Rozpočtová politika vlády snižuje podle sněmovního kontrolního výboru odolnost státního rozpočtu vůči budoucímu možnému ochlazení ekonomiky.
Kontrolní výbor to uvedl na návrh Miroslava Kalouska (TOP 09) díky opoziční převaze po jednání o stanovisku Nejvyšší kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Ministerstvo financí s kritikou sněmovního výboru nesouhlasí, Česko má podle něj jedny z nezdravějších veřejných financí v Evropské unii.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil mimo jiné na to, že riziko pro udržitelnost státního rozpočtu představuje do budoucna to, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji než celkové příjmy a výdaje. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem, jde například o důchody. Ke kvazimandatorním výdajům patří platy ve veřejné správě a výdaje na armádu.
Kalousek citoval členům výboru část stanoviska NKÚ, podle které je státní rozpočet kvůli růstu mandatorních a kvazimandatorních výdajů a závislostí na daňových příjmech připraven na případnou recesi hůře než před deseti lety. Úřad varoval, že i mírné ekonomické ochlazení může vést k vysokým schodkům. „Složenky budeme platit dál, i když jsme se stali nezaměstnanými a máme mnohem nižší příjmy,“ poznamenal Kalousek.
Náměstek ministryně financí Karel Tyll ale poukazoval na to, že příjmy loni rostly meziročně o deset procent a mandatorní výdaje o 5,4 procenta. „Mandatorní výdaje, tím že jsou ze zákona, schvaluje Poslanecká sněmovna,“ upozornil.
Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu podle údajů ministerstva financí klesá. „Zatímco v roce 2016 byl tento podíl ve výši 58,2 procenta, v roce 2020 očekáváme jeho pokles na hodnotu 54,7 procenta,“ uvedl mluvčí resortu Zdeněk Vojtěch.
Stav veřejných financí je podle ministerstva financí výrazně lepší než v předkrizovém období před rokem 2008. „V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v Evropské unii,“ tvrdí Vojtěch. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky podle něj zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit ve výši maximálně jednoho procenta HDP.
Pro Kalouskův návrh usnesení hlasovalo šest přítomných opozičních poslanců z ODS, pirátské strany, SPD a TOP 09. Proti byli zbývající čtyři vládní poslanci z ANO a z ČSSD.
Poslanec ODS Vojtěch Munzar v debatě poukazoval na to, že loňský státní rozpočet skončil v mírném přebytku i kvůli tomu, že investiční výdaje byly, jak uvádí stanovisko NKÚ, čerpány jen na 66,5 procenta. Podle Munzara by se mělo šetřit zejména na provozních výdajích, nikoli na investicích. „Je chyba, že poslední roky nebyly ve jménu přípravy na chudší období, nýbrž velkého mejdanu populistického rozdávání hnutí ANO a ČSSD,“ uvedl později v tiskové zprávě.
Předseda výboru Roman Kubíček (ANO) označil stanovisko NKÚ za vyvážené, byť „občas lehce kritické“. Předpokládá, že příští zpráva k výsledku hospodaření za letošní rok by mohla být pozitivnější.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun. Opozice schodkové hospodaření v době ekonomického růstu kritizuje.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
