Spoření a vztahy: Zadaní Češi jsou spořivější než běžná populace

Přes osmdesát procent Čechů tvrdí, že mají alespoň částečný přehled o účtech svého partnera.
Z nejnovějšího průzkumu banky ING „Spoření a partnerské vztahy 2020“ vyplývá, že partnerské dvojice v Česku sice hospodaří na oddělených osobních účtech, ale spoří většinou na společných. Většina z nich si udržuje alespoň částečný přehled o výdajích svého partnera a stejnou měrou sdílí podrobnosti o vlastních financích. Společné hospodaření i spoření začíná nejčastěji vznikem společné domácnosti.
Čtyřicet procent z Čechů žijících v partnerském vztahu spoří společně, 31 procent  si kromě společného spoření odkládá peníze stranou i na vlastní samostatný účet.
Hospodaříme odděleně, spoříme společně
Češi, kteří žijí ve vztahu, hospodaří nejčastěji (50,3 procenta) tak, že se společně podílejí na provozu domácnosti, ale každý z partnerů má svůj vlastní účet. Dalších 20 procent respondentů hospodaří tak, že má vedle oddělených účtů navíc alespoň jeden společný a 28 procent má pouze společné účty.
Téměř tři čtvrtiny Čechů žijících ve vztahu si se svým partnerem i společně spoří. Ostatní si peníze šetří pouze odděleně a zbylých 5 procent nešetří vůbec. V porovnání s dřívějšími průzkumy ING (např. Češi a spoření 2018: 10 procent lidí vůbec nespoří) mají lidé ve vztahu větší tendenci spořit. Schopnost partnerů spořit může ovlivňovat i dvojí příjem a sdílené náklady. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera zůstávají české domácnosti optimistické i přes jistou nervozitu ohledně obecného vývoje české ekonomiky: „Přestože se domácnosti více obávají budoucího vývoje ekonomiky a růstu nezaměstnanosti, o svou vlastní finanční situaci se pro letošní rok nebojí. Výsledkem je, že mají stále větší úmysl si spořit, a vytvořit si tak rezervu pro nejisté časy. Záměr domácností šetřit byl loni nejvyšší za posledních dvacet let.“
Co s penězi „navíc“?
Když Češi dostanou vyšší odměnu, bonus či přeplatek na daních, téměř třetina z nich tyto peníze nechává na běžném účtu a průběžně je utrácí. „Zde ale peníze zpravidla nejsou vůbec úročeny a jsou příliš snadno dostupné k okamžitému, a tedy neuváženému utrácení,“ upozornil Radek Sedlář, ředitel retailové sekce banky ING. Na spořicí účty, kde se peníze lépe zhodnocují, uloží celou částku výhodněji pouze 18 procent dotázaných. Celkem 28 procent respondentů dá alespoň větší část na spoření a z menší si udělají radost. Více na rychlou radost a méně na úspory dá desetina (11 procent) dotázaných. Jen tři procenta Čechů celou částku hned utratí.
Po sestěhování spolu začneme hospodařit
Přes osmdesát procent Čechů žijících v partnerském vztahu věří, že má alespoň částečný přehled o financích na účtech svého partnera, a ve stejné míře odkrývají i své finance svému partnerovi. Více než polovina dotázaných se dokonce domnívá, že má přehled o všech účtech svého partnera a naopak. Pro polovinu dotázaných je vhodný moment pro společné hospodaření okamžik sestěhování. Naopak necelá čtvrtina je toho názoru, že partneři spolu mohou dlouhodobě žít i bez společných bankovních účtů.
Máme sny a jsme ochotni kvůli nim (i dlouhodobě) spořit
Sedmdesát procent Čechů má nějakou vysněnou věc, na kterou si spoří. Téměř dvě třetiny Čechů (64 procent) věří, že si dokážou například na exotickou dovolenou či dárek k významnému výročí spořit, jakkoli dlouho je potřeba. Téměř čtvrtina (24 procent) dotázaných šetří maximálně půl roku dopředu.
Pro splnění svých snů dokážeme ledacos
Necelá polovina (40 procent) dotázaných by byla pro naplnění svých snů ochotna výrazně omezit výdaje. Posílit své příjmy například prací či brigádou navíc by byla ochotna více než třetina dotázaných. Čtvrtina respondentů by si dokonce rovnou našla lépe placenou práci a 7 procent by se za ní bylo ochotno i přestěhovat do zahraničí. Jen sedm procent tvrdí, že by se kvůli vysněné věci zadlužili u banky a pět procent u kamaráda či příbuzného. Čtrnáct procent dotázaných by si kvůli vysněné věci vsadilo či koupilo los.
„Základní přehled o finančních výdajích partnerů dodává pocit vzájemné důvěry, která pramení z vědomí, že partner nakládá se svými osobními výdaji či půjčkami rozumně a neohrožuje společnou finanční, a tedy i partnerskou stabilitu,“ uvádí k výsledkům výzkumu Martina Viewegová, psycholožka zaměřující se ve své praxi na poradenství v oblasti životního stylu a jeho změn, pracovních problémů a partnerských vztahů.
O průzkumu
On-line průzkum proběhl v prosinci roku 2019 na vzorku 550 respondentů české populace ve věku 25–55 let žijících v domácnosti, kde jsou alespoň dvě ekonomicky aktivní osoby. Vzorek byl reprezentativní z hlediska velikosti bydliště dotazovaných, jejich pohlaví, dosaženého vzdělání a regionu (zastoupení všech krajů ČR). Výzkum provedla agentura Ipsos.