomu, aby byly s Evropskou komisí pro demokracii prostřednictvím zákona předem projednány závažné ústavní změny, zůstaly bez povšimnutí. Zástupci Výkonné moci Slovenské republiky a ústavní většina Národní rady Slovenské republiky hrubě porušují své povinnosti vyplývající z členství Rady Evropy a Evropské unie ve Slovenské republice, jejích orgánech a zástupcích,“ stojí ve výzvě.
Oslabení role Ústavního soudu
Právníkům konkrétně vadí, že současná parlamentní většina odstraňuje brzdy a protiváhy ze strany jiných mocností ve státě. V prosinci 2020 parlament svým rozhodnutím zakázal Ústavnímu soudu Slovenské republiky přezkoumávat soulad ústavního práva s podstatným jádrem ústavy, bez řádné odborné diskuse a navzdory výslovné opozici prezidenta Ústavního soudu Slovenské republiky, a to i přes vážné výhrady odborné veřejnosti. Zároveň Národní rada Slovenské republiky tím, že oslabila pravomoc Ústavního soudu Slovenské republiky, přijala ústavní zákon, který jí umožní prodloužit výjimečný stav na dobu neurčitou, pokud vláda požádá parlament každých čtyřicet dní o schválení prodloužení, které má být dodatečně uděleno do dvaceti dnů. Chápeme potřebu vyhlásit výjimečný stav a jeho trvání, pokud jde o ochranu veřejného zdraví, ale je důležité, aby tento institut nebyl zneužíván a vyloučen z ústavní kontroly.
Kritizují rovněž použití zrychlených legislativních postupů. V roce 2020 bylo tímto způsobem přijato více než šedesát zákonů. „Mnohé přijaté legislativní změny však s pandemií a jejími důsledky zcela nesouvisely. Došlo například k významné změně zákona o soudní radě Slovenské republiky a k přijetí několika ústavních změn. Takový způsob tvorby právních předpisů znemožňuje zapojení veřejnosti do legislativního procesu a je v rozporu se zásadami otevřené správy věcí veřejných.“
K porušení právního státu podle nich patří i retroaktivní fungování právních předpisů, které je v rozporu se zásadami právní jistoty, kromě práv přijatých ve zrychleném legislativním řízení. Příkladem je Ústavní soud Slovenské republiky, který pozastavil platnost zákona o ochraně, podpoře a rozvoji veřejného zdraví z října 2020, který vylučuje právo na náhradu škody a ušlého zisku v důsledku provádění protiepidemických opatření. Dalším kontroverzním opatřením, které vyloučilo odškodnění v této oblasti, byly právní předpisy, které obchodníkům umožnily ponechat své obchody otevřené, ale zakázaly spotřebitelům je navštěvovat. V tomto případě se může jednat o neobvyklou formu obcházení zákona.
Při přijímání protiepidemických opatření často dochází k neodůvodněnému, nelogickému, vzájemně protichůdnému a nepřiměřenému zásahu do lidských práv, o nichž jsou veřejnost a dotčené veřejné orgány informovány velmi pozdě, zatímco odpovědné osoby neodrážejí varování a stanoviska příslušných odborných komor, včetně Slovenské lékařské komory, čímž šly na mnoho opatření omezené personální, finanční nebo materiální zdroje Slovenské republiky. K vážným a masivním zásahům do lidských práv nedochází prostřednictvím zákona, ale na základě hybridních aktů Úřadu pro veřejné zdraví, jehož oblast působnosti je v mnoha oblastech sporná. I když jsou vyhlášky tohoto úřadu obecně závaznými právními předpisy, vzhledem ke zvláštnímu postavení Úřadu pro veřejné zdraví (není ani ústředním, ani místním orgánem státní správy), není možné zahájit přezkum souladu jeho dekretů s ústavou a ústavními zákony Ústavního soudu Slovenské republiky.
