Aktuálně:

Charita: Domácí péče je osmkrát levnější než pobyt v nemocnici

04.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Charita: Domácí péče je osmkrát levnější než pobyt v nemocnici

Domácí péče je podle poskytovatelů osmkrát levnější než pobyt pacienta v nemocnici.

Peníze od zdravotních pojišťoven nepokrývají ani náklady, uvedli na tiskové konferenci zástupci Charity ČR, která domácí zdravotní péči poskytuje. Charita ČR proto spouští petici za změnu financování a chce, aby se projednala ve Sněmovně.
Na úhradu domácí péče šly loni dvě miliardy korun z 300 miliard veřejného zdravotního pojištění. Podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na facebooku příští rok dostane domácí péče 340 milionů korun navíc.
O rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění rozhodují zdravotní pojišťovny na základě dohody se zástupci zdravotní péče. Domácí péče na návrhy zdravotních pojišťoven nepřistoupila, ministerstvo proto stanoví v následujících měsících úhrady vyhláškou.
Uvědomuji si, že máme vůči ní dluh z minulosti, kdy byla mými předchůdci přehlížena. A snažíme se ho postupně dorovnat,“ uvedl na facebooku ministr. Domácí péče podle něj loni měla úhrady navýšené o 200 milionů korun, příští rok bude navíc 340 milionů korun. „Vytvořil jsem na ministerstvu pro domácí péči speciální pracovní skupinu, kde s jejími zástupci pravidelně řešíme ty nejpalčivější problémy v tomto segmentu. A sestrám chceme dát větší kompetence, abychom jim uvolnili ruce a zvýšili jejich prestiž,“ dodal ministr.
Podle Oldřicha Tichého, mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která hradí péči asi dvěma třetinám Čechů, skokové navýšení o desítky procent není možné. „VZP je připravena v jednáních pokračovat a snažit se nalézt řešení a nastavení úhradových mechanismů eliminujících největší problémy poskytovatelů domácí péče jako jsou nákladní pacienti nebo nepřetržitý provoz,“ sdělil ČTK.
Meziroční nárůst peněz o 340 milionů korun ale podle zástupců segmentu není dostatečný. „Roste počet klientů,“ upozornil ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Spolu se stárnutím populace roste počet seniorů, kteří domácí péči využívají nejčastěji. V současné době jich je přes dva miliony, do roku 2052 přibude další milion. „Pokud klient péči nedostane, tak mu nezbývá než navštívit nemocnici, kde většinou bývá pacientem na interně, což je osmkrát dražší než naše péče,“ dodal.
Loni přistoupili podle Curyla zástupci domácí péče na dohodu s pojišťovnami za podmínky, že se v dalším roce financování vyřeší. Od roku 2007 podle něj úhrady za péči, které se stanovují takzvanou hodnotou bodu, klesly. Zatímco tehdy byla 1,11 koruny, v současné době je 1,05 koruny. „Žádáme navýšení hodnoty bodu o 40 procent na 1,47 korun. Odpovídá to reálných nákladů, které máme,“ uvedl s tím, že Charita ČR platy sester v domácí péče dokrývá z jiných zdrojů. Pro všechny poskytovatele domácí péče by to znamenalo podle Curyla asi miliardu korun navíc.
Problematické je podle Ludmily Kučerové, která za Charitu ČR s pojišťovnami jednala, také to, že střediska domácí péče dostávají od pojišťoven zálohy a později jim vyfakturují odvedenou práci. „Nemůžeme si dopředu spočítat, kolik dostaneme za vykonanou práci. Dozvíme se to až za rok a půl,“ řekla. Někdy pak středisko nedostane za odvedenou práci zaplaceno, protože překročilo svůj limit.
Dnes poskytovatelé zahájili sběr podpisů na „Petici za záchranu domácí péče“. Chtějí jich získat 10 tisíc, aby musela problém projednat Poslanecká sněmovna. „Chceme dokrytí reálných ztrát a vizi v horizontu třeba pěti let, tedy systémové, ne krátkodobé řešení,“ dodal Curyla.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.