Aktuálně:

ČR zatím smluvně zajistila čtvrtinu z přidělených evropských dotací

22.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR zatím smluvně zajistila čtvrtinu z přidělených evropských dotací

Česká republika evidovala koncem dubna přes šestadvacet procent smluvně zajištěných evropských dotací určených na aktuální programové období v celkové výši

sto šedesáti miliard korun. Za první čtyři měsíce tohoto roku dokázala ČR smluvně zajistit vyšší částku než za celý minulý rok. Do konce roku má Ministerstvo pro místní rozvoj smluvně zajistit minimálně čtyřicet procent z přidělených evropských financí. 
V rámci programového období 2014–2020 se České republice podařilo doposud smluvně zajistit 26,2 procenta z přidělené výše možných dotací z evropských fondů. Z celkově přidělených 648 miliard korun zatím ČR dokázala čerpat 160 miliard korun. Od ledna tohoto roku Česká republika dokázala smluvně zajistit 73,2 miliardy, což je vyšší částka, než se českému státu povedlo získat za celý minulý rok. Z pohledu smluvního zajištění evropských dotací byl od začátku roku 2016 nejúspěšnější letošní březen, a to díky částce 34,3 miliardy korun. V dubnu k tomuto finančnímu objemu přibylo 10,4 miliardy korun.
V rámci jednotlivých programů si v čerpání evropských peněz nejlépe vede program Zaměstnanost. Ten pod smlouvami eviduje už téměř tři pětiny z celkově přidělených 56 miliard korun. Na druhé straně nejhorší výsledky v tomto ohledu vykazuje s vyčerpanými osmi procenty operační program Praha – pól růstu, který má podpořit kupříkladu výzkum, technologický rozvoj a inovace či boj proti chudobě. „Tady jsou ty problémy hlubší. Musím připomenout, že o program pro Prahu jsme tvrdě bojovali. Evropská komise ho dlouho nechtěla schválit, ale zástupcům Prahy se ho nakonec podařilo prosadit. Takže je v zájmu renomé České republiky, abychom to dokázali nějak obhájit,“ uvedla náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj Olga Letáčková.
V případě nesouladu se strategií Evropa 2020 může Česko přijít o 38,6 miliard
Podle náměstkyně MMR bude pro Českou republiku důležitý konec příštího roku, kdy Evropská komise vyhodnotí jednotlivé země a jejich programy na základě plnění jejich závazků v souladu se strategií Evropa 2020. V případě neplnění může náš stát přijít o šest procent z přidělené částky pro programové období ve výši 38,6 miliardy korun. Podle Olgy Letáčkové má MMR zatím pochybnosti pouze ve dvou případech: v oblasti energetických úspor a elektronizace veřejné správy. Jelikož unijní pravidla stanovují, že projekty musí být proplaceny do tří let, ČR bude mít jasno, o kolik peněz případně přišla v rámci projektů přidělených v roce 2015, až na konci roku 2018.
Na konci letošního roku chce mít MMR pod smlouvami minimálně 40 procent evropských dotací, tedy 244 miliard korun. „To je nový milník, který letos řídicím orgánům dáváme,“ dodala náměstkyně Letáčková. Objem peněz pod smlouvami MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V předchozím programovém období 2007–2013 měla Česká republika možnost čerpat zhruba 700 miliard korun z evropských fondů, z nichž zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta.
Smluvně zajištěné peníze z EU od roku 2016:

Měsíc Peníze za měsíc
(mld. Kč)
Peníze celkem kumulativně
(mld. Kč)
Podíl kumulativně (procenta)
Leden 2016 6,4 23,5 3,9
Únor 2016 7,8 31,3 5,1
Březen 2016 1,7 33,0 5,4
Duben 2016 2,7 35,7 5,9
Květen 2016 2,7 38,5 6,3
Červen 2016 6,6 45,1 7,4
Červenec 2016 2,2 47,3 7,7
Srpen 2016 3,5 50,8 8,3
Září 2016 2,3 53,1 8,7
Říjen 2016 4,8 57,9 9,5
Listopad 2016 10,2 68,1 11,2
Prosinec 2016 18,5 86,6 14,2
Leden 2017 20,4 107,0 17,6
Únor 2017 8,1 115,1 18,9
Březen 2017 34,3 149,4 24,5
Duben 2017 10,4 159,8 26,2

Zdroj: MMR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.