Aktuálně:

Řízení o auditu k Agrofertu může dle unijních zdrojů trvat měsíce

03.12.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Řízení o auditu k Agrofertu může dle unijních zdrojů trvat měsíce

Na auditní zprávě týkající se dotací z unijních strukturálních fondů vyplácených skupině Agrofert a možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše

nebude Evropská komise nic měnit. Po dvouměsíční lhůtě, kterou bude mít Česko na reakci po převzetí českého překladu anglické verze auditu, rozhodne Brusel o dalším postupu v závislosti na odpovědi Prahy. Obě strany se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by případně měla být vracena do unijních fondů. ČTK to sdělilo několik zdrojů z unijních institucí.
EK poslala v pátek do Česka anglickou verzi auditu zkoumajícího podnikání firem spojených se společností Agrofertem, na kterou má podle předcházející předběžné auditní zprávy Babiš stále vliv. Zatímco česká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dnes prohlásila, že nejnovější audit definitivní není, mluvčí EK uvedl, že tato auditní zpráva se již měnit nebude.
„Je to komplikované, vše se bude odvíjet od české reakce,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámený s dalším postupem. Ten vyplývá z článku 145 z unijního nařízení o fondech. Pokud podle něj členský stát, jehož se kontrola EK týká, nepřijme závěry šetření, pozve jej komise na slyšení. Tam dostane příležitost vysvětlit svůj postoj, případně po slyšení předložit další informace. Poté „v zájmu uplatnění finančních oprav přijme komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců“, uvádí zmíněný článek.
Komise může Česku nařídit vrácení financí, pokud by podle jejího závěru byly peníze vyplaceny z unijního rozpočtu neoprávněně. Předběžný audit, jehož text na jaře unikl do médií, hovořil přibližně o 450 milionech korun, které získal Agrofert ze strukturálních fondů.
Česká vláda se podle dalšího unijního činitele během nespecifikovaného období zahájeného případným slyšením může přít o výši vracených financí, což může celý proces výrazně protáhnout. Pokud by však odmítnutí vrátit peníze řádně nezdůvodnila, mohla by EK chybějící prostředky kompenzovat neposkytnutím dotace, respektive její části v příštím období.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.