Aktuálně:

Část firem se bojí odkladu brexitu, někteří politici ho chválí

12.04.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Část firem se bojí odkladu brexitu, někteří politici ho chválí

Odklad brexitu je podle části českých firem firem prodlužováním nejistoty. Podle Svazu průmyslu a dopravy přinese další výdaje.

Ani firmy, ani čeští politici však nejsou v názorech na odklad jednotní. Část z politiků ho pokládá za dobré řešení, jiní za polovičaté. Prezident Miloš Zeman označil brexit za neštěstí pro EU i Velkou Británii. Lídři zemí EU se na summitu v noci na dnešek dohodli na odložení odchodu Velké Británie z unie do 31. října.

Brexit podpořilo v roce 2016 britské referendum, v němž těsně převážily hlasy pro odchod. Velká Británie poté uzákonila jako datum brexitu 29. březen 2019. Vyjednanou brexitovou dohodu EU-Británie pak ale britští poslanci několikrát odmítli podpořit. Britská premiérka Theresa Mayová už od EU získala dříve jeden odklad brexitu na 12. dubna a nynější summit unie brexit ještě oddálil. Kladně to hodnotí třeba český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i opoziční poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, podle nichž to může zabránit brexitu bez dohody.
Vyhnuli jsme se divokému brexitu bez dohody a EU27 dala Británii delší čas pro nalezení většiny v britském parlamentu na spořádaný odchod, který je v zájmu ČR, Británie i Evropy,“ sdělil ČTK Petříček. Předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) či pirátský místopředseda Mikuláš Peksa ale vnímají výsledek summitu jako polovičatý. „Říká se tomu ‚kopat plechovku před sebe‘. Nic víc se nám v případě brexitu nedaří. Stále necháváme řešení v rukou Britů, ale mnoho se nerýsuje,“ uvedl Zaorálek.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu novinářům v Bruselu řekl, že dohoda o odkladu je dostatečná na to, aby se Británie rozhodla, co ohledně odchodu z unie vlastně chce. „Kompromis se hledal složitě,“ řekl Babiš po osmi hodinách jednání. Premiér připomněl, že Británie musí na konci května zorganizovat volby do europarlamentu, jinak by EU opustila k 1. červnu bez dohody. „To doufejme nenastane a nikdo si to myslím nepřeje,“ dodal.
Odložení brexitu kromě části politiků kritizují i některé české firmy. Nejistota a odklady zvyšují podle mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Evy Veličkové výdaje firem. Náklady podniků na přípravy na brexit činí desítky miliard korun. Firmy omezují investice v Británii a hledají alternativní trhy. „Žádná firma nemůže hazardovat a čekat na to, že nastane nějaká nepravděpodobná varianta, jako například zrušení brexitu,“ dodala. Podle analytiků oslovených ČTK bude odklad brexitu brzdit obchod v Evropě. Může také více zdražit elektřina kvůli růstu cen emisních povolenek, kterých se britské firmy kvůli odkladu brexitu ještě nebudou chtít zbavovat.
Třeba podle české investiční skupiny Natland ale odklad brexitu již dále nezvyšuje náklady firem na přípravy na odchod Británie z EU. Podle hlavního ekonoma skupiny Petra Bartoně firmy vynaložily hlavní náklady už na začátku vyjednávání brexitu. Českých exportérů se brexit dotkne mnohem méně, než se tvrdí, řekl Bartoň.
Odchod Británie z EU znamená podle prezidenta Miloše Zemana patnáctiprocentní úbytek příjmů českého rozpočtu. Brexit je neštěstí pro EU i Británii, řekl Zeman novinářům.
Při brexitu bez dohody by dopady výrazně pocítil automobilový sektor, uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Letecký provoz na ostrovy asi brexit neohrozí, minimálně po přechodné období. Podle odborníků na leteckou dopravu by však mohl ovlivnit poptávku cestujících po linkách do zemí Spojeného království. Cestovní kanceláře dosud možný brexit podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur výrazněji nepocítily a zájezdy na ostrovy zatím neomezují ani nezdražují.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?