Aktuálně:

Trendy kyberkriminality – cílem jsou častěji malé a střední firmy

15.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trendy kyberkriminality – cílem jsou častěji malé a střední firmy

Kyberútočníci v současné době používají široké spektrum technik, jimiž se snaží buď přímo získat prostředky nebo cíleně poškodit určitou firmu

, organizaci či důležitou součást veřejné infrastruktury. V podnikové sféře se pozornost přesunuje spíše na malé a střední firmy, které častěji zanedbávají digitální bezpečnost.
Zkušenost s kyberútokem má více než polovina takovýchto společností v ČR. Výrazně roste počet DDoS i ransomware útoků.
Roste počet DDoS útoků
Statistiky počtu kyberútoků jsou vždy diskutabilní záležitost, protože část z nich vždy zůstane neodhalená. Nicméně je možné konstatovat, že prudce roste počet DDoS útoků – podle nejnovějšího reportu společnosti Kaspersky Lab se jejich počet v prvním čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 84 procent.
V poslední době sledujeme v oblasti DDoS útoků, tedy napadení určitého serveru z velkého množství jiných zařízení s cílem zahltit ho požadavky a ochromit jeho funkčnost, určité změny,“ říká Milan Bortel, odborník na IT bezpečnost z Počítačové školy Gopas. „Jednak pozorujeme odklon od masivních útoků založených jen na mohutnosti zásahu k menším, sofistikovanějším akcím. Druhou věcí je, že ‚zotročená zařízení‘, tedy ta, jejichž prostřednictvím útok probíhá, už zdaleka nejsou jen počítače. S rozvojem internetu věcí útočníci stále častěji využívají různá chytrá zařízení a inteligentní čidla, jejichž zabezpečení je výrazně nižší, než je tomu klasických počítačů.“
Kybernetická zločinnost stále roste
Mění se i cíle útoků, stále častěji se cílem stávají menší firmy, jejichž úroveň zabezpečení často pokulhává. Pětina z napadených jsou velmi malé firmy, další třetina malé a střední podniky a 40 procent velké společnosti. Kromě počtu DDoS útoků výrazně roste i množství vyděračských ransomware útoků, které šifrují data s cílem získat výkupné za jejich opětovné dešifrování. Ransomware útoky podle statistik přicházejí v průměru jednou za 14 vteřin, za loňský rok jejich počet vzrostl bezmála o pětinu.
Zajištění bezpečnosti ve firmě spočívá na třech hlavních pilířích – lidech, technologiích a správně nastavených procesech,“ říká Milan Bortel. „Technologie samy o sobě nic nespasí, protože firma musí v první řadě mít zmapované, co se v jejich síti děje; je třeba mít jasně daná pravidla, co kdo může dělat a k jakým datům se dostane. Nezbytné je sledování aktuálních hrozeb a relevantní vzdělávání odborníků, kteří za bezpečnost odpovídají. Jenou z možností získat informace o aktuálních hrozbách i způsobech, jak jim čelit, je konference HackerFest.“
Největší odborná konference zaměřená na IT bezpečnost a etický hacking u nás, tedy HackerFest 2019, proběhne v Praze 16. září 2019. Informace o programové náplni a odbornících, kteří budou na letošní konferenci přednášet, budou postupně přibývat na stránkách konference ZDE


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.