„Lze očekávat, že zákonodárná a výkonná moc podniknou kroky, které přinesou popularitu politickým stranám. Soudnictví však má a musí fungovat na jiných zásadách. Změna ve fungování soudnictví a donucovacích orgánů je proto znepokojující, zejména jejich úsilí o získání popularity u veřejnosti. Jsme si vědomi dlouhodobé existence problémů u soudů, státního zastupitelství nebo policie. Odpovědí však nesmí být populistický pokus o nezákonné jednání v boji proti trestné činnosti. Právní stát a rozhodné právo musí být rovněž dodržovány, pokud vedou k menšímu počtu trestních stíhání a následných odsouzení v trestním řízení nebo k nižšímu počtu osob ve vězení,“ zní další z výtek autorů Výzvy. Klíčovou součástí právního státu je zásada presumpce neviny, která by měla být plně respektována. Tento princip je však masivně porušován politiky i médii, bez očekávaných důsledků. Porušením zásady presumpce neviny se vládní moc snaží jednat jako ta, která stíhá zločince a podceňuje velmi nebezpečnou atmosféru nenávisti ve společnosti.
Za velký problém současného stavu považují také zneužívání vězeňského ústavu k vyvíjení tlaku na obviněného, aby policie získala přiznání nebo aby spolupracoval při odhalování jiných trestných činů. Vězeňská forma trestního stíhání by neměla být zpravidla používána a donucovací orgány, politici a veřejnost by si měli být vědomi toho, že se nejedná o druh trestu.“ Zadržení považujeme za zásadní problém v případech, kdy v trestním řízení ze strany donucovacích orgánů dochází ke zjevným průtahům. Toto pokračující zadržování je zcela v rozporu se zárukami článku 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na problémy spojené s uplatňováním zadržování na Slovensku opakovaně upozorňovala Slovenská advokátní komora, která vyzývá k veřejné diskusi na toto téma.“
Znepokojující je, pokračuje Výzva, rovněž použití svědectví spolupracujícího svědka jako klíčového důkazu v trestním řízení proti soudcům nebo policistům, kteří mohou požívat svobody výměnou za svědectví proti konkrétním osobám. Poukazuje přitom na nadužívání tohoto stavu, aniž by se důkladně ověřovaly prohlášení těchto osob, což jim umožnilo požívat neoprávněných výhod (např. absence zadržení a podání obvinění, dokonce i zadržení majetku z trestné činnosti).
Úniky informací
„Vztah mezi orgány činnými v trestním řízení a médii považujeme za závažný problém. Přestože jsou informace přenášeny systematicky, v průběhu času a vybraným sdělovacím prostředkům, které následně prezentují své neobjektivní a subjektivní názory, státní orgány na tyto mediální excesy dosud nereagovaly a úniky nezastavily. Podle informací, které máme k dispozici, příslušné orgány dosud nezasáhly, a to ani při závažném porušení pravidel trestního řízení a práva na obhajobu, jako je zveřejnění zápisu z jednání obviněného z přípravného řízení v plném rozsahu, které mohou jako závažné procesní chyby ohrozit zákonnost takového trestního řízení a v důsledku toho pouhé rozhodnutí o vině nebo nevině stíhaných osob,“ poukazují právníci na další z aspektů eroze právního státu na Slovensku.
Domnívají se, že spolupráce v oblasti vymáhání práva s médii je v současné době systematická. Často je to „divadlo pro veřejnost“, které chce v boji proti korupci přijmout přísná opatření: objevily se také případy, kdy novinář předem oznámil, kdy půjde do vazby veřejný činitel. Mediální zájem je využíván k diskreditaci konkrétních jednotlivců. V mnoha případech nemusela být zvláštní komanda posílána a dotyčné osoby ponižovány pouty s aktivním zapojením novinářů, aby zadrželi veřejné činitele, kteří byli vyslýcháni pouze jako svědci. „To vytváří dojem tvrdého postupu ze strany orgánů veřejné moci, ale ve skutečnosti to situaci nemění. Mnoho ze zadržených bylo okamžitě propuštěno, a to i bez obvinění, poté, co byli vyslýcháni pouze jako svědci, ale bulvární fotografie s pouty na rukou s pomocí zvláštního komanda zůstává s nimi spojena, bez ohledu na jejich vinu nebo nevinu.“
Foto: pixabay.com
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
