Stát odpustí část sociálních odvodů firmám do padesáti lidí

Stát odpustí firmám do padesáti zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude to, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent.
Další úlevu pro firmy postižené opatřeními kvůli epidemii koronaviru přináší zákon, který podepsal prezident Miloš Zeman.
Norma bude znamenat dopad na státní rozpočet ve výši 13,5 miliardy korun a bude se týkat 88 procent firem, tedy asi 233 tisíc, řekla ve Sněmovně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Uvedla, že firmy nad 50 zaměstnanců mohou využívat program Antivirus B, a to i za zaměstnance, kteří pracují jen čtyři dny v týdnu.
Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle Maláčové bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51 700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12 700 korunám.
Nárok na odpuštění pojistného bude mít zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusejí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.
Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39 000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29 000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.
Sněmovna v předloze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den, jak to prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí, považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.
ČTK