Aktuálně:

MŠMT: Školy by mohly mít krizový plán pro případné uzavření

07.05.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MŠMT: Školy by mohly mít krizový plán pro případné uzavření

Školy by mohly mít krizový plán postupu, kdyby se v budoucnu musely někdy uzavřít. Materiály pro vzdělávání by učitelé měli také už najít na jednom místě. Na tiskové konferenci to řekl ředitel kanceláře ministra školství Jaromír Beran.
Podle něj v novém školním roce od září školy budou muset v prvních týdnech nejdřív srovnat znalosti dětí. Podle zástupců zaměstnavatelů koronavirová epidemie zastihla školství nepřipravené a ukázala rozdíly v kvalitě výuky i ve vybavení.
Školy se kvůli možnému šíření nákazy novým koronavirem zavřely 11. března. Jejich provoz se do konce školního roku plně neobnoví. Ve skupinách bude moci být nejvýš 15 žáků či studentů. Různě staří školáci se budou vracet postupně. Výuka nyní funguje na dálku, a to po telefonu, přes aplikace či e-maily. Podle Berana ministerstvo vyhodnocuje, co nynější změny budou znamenat pro běžný školní režim.
„Ukazuje se jako nezbytné připravit krizový scénář, plán pro školy, kdyby došlo znovu k jejich ‚vypnutí‘ v budoucnu. Aby škola věděla, jaké kroky má dělat, aby se vyvarovala chyb,“ uvedl Beran.
Podle něj některé školy využívají třeba až 12 různých digitálních platforem, což není příliš efektivní a také komfortní pro školáky i rodiče. Učitelé by měli mít možnost se ve svých získaných digitálních dovednostech dál zlepšovat a vzdělávat se, aby mohli technologie snadněji začlenit do výuky. Vytvořit by se mohlo jednotné místo s materiály pro vzdělávání.
„Řada učitelů trávila bohužel čas hledáním, když nechtěli jít cestou ‚přečtěte si text od strany do strany a pošlete výpisky‘. Mohli bychom nabídnout jednoduché místo, aby se učitel soustředil na výuku a nesurfoval po internetu,“ řekl Beran. Podle něj je podstatné i to, aby digitalizaci prosazovali ředitelé škol. Digitální nástroje může škola využívat ve výuce už nyní. Nebrání jí v tom ani legislativa, ani vzdělávací programy, podotkl Beran. V prvních týdnech po začátku nového školního roku budou podle něj školy nejdřív muset „srovnat laťku“ u znalostí dětí.
Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové epidemie zastihla školství nepřipravené. „Ukázala, jak málo je odolný vzdělávací systém,“ uvedla Jabůrková. Poukázala na rozdíly v kvalitě, formě a obsahu výuky na dálku i ve vybavení. Podotkla, že řadě rodičů podpora scházela a nedařilo se jim sladit práci z domova se vzděláváním dětí. „Současná situace nás přenesla do syrové reality. E-vzdělávání je stejně podstatná služba jako e-bankovnictví,“ podotkla Jabůrková. Podle ní se bez plného fungování škol, ať už přímo, nebo na dálku, nedá obnovit ani fungování státu.
Podle ředitele Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka je nynější krize pro školství „obrovskou šancí“ k digitalizaci, učitelé ke změnám většinou přistoupili zodpovědně a jen někteří zůstali u rozesílání úkolů e-mailem. „Naučili jsme se, že ne vše je tak důležité,“ řekl Sáblík. Míní, že by se „polovička obsahu měla škrtnout a druhá učit v souvislostech, na příkladech“.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.