Za normálních okolností na našem území funguje dvacet tři tisíc sportovních klubů a 1 083 sokolských jednot. V případě kultury lze podle informací portálu Česko v datech vyrazit do 278 divadel, 483 muzeí či 664 kulturních domů.
Všechny tyto organizace a prostory ale musely vlivem říjnových opatření omezit či dokonce úplně zastavit svůj provoz. Sport se musel s nižšími příjmy vypořádat už na jaře, v listopadu pak útraty ve sportovních zařízeních meziročně poklesly o sedmdesát sedm procent, vyplývá z údajů České spořitelny o karetních transakcích.
Protiepidemická opatření z letošního podzimu se znatelně promítla v útratách za sportovní vybavení či za využívání sportovišť. Epidemie Covid-19 zasáhla sport už v březnu, kdy útraty kartou v těchto kategoriích meziročně poklesly o více než 50 %. Vyplývá to z dat České spořitelny o transakcích jejích klientů. V létě se situace vrátila do běžného stavu a až do září lidé utráceli za sport více než o rok dříve. V polovině října se sportoviště znovu uzavřela, což se opět projevilo i na útratách.
„V říjnu klesly celkové útraty za sport oproti loňskému roku o čtrnáct procent a v listopadu přišel čtyřicet šest procentní meziroční propad. Nejvíce se dotkl sportovišť, kde objemy transakcí klesly v průběhu listopadu o sedmdesát sedm procent a jejich počet až o osmdesát dva procent,” uvádí analytička Tereza Hrtúsová z České spořitelny. Sportoviště tak nadále mohla prodávat pouze předplatné či sportovní vybavení. Ani v této oblasti se ale podle údajů České spořitelny nepodařilo obchodníkům dostat na úroveň předchozího roku. „Zájem o koupi sportovního vybavení z hlediska počtu provedených transakcí klesl mezi listopady 2019 a 2020 o více než padesát procent a objem transakcí byl oproti loňsku nižší o čtyřicet pět procent,“ doplňuje Hrtúsová.
Fotbal a atletika jako nejoblíbenější sporty
O sportovní vyžití se v českých obcích za běžných okolností stará bezmála dvacet tři tisíc sportovních klubů. Nejvyšší počet podle Národní sportovní agentury najdeme v Praze, na jejímž území se jich nachází přes 1 800. Na druhém místě je okres Brno-město s necelými šesti stovkami klubů. Při přepočtu na kraje se Praha posouvá až na páté místo. První pozici zaujímá Středočeský kraj, který nabízí sportovní vyžití v téměř 3 tisících klubů a na druhou jižní Moravu má náskok o více než 830 organizací. Nejřidší je zastoupení těchto spolků na Karlovarsku, kde zhruba 300 tisícům obyvatel slouží jen 517 sportovních klubů.
„Češi hrají nejčastěji fotbal. Organizovaně se mu věnuje 330 tisíc Čechů a devatenáct tisíc Češek. Následuje tenis s celkem padesát tisíci organizovanými jednotlivci a atletika s čtyřicet dva tisíci, kde je poměr mužů a žen vyrovnaný. Ženy dominují nad muži ve volejbale, gymnastice či jezdectví. Naopak lednímu hokeji se závodně věnuje třicet šest tisíc Čechů a necelé tři tisíce Češek,“ říká Tereza Hrtúsová, která vychází z čísel Českého statistického úřadu.
Nejméně sokolských jednot má Karlovarsko
Vedle zmíněné statistiky o sportovních klubech pak stojí český fenomén – Česká obec sokolská – jejíchž 1 083 jednot spadá do čtyřicet dva zastřešujících žup. „V současnosti nese nejpočetnější župa název Východočeská — Pippichova, která se nachází na území Pardubického kraje a zahrnuje šedesát sedm jednot. Nejmenší možnosti sportovního vyžití v rámci sokolských tělovýchovných jednot mají obyvatelé Karlovarska, pod jehož župu spadá pouze šestice jednot. Praha je jediným českým městem, na jehož území se rozprostírá více žup zároveň – konkrétně tři, které dohromady zahrnují padesát tři individuálních jednot,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Česko v datech. V současnosti má Sokol na 160 tisíc členů. Pro jeho rekordní období bychom se museli vrátit k první republice, kdy se počet aktivních sokolů podle oficiálních stránek organizace blížil až k milionu.
Kultura na každém rohu
Ne každý ve své obci vyhledává sportovní aktivity a mnozí dávají přednost kultuře. Podle Centra informací a statistik kultury se v České republice nachází 664 různých kulturních domů, ve kterých se mohou obyvatelé obcí scházet v rámci společenských akcí a večírků. Nejmenší zastoupení mají kulturní domy na Vysočině, kde jich je na ploše zhruba 6 800 kilometrů čtverečných pouze dvacet šest. Naopak více než sedminu všech českých „kulturáků“ najdeme na jižní Moravě. Kromě kulturních domů se Česká republika může chlubit například i 278 divadly a 483 muzei a galeriemi.
Existuje však ještě jedno kulturní zařízení, které se nachází téměř v každé obci a které je zastoupeno téměř čtyřikrát více než ty výše zmíněné. „Městské, obecní či místní knihovny fungují v českých obcích buď samostatně, nebo v rámci základní školy, galerie či obecního úřadu. Na českém území je takových zařízení 5 327. Počet obcí v České republice je pro lepší představu 6 258. Podle výzkumu vedeného nadací manželů Gatesových v roce 2016 má Česko nejhustší síť knihoven na světě. Jedna knihovna tak připadá na 1 971 obyvatel, což je čtyřnásobek evropského průměru,“ doplňuje Odstrčil. Zatímco například divadla mají největší koncentraci ve velkých městech (v různých částech Prahy jich je 145), knihovny jsou rovnoměrně rozmístěné po celém Česku. Kromě vojenských újezdů najdeme jediná „hluchá místa“ bez vlastních knihoven na východě Karlovarského kraje, v jižních Čechách u hranic s Rakouskem, na jihu Plzeňska a v Jeseníkách.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
