Aktuálně:

MPSV neuzavře smlouvu na systém dávek, nabídku znovu posoudí

04.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MPSV neuzavře smlouvu na systém dávek, nabídku znovu posoudí

Ministerstvo práce (MPSV) se neodvolá proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který mu zakázal uzavřít smlouvu s vítězem

tendru na systém dávek a nařídil znovu posoudit nabídku. Vedení resortu nechce podáním rozkladu přípravu nových systémů dál zdržovat. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva.

Na antimonopolní úřad se obrátila v březnu společnost OKSystem jako neúspěšný účastník tendru poté, co se ministerstvo práce rozhodlo přidělit zakázku se zadávací cenou 270 milionů bez daně z přidané hodnoty firmě DXC Technology a odmítlo námitky. OKSystem, který zajišťuje resortu systémy pro agendu dávek a zaměstnanosti od poloviny 90. let, s cenou 829 milionů neuspěl. Úřad rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky z loňského prosince zrušil a vydal předběžné opatření, jímž zakázal uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem do ukončení správního řízení.
Byť MPSV se závěry ÚOHS nesouhlasí, rozhodlo se rozklad proti jeho rozhodnutí nepodávat, a to zejména z důvodu, že podáním rozkladu a čekáním na rozhodnutí předsedy ÚOHS by se dále zdržel proces zadání veřejné zakázky – i v případě rozhodnutí o rozkladu ve prospěch MPSV – o minimálně tři měsíce, což je pro MPSV nežádoucí,“ uvedla Andrea Vašáková z tiskového oddělení ministerstva. Podle ní nyní resort nabídku znovu posoudí a doptá se, zda nabídková cena položek není „mimořádně nízká“.
Systém pro výplatu dávek je součástí připravovaného jednotného informačního systému resortu práce. Ten měl původně fungovat už od roku 2017 a stát kolem 1,5 miliardy korun. Přípravy ale od počátku nabraly zpoždění. Resort kvůli tomu už dvakrát o dva roky prodlužoval smlouvu s nynějším dodavatelem, jímž je OKsystem. Dvouleté prodloužení stojí asi miliardu.
Nynější ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) opakovaně uvedla, že by nové systémy měly začít fungovat nejpozději do konce příštího roku, plně tedy od ledna 2021. Sněmovna před třemi týdny ale už schválila novelu o e-neschopenkách s doplňkem, že se spuštění jednotného resortního systému odsouvá na rok 2022. Zákon projedná Senát. „MPSV vyvíjí maximální úsilí, aby byly všechny nové systémy spuštěny nejpozději do konce roku 2020,“ uvedla Vašáková.
OKSystem se na antimonopolní úřad obrátil kvůli stejnému výběrovému řízení podruhé. Loni koncem července si společnost stěžovala na to, že ji ministerstvo z tendru vyřadilo. Případ skončil v prosinci poté, co resort vzal své stanovisko zpět. Za vítěze pak ale vybral DXC Technology.
Dvakrát se konalo i výběrové řízení. Poprvé ho ministerstvo vyhlásilo před koncem roku 2014 a stanovilo cenu 616 milionů korun. Zájem mělo sedm uchazečů, zvítězila firma OKSystem. V listopadu 2016 ministerstvo od spolupráce s ní ale odstoupilo. Podle tehdejších zástupců resortu byl průběh zakázky neuspokojivý a OKSystem nezaručil, že vše stihne dokončit. Firma si naopak stěžovala na nesoučinnost ministerstva a podala žalobu k soudu o určení neplatnosti rozhodnutí. Soudní jednání se nyní odročilo do září, obě strany jednají o mimosoudním řešení.
Dodavatele systémů vyměnilo ministerstvo už v roce 2012 za tehdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). ÚOHS ale po dvou letech úřadům práce zakázal nové aplikace používat kvůli pochybení při výběru dodavatele. Úředníci se tak vrátili k OKSystemu. V minulém volebním období začal nový systém chystat tým bývalé ministryně Michaely Marksové (ČSSD). Ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) přípravy zastavila, Maláčová v nich pokračuje.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.