Na jihu Moravy jsou stovky brownfieldů, brzdí je ekologická zátěž

Jejich revitalizaci se intenzivně věnuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, kraj i samotné obce a města. Příkladem je areál ICEC ve Šlapanicích, Loucký klášter ve Znojmě i prostor kasáren v Mikulově. Na jejich základě se plánují vybudovat například domovy pro seniory, veřejná parkoviště, kulturně-společenské areály i nová bydlení. Stavební firmy a developeři však upozorňují na vyšší náklady i náročnější postupy.
Přesně 167 částečně využívaných nebo opuštěných areálů, komplexů budov a pozemků se silným potenciálem je prezentováno prostřednictvím webu www.brownfieldy-jmk.cz, který spravuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM). „Naším cílem je najít pro tyto lokality vhodná, funkční a uspokojivá řešení včetně samotného financování revitalizace,“ uvádí za agenturu Jan Hladík s tím, že je důležité i sdílení zkušeností s ostatními regiony v ČR i v přeshraničních projektech. Na jednotlivých typech projektů se pak podílejí též další subjekty, jako je například CzechInvest, města, obce i ministerstva.
Regeneraci brownfieldů se od roku 2005 koncepčně věnuje rovněž Jihomoravský kraj. „Ve spolupráci s RRAJM jde zejména o mapování lokalit, analytické vyhodnocení i propagaci konkrétních lokalit,“ komentuje problematiku Jiří Klement z tiskového oddělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Doplňuje pak, že kraj nepodporuje regenerace lokalit pro konkrétní využití, ale obecně klade důraz na revitalizace, které jsou účelné. Cílem je také minimalizace veřejných prostředků.
Zástupci stavebních firem a developerů ale upozorňují na složitější postupy i na větší náklady. „Některé lokality jsou atraktivní tím, že jsou například v centru města. Výhodou je i zavedená infrastruktura. Naopak nevýhodou často bývá nutnost demolice či opravy stávajících budov a bezpochyby i případná dekontaminace,“ přibližuje Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. Finální cena se pak prý většinou u lokalit s ekologickou zátěží mnohonásobně zvyšuje, než když se staví na „zelené louce“.
Ve Šlapanicích brzdí rozvoj areálu ICEC silná ekologická zátěž
Jednou z lokalit, která by mohla být připravena už v roce 2023, je areál ICEC ve Šlapanicích. Ten je v současnosti pronajímán především k drobné výrobě, službám a skladování. Potýká se však s rozsáhlou ekologickou zátěží. „Jde o strategickou lokalitu z hlediska řešení ekologické zátěže, pravděpodobně dokonce nejvýznamnější,“ upřesňuje Klement.
Potřebné kroky už město Šlapanice činí. „Aktuálně se dokončují předsanační průzkumy a čeká se na jejich vyhodnocení,“ uvádí starostka Šlapanic Michaela Trněná. Podle jejích slov bude na základě výsledků stanoven termín a rozsah samotných sanačních prací.
Přesné využití ale prozatím jasné není. „Uvažuje se například o zařízení pro seniory, sportovním zařízení anebo vytvoření parkovacích míst, kterých je ve městě nedostatek,“ dodává starostka. Náklady pak dosahují necelých 158,3 milionu korun (vysoutěžená cena), přičemž dotace z Operačního programu životního prostředí činí 147,5 milionu korun.
Znojemský Loucký klášter čeká na další osud
Dlouhou řadu let čeká na své nové poslání Loucký klášter ve Znojmě, který je využíván pouze minimálně. Část sklepů spravuje společnost z oblasti vinařství, jež zde pořádá pravidelné akce a umožňuje veřejnosti částečný přístup do areálu. „Kraj u této nemovitosti zpracoval v roce 2006 studii předprojektové přípravy. Lokalitu propagujeme na nemovitostních veletrzích a fórech. Po regeneraci by mohl být klášter využíván v oblasti kultury, vzdělávání a veřejné správy,“ osvětluje postup Jihomoravského kraje Jiří Klement.
Další využití historického objektu je však kvůli vysokým nákladům na rekonstrukci a požadavkům na ochranu kulturního dědictví značně limitováno. „Rekonstrukce budov pod památkovou ochranou si vyžaduje velmi vysokou odbornost, pečlivý přístup a striktní dodržování stanovených postupů ze strany všech úřadů. Většinou se na takovýchto projektech podílí i několik specializovaných firem,“ doplňuje Kaláb. Složitost stavu potvrzuje i zainteresovanost hned několika subjektů – Jihomoravského kraje, města Znojma, Ministerstva pro místní rozvoj i Ministerstva kultury.
Areál kasáren v Mikulově jde směrem bydlení
Zajímavým brownfieldem je areál mikulovských kasáren o rozloze 30 hektarů. Od roku 2007 byl postupně odprodán soukromé stavební společnosti. Ta odstranila většinu budov, část příjezdových panelových cest i část ekologické zátěže. Po změně územního plánu byla v jižní části zahájena výstavba zhruba 70 bytů, která byla dokončena před více než deseti lety. Ta by měla pokračovat i v severní části.
„Plochy jsou určeny pro bydlení a občanskou vybavenost, pro sport a rekreaci i pro výrobní aktivity,“ upřesňuje Jan Hladík s dodatkem, že vzhledem k rozloze areálu majitel nevylučuje ani spolupráci na dalších rozvojových záměrech i s jinými subjekty. „Chybí jen hrubé terénní úpravy, jinak jsou pozemky v podstatě připraveny k výstavbě. Pokud bude vytvořen smysluplný projekt, lze prostranství využít už do dvou let,“ dodává Hladík. Podle Tomáše Kalába může být tato obnova areálu dobrou ukázkou toho, jak bojovat proti akutnímu nedostatku bydlení, jenž trápí většinu regionů v republice.