Aktuálně:

Vláda rozhodne, zda vstoupí do řízení o zdanění církevních náhrad

14.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda rozhodne, zda vstoupí do řízení o zdanění církevních náhrad

Vláda v pondělí projedná, zda vstoupí do dvou řízení před Ústavním soudem.

První řízení se týká návrhu skupiny senátorů na zrušení zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Druhé řeší stížnost Transparency International (TI) na desetitisícový poplatek za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu. Příslušní ministři doporučili vládě k řízením přistoupit a požadovat zamítnutí návrhů. Vyplývá to z předkládacích zpráv, které má ČTK k dispozici.
Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, mají církve hradit od příštího roku. Ústavní stížnost proti zdanění vypracovala KDU-ČSL a podpořilo ji 42 senátorů. Kromě lidovců jsou mezi nimi členové senátorských klubů ODS, Senátor 21 a tři senátoři ČSSD.
Stěžovatelé argumentují tím, že zdanění je nepřípustně retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle nich navíc zakládá daňovou nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Poukazují i na to, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokládá za stěžejní stanovisko ministerstva kultury, které doporučilo, aby vláda do řízení před Ústavním soudem vstoupila. Zároveň uvedla, že zdanění náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy daní z příjmů není samo o sobě protiústavní.
Druhá stížnost, kterou iniciovala TI, míří na poplatek za podání podnětu k zahájení správního řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nevládní organizace pokládá poplatek, který úřad vybírá od roku 2016, za protiústavní. O to, aby byl poplatek zrušen, žádala vládu před časem i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Poplatek, který je nevratný a nelze ho odpustit, ztěžuje podle TI zapojení veřejnosti, médií a nevládních organizací do veřejné kontroly a podpory dobrého vládnutí. Napadené pravidlo označila TI za „absurdní raně feudální právní úpravu“ a uvedla, že podněty kvůli němu fakticky přestaly přicházet. Zatímco v roce 2016 před zpoplatněním prověřoval úřad 1 305 podnětů týkajících se veřejných zakázek, o rok později to bylo 93 zaplacených podnětů a 84 věcí od orgánů činných v trestním řízení.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.