Aktuálně:

Sněmovna i Senát loni utratily méně, než měly přiděleno v rozpočtu

04.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna i Senát loni utratily méně, než měly přiděleno v rozpočtu

Poslanecká sněmovna i Senát České republiky v minulém roce vynaložily na svůj provoz méně financí, než jim bylo původně přiděleno

ze státního rozpočtu. Jak vyplývá z údajů ve státním závěrečném účtu, kromě Hradu totiž v minulém roce nevyužily všechny dostupné prostředky ani obě komory parlamentu.
Hospodařením Poslanecké sněmovny i Senátu se včera zabýval sněmovní rozpočtový výbor a stejně jako u hospodaření Kanceláře prezidenta republiky doporučil sněmovně schválení údajů v jejich závěrečných účtech. Státní rozpočet schválený na minulý rok původně přidělil Poslanecké sněmovně 1,16 miliardy korun, v průběhu roku pak byla tato suma ještě o 17 milionů korun navýšena. Z této finální částky pak sněmovna vynaložila miliardu a 165 milionů. Navýšení financí bylo určeno zejména na investice, jako bylo například zastřešení atria jedné ze sněmovních budov. Další finance navíc šly na zvýšení platů zaměstnanců v listopadu a prosinci minulého roku.
Část peněz určených na investice ale sněmovna nevyčerpala. Podle sněmovního kancléře Petra Kynštetra to bylo z důvodu špatného počasí, které neumožnilo stavební práce na zastřešení atria. Kancléř to uvedl před poslanci. Sněmovna v minulém roce rovněž odvedla na straně příjmů do státního rozpočtu 17,5 milionu korun, o 1,5 milionu více oproti původnímu plánu.
Senát loni vynaložil 552 milionů korun
Senátu přidělil schválený státní rozpočet na minulý rok 559 milionů, tato částka se však v průběhu loňska navýšila zhruba o milion korun. Z konečné částky  potom Senát za celý rok utratil 522 milionů korun. Kromě jiného Senát v minulém roce například nevyčