Aktuálně:

Program The Country for the Future pomůže firmám s inovacemi

20.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Program The Country for the Future pomůže firmám s inovacemi

Zlepšit výzkumné a inovační aktivity malých a středních podniků i jejich konkurenceschopnost v zahraničí má program The Country for the

Future. Návrh v pondělí předloží vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Výdaje na něj by v letech 2020 až 2027 měly dosáhnout osmi miliard korun. Program má podpořit vznik inovativních startupů, rozvoj celé inovační infrastruktury a pomoci lépe komerčně využít výsledky výzkumu a vývoje v průmyslové výrobě. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici ČTK.

The Country for the Future je jeden z programů Inovační strategie ČR 2019-2030, kterou vláda schválila v únoru. Podle tohoto plánu by se Česko mělo stát lídrem v inovacích. „Slíbili jsme v ní (strategii), že podpoříme začínající firmy a malé investory do nových technologií. Mám velkou radost, že se nám vše podařilo připravit v rekordně krátké době. Jde o revoluční výzvu, na kterou čekají zejména malé inovativní firmy,“ řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
O peníze z programu se budou firmy ucházet ve veřejných soutěžích. První pilíř programu cílí na vznik a rozvoj startupů. Podporu dostanou inovativní firmy, takzvané „high potential startups“ ve vybraných oborech. K těm patří například umělá inteligence, big data, nanotechnologie, vesmír, farmacie, pokročilé materiály či zdravotnické technologie.
Cílem druhého (pilíře) je vznik sítě a centra umělé inteligence v Praze. Tím navazujeme nejen na skvělé výsledky našich vědců a firem, ale i na fakt, že u nás máme již tisíce studentů v této oblasti a vláda připravuje v Praze elitní centrum excelence v umělé inteligenci,“ uvedl Havlíček.
Třetí část programu se zaměřuje na prosazování inovací v malých a středních podnicích a trendy v perspektivních odvětvích – automatizaci, robotizaci a umělou inteligenci. Podle Havlíčka řeší to, že na běžné investiční pobídky si mohou sáhnout střední a velké firmy, a takto se podle něj k podpoře dostanou pohodlně i malé subjekty.
Jedním z cílů Inovační strategie je, aby Česko zvýšilo podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a až na tři procenta v roce 2030. Nyní ČR ve výdajích na vědu za evropským průměrem zaostává.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.