Aktuálně:

Senát možná navrhne zvýšit množství pálenky s nižší daní

02.12.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Senát možná navrhne zvýšit množství pálenky s nižší daní

Senát možná navrhne, aby si pěstitelé mohli nechat vyrobit až čtyřicet litrů ovocného destilátu, který podléhá nižší sazbě spotřební daně.

Nyní je to nejvýše třicet litrů ročně. Zvýšení o deset litrů doporučil horní komoře její výbor pro územní rozvoj a životní prostředí.
Změnu navrhl zapracovat do vládního souboru daňových změn, které mají posílit příjmy státu. Senát o úpravě rozhodne příští týden.
Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení je nyní 143 korun za litr, podle vládního návrhu se má zvýšit na 162 korun za litr. Základní sazba daně z lihu má vzrůst z 285 korun za litr na 322,5 koruny za litr. To senátoři nenavrhli změnit.
V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu tak vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 koruny. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.
Senátní hospodářský výbor tento týden doporučil další úpravy vládní předlohy. Horní komora by se podle něj měla postavit proti dvojnásobnému zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí nebo vyššímu zdanění loterií. Výbor navrhl rovněž zrušit solidární daň a zvýšení daně na tabák rozložit do čtyř let. Chce také úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven.
Poplatek za vklad do katastru nemovitostí by se měl podle vládního návrhu zvýšit z nynějších tisíce korun na dva tisíce korun. Stát by tak měl podle ministerstva financí získat 650 milionů korun ročně. Podle předsedy výboru Vladislava Vilímce (ODS) nebyla potřeba tohoto stoprocentního navýšení nijak věrohodně zdůvodněna. Vilímec rovněž prosadil zrušení solidární daně. Zdůvodnil to tím, že tato daň měla platit omezeně po dobu ekonomické krize, od níž už uplynulo zhruba osm let.
Senátor ODS Lumír Aschenbrenner (ODS) uspěl s návrhem zvýšit daň na tabákové výrobky nikoli skokově v příštím roce, ale postupně během následujících čtyř let. Vysvětlil to tím, že výnos daně z tabáku v posledních měsících klesá. Zhruba desetiprocentní skokové navýšení, které by krabičku cigaret zdražilo až o 13 korun, by podle senátora vedlo k většímu pašování tabákových výrobků.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.