Aktuálně:

ČT: Vláda snížila schodek rozpočtu penězi z privatizačního účtu

15.04.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČT: Vláda snížila schodek rozpočtu penězi z privatizačního účtu

Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem osmnáct miliard korun z privatizačního účtu, uvedla dnes Česká televize.

Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř osmadvacet miliard korun, uvedla televize.

Opoziční ODS vyzvala vládu, aby představila plán, jak zabránit vysokému schodku rozpočtu v letošním roce. „Pokud to do konce dubna vláda nepředloží, tak budeme iniciovat nejenom jednání rozpočtového výboru, ale i mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny,“ řekl ČT předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který je členem sněmovního rozpočtového výboru.
Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec v reakci na informaci ČT uvedl, že možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu byla uzákoněna již od roku 2012. „Každoročně tak bylo do rozpočtu převáděno průměrně 10 miliard korun, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů, zejména ekologie,“ sdělil Žurovec ČTK.
V roce 2007 podle mluvčího ministerstva investovala vláda z tohoto účtu do oblastí nesouvisejících s privatizací 21 miliard korun, o rok později téměř 34 miliard. „Žádné rozpouštění prostředků ani hledání nových zdrojů se rozhodně nekoná,“ dodal Žurovec.
Novela zákona, která umožňuje vládě využít ve státním rozpočtu peníze z takzvaného Fondu privatizace, platí od začátku letošního roku. Využití peněz není omezeno konkrétním účelem, vláda je může nasměrovat podle svých priorit.
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.
Schodek státního rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun z únorových 19,9 miliardy korun. Loni v březnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 16,3 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle ministerstva financí ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvním čtvrtletí loni získal rozpočet mimořádně 20 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.