Aktuálně:

Vysoké školy se obávají o slibované čtyři a půl miliardy

19.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vysoké školy se obávají o slibované čtyři a půl miliardy

Vysoké školy mají obavy o výši svých příjmů z rozpočtu v příštích letech.

Vyzvaly proto premiéra Bohuslava Sobotku, aby se zasadil za slibované navýšení rozpočtu vysokých škol o čtyři a půl miliardy korun. Informoval o tom předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Nejistota vysokých škol je umocňována blížící se pravděpodobnou výměnou ministrů financí a školství.
„Připomínáme, že oblast vysokých škol byla ve státním rozpočtu na rok 2017 jako téměř jediná oblast veřejného sektoru bez relevantních důvodů pominuta,“ upozornil Jakub Fischer. Vysoké školy dle předsedy Rady vysokých škol doufají, že tentokrát předseda vlády stejnou situaci nedopustí. Zatímco státní výdaje na regionální školství v tomto roce vzrostly, vysoké školy nárůst příjmů nezaznamenaly. V rozpočtu je pro ně vyčleněno více než 21 miliard korun.
Již dříve bylo vysokým školám přislíbeno více peněz na mzdy jejich zaměstnanců ministryní školství Kateřinou Valachovou. Ta však během minulého týdne v souvislosti s kauzou kolem sportovních dotací oznámila, že k poslednímu dni měsíce května podá demisi. Jakub Fischer míní, že nyní je úkolem předsedy vlády zajistit, aby slíbené navýšení rozpočtu vysokého školství bylo skutečně dodrženo.
„Vysoké školy jsou čím dál méně konkurenceschopné a učitelé nám utíkají učit na střední školy, utíkají nám do firem, utíkají nám do jiných institucí, protože prostě nejsme schopni nabídnout jim tolik, kolik jim za srovnatelně náročnou a odpovědnou práci nabídne někdo jiný,“ upozornil Fischer.
Představitelé vysokých škol včera na jednání své rady rovněž hovořili o novém modelu financování vysokých škol, který připravuje Ministerstvo školství. Česká konference rektorů k němu na minulém zasedání pléna zaujala poměrně odmítavý postoj. Ministerstvo poté adresovalo jednotlivým rektorům několik otázek, přičemž údajně stále čeká na několik odpovědí.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.