Aktuálně:

Zájem o půjčky na bydlení mladým loni meziročně klesl na čtvrtinu

30.01.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zájem o půjčky na bydlení mladým loni meziročně klesl na čtvrtinu

Průměrný měsíční objem žádostí o půjčky na bydlení pro mladé lidi loni meziročně klesl zhruba na čtvrtinu.

Předloni byl 148 milionů korun, loni 41 milionů.
Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je program určen hlavně pro menší města a venkov a svoji úlohu plní. Analytici ale dlouhodobě upozorňují, že program je nekoncepční a zatížený byrokracií. O státní půjčku až dva miliony korun na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení mohou žádat mladé rodiny do 36 let.
Program byl zahájen v polovině srpna roku 2018. Hned první den tehdy někteří lidé čekali kvůli podání žádosti o půjčku před pobočkami fondu v Praze a Olomouci ve frontě. Za první den podali 256 žádostí za 299 milionů korun. Poté zájem opadnul. Ke konci roku dosáhl objem žádostí 668 milionů korun, což bylo o 18 milionů více, než bylo původně k dispozici. MMR, které za program odpovídá, již předem upozornilo, že v případě vyššího zájmu tuto částku zvýší.
Loni SFRB obdržel 415 žádostí za 494,1 milionu korun. Více než tři pětiny byly určeny na výstavbu rodinného domu, 18 procent na koupi rodinného domu, 12 procent na koupi bytu a osm procent na modernizaci obydlí. MMR mělo pro loňský rok připraveno 950 milionů korun.
„Půjčky na bydlení i letos pomáhají stovkám mladých rodin. Potřebují jistotu a stálost programu. A tu garantujeme. Znovu opakujeme, že program je určen pro menší města a venkov a řešíme tím i vylidňování. Velkým městům nabízíme možnost výstavby obecních bytů a připravujeme družstevní bydlení,“ sdělil ČTK mluvčí MMR Vilém Frček.
Podle návrhu ministerstva, který vláda schválila předloni v červnu, na modernizaci bytu stát půjčí nejvýš 300 tisíc korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony korun. O půjčku mohou žádat i bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. Dítě do 15 let je podmínkou u žadatelů, kteří nejsou manželé.
„Prostřednictvím hypotečních úvěrů přitéká na realitní trh ročně 182 až 226 miliard korun již od roku 2015. Ve srovnání s tím jsou půjčky SFRB doslova kapkou v moři. Stát by se neměl zaměřovat na agendy, které využívají pouze stovky občanů,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj by se měl stát spíše zaměřit na koncepční řešení, které povede ke zvýšení dostupnosti bydlení pro desetitisíce lidí.
„Program půjček na bydlení mladým skončil loni fiaskem. Jedním důvodem jsou poměrně svazující podmínky pro čerpání přidělených peněz. Následně také skutečnost, že úrokové sazby hypoték v rozporu s předpokladem od začátku loňského roku postupně klesaly. Bankám se navíc v případě hypoték dařilo účinně oslovovat právě mladou klientelu. Půjčku jde sice kombinovat s hypotékou, ale zejména ve velkých městech nestačí ani to,“ doplnil analytik společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle údajů developerské společnosti Trigema se dal na konci loňského roku v mimopražských regionech pořídit nový byt v průměru za 56 365 korun za metr čtvereční. Byt s rozlohou 70 metrů čtverečních tak stál kolem čtyř milionů korun. Průměrné ceny starších bytů byly 41 165 korun za metr čtvereční.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.