Aktuálně:

Babiš se nezúčastnil jednání vlády, když rozhodla o žalobě na EK

06.02.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Babiš se nezúčastnil jednání vlády, když rozhodla o žalobě na EK

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nezúčastnil jednání vlády, na kterém se rozhodlo, že Česká republika zažaluje Evropskou komisi u Soudního

dvora EU kvůli pozastavení dotací pro holding Agrofert.
Řekl to novinářům při včerejší návštěvě Zlínského kraje. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) bylo hlasování vlády jednomyslné, kabinet se řídil doporučením právníků. Podání žaloby kritizovala opozice. Babiš v roce 2017 převedl Agrofert do svěřenských fondů, podle loňské auditní zprávy EK na něj ale má stále vliv.
„Já jsem se toho jednání vlády nezúčastnil. Je to záležitost právníků našeho státu,“ řekl Babiš o podání žaloby. Stejně reagoval i na dotaz, proč vláda o svém rozhodnutí neinformovala na tiskové konferenci.
Podle Deníku N kabinet o žalobě rozhodl v pondělí na návrh ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD). Ačkoli Evropská komise později proplacení peněz schválila, podle resortu jde o princip.
Petříček České televizi a ČTK řekl, že hlasování vlády bylo jednomyslné. „Je to na základě doporučení právníků, kteří nás zastupují právě u Soudního dvora EU. Je to krok, který právě my ještě můžeme učinit, než bude konečný audit hotov,“ uvedl Petříček. Krok označil Petříček za procedurální záležitost. „My jsme reagovali na základě možnosti použití konkrétních opravných prostředků,“ řekl.
Návrh podat žalobu chyběl mezi avizovanými body pondělního jednání vlády i v dodatku, kterým kabinet později program rozšířil. Jednací řád kabinetu počítá s tím, že vláda jedná podle programu stanoveného premiérem, případně příslušným místopředsedou. Program může být doplněn o projednání neodkladných záležitostí a ústních informací.
Před týdnem takto například na program přibyly body týkající se odvolání ředitele Českého telekomunikačního úřadu a změn v aukci kmitočtů pro mobilní sítě 5G. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy novinářům řekl, že zařazení bodu bude záviset na souhlasu premiéra.
Platby byly pozastaveny kvůli možnému Babišovu střetu zájmů. Šlo o platby týkající se Programu rozvoje venkova za poslední čtvrtletí roku 2018 a první loňské čtvrtletí ve výši téměř 247 tisíc eur (6,3 milionu korun). Lhůta pro podání žaloby uplyne příští pondělí 10. února.
Podání žaloby kritizovala opozice. Podle opozičních politiků vláda neřeší problémy Česka, ale zájmy premiéra a Agrofertu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.