Veřejné finance by se měly dostat z letošního plánovaného přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do schodku 0
,2 procenta příští rok. Deficit veřejných financí by měl v dalších letech růst, v roce 2021 na 0,3 procenta HDP a v roce 2022 na 0,5 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, která je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí. Materiál má ČTK k dispozici.
Loni klesl přebytek veřejných financí z předloňských 1,6 procenta HDP na 0,9 procenta. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP.
Naopak podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech klesat. Z letos plánovaných 31,5 procenta HDP by měl klesnout příští rok na 30,8 procenta, v roce 2021 na 30,2 procenta a v roce 2022 na 29,7 procenta HDP. Loni byl dluh na 32,7 procenta HDP, přičemž EU požaduje úroveň zadlužení pod 60 procenty. ČR by tak měla mít nadále jedny z nejméně zadlužených veřejných financí v EU.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF už v odhadech počítá například s růstem důchodů. Dokument musí vláda projednat a odeslat do EU každoročně do konce dubna.
„V důsledku očekávané míry inflace poblíž inflačního cíle ČNB a v posledních letech vyššího tempa reálných mezd předpokládáme pro rok 2020 valorizaci důchodů převyšující pět procent, v dalších letech pak valorizaci podle zákonem stanoveného vzorce kolem 4,5 procenta, respektive 3,5 procenta,“ uvádí dokument. Veřejné finance by to mělo stát příští rok dodatečně šest miliard korun.
Negativní dopad příští rok bude mít podle MF také zvýšení příspěvku na péči v roce 2020, a to 1,9 miliardy korun. Dalším plánovaných krokem je změna rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun, což by podle materiálu mohlo veřejné finance stát téměř devět miliard korun. U zvýšení rodičovského příspěvku se zatím jedná o více variantách. Zároveň MF nedávno navrhlo vyšší zdanění tabáku, hazardu a lihu, což v dokumentu úřad zmiňuje.
„Aplikací pouze standardní zákonné valorizace a nejméně nákladné varianty zvýšení rodičovského příspěvku by došlo ke zlepšení celkového salda o 0,2 procentního bodu v každém roce výhledu. V případě přijetí navržených změn v daňové oblasti by se příjmy navýšily o 0,2 procentního bodu v celém horizontu programu. Celkový efekt na saldo sektoru vládních institucí by byl 0,4 procentního bodu,“ uvedlo MF. V takovém případě by se veřejné finance dostaly do deficitu až v roce 2022, vyplývá z materiálu.
Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o a příští rok o 2,4 procenta, v roce 2021 o 2,3 procenta a v roce 2022 o 2,2 procenta.
Dokument rovněž uvádí, že ekonomická úroveň ČR vyjádřená jako HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly činila loni zhruba 90 procent ekonomické úrovně EU a 73 procent ekonomické úrovně Německa.
Průměrná mzda v soukromém sektoru přepočtená měnovým kurzem loni stoupla podle materiálu na 47 procent úrovně EU. „V letech 2019 až 2022 by se pak měla s ohledem na další očekávaný dynamický růst mezd a mírné posilování kurzu koruny vůči euru dále přibližovat k průměru EU,“ uvádí materiál.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
