Aktuálně:

Po pandemii chce pětina Čechů více využívat digitální bankovnictví

24.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Po pandemii chce pětina Čechů více využívat digitální bankovnictví

Téměř pětina bankovních klientů chce i po uvolnění karanténních opatření na základě zkušeností z doby pandemie více využívat digitální bankovnictví. Většina lidí ale zároveň považuje osobní kontakt s bankéřem na pobočce za nenahraditelný, a to zejména v oblasti hypotečního, investičního a penzijního poradenství.
Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu projektu Česko v datech.
Preventivní opatření v době koronaviru se dotkla i bankovních poboček. Během pandemie je navštívilo jen 19 procent Čechů, jak vyplývá z průzkumu analytického projektu Česko v datech. Tři čtvrtiny dotázaných pobočku vůbec navštívit nepotřebovaly. Více než 40 procent respondentů dokázalo všechny potřebné záležitosti vyřídit v internetovém nebo mobilním bankovnictví. „Pokud už někdo banku navštívil, mířil tam kvůli vkladu nebo výběru hotovosti. Z celkového počtu 1 058 respondentů se to týkalo 9,5 procenta. Stejný podíl lidí si ale potřebné hotovostní operace vyřídil v bankomatu nebo vkladomatu,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Česko v datech, který data sbíral prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Osobní kontakt pro řešení problémů
Necelých 17 procent z těch, kdo na pobočku přišli, potřebovalo s bankéřem vyřešit situaci spojenou přímo s koronavirem a zhoršenou finanční situací. Tedy například zřídit si půjčku, odložit splátky nebo přenastavit či zrušit spoření, pojištění nebo investice. „Není překvapivé, že na pobočku během karantény nejčastěji zavítali klienti, kteří nebyli vůbec zvyklí používat internetové a mobilní bankovnictví,“ říká Adéla Denková. Takových lidí je ale v české populaci podle sociologických dat pouze necelých 5 procent a může jich dále ubývat.
Vzestup online bankovnictví
Častější využívání online bankovnictví může být nejvýraznější změnou v přístupu k bankovním službám, kterou po sobě pandemie zanechá. Do budoucna jej chce více používat 18 procent respondentů. Plánují to především lidé se základním vzděláním, kteří také nejčastěji uvádějí, že během karanténních opatření řešili své finanční záležitosti přes internet ve větší míře než předtím. Každý pátý z nich si navíc myslí, že bude přímo na pobočku chodit méně často.
Fakt, že pandemie urychlila využívání digitálního bankovnictví, potvrzuje i ředitel pro prodej a zákaznickou péči České spořitelny Marek Blaha: „V průběhu pandemie začalo pravidelně využívat bezhotovostní platby více než 100 tisíc klientů, což představuje třetinu ze všech klientů, kteří do té doby preferovali hotovost. O 30 procent se v pandemii zároveň zvýšilo využívání mobilních plateb.“ Téměř tři čtvrtiny lidí, kteří už před pandemií upřednostňovali platbu kartou či mobilem, chtějí po skončení karanténních opatření bezhotovostní platby využívat ještě více než dříve, vyplynulo navíc z průzkumu agentury Kantar ve druhé polovině března.
Bankéř je stále nenahraditelný
Marek Blaha z České spořitelny zároveň upozorňuje, že klienti navštěvují pobočky zejména proto, aby se poradili o svých financích a hospodaření: „Hotovostní operace, jako jsou platby nebo výběry na přepážce, představují už pouze zhruba 10 procent ze všech interakcí klientů na našich pobočkách. Zbývajících 90 procent interakcí představuje poradenství týkající se správy osobních a rodinných financí zejména v oblasti bydlení, investic, pojištění a penze.“
Pro platební operace tak už dnes Češi raději využívají internet. Platí to i pro vyřizování menších spotřebitelských úvěrů do 100 tisíc korun, vyplývá z průzkumu Česka v datech. U složitějších úkonů se ale raději poradí právě s bankéřem na pobočce. Osobní kontakt je pro ně nepostradatelný zejména u hypotečního poradenství, pro které 80 procent respondentů preferuje poradce před online aplikací.
Většina Čechů „živé“ poradenství upřednostňuje také při vyřizování investic (77 procent), větších úvěrů nad 100 tisíc korun či penzijního poradenství (v obou případech 64 procent). Více než tři pětiny lidí preferují poradenství od bankéře také při řešení životního pojištění, podobně je na tom poradenství s rodinným hospodařením a stavební spoření. Neživotní pojištění domácnosti, auta či odpovědnosti za škodu s poradcem raději domlouvá 52 procent respondentů, podobný podíl lidí (48 procent) si jej ale spíše obstará online.
Výsledky průzkumu potvrzují například závěry mezinárodní studie poradenské společnosti Accenture z roku 2017. Největší skupina bankovních klientů (44 procent) podle ní vyhledává zejména kvalitu služeb a osobní poradenství je jednou z jejích důležitých aspektů. „Ukazuje se, že poptávka po poradenství roste společně s tím, o jak složitou transakci nebo operaci se jedná,“ shrnují autoři.
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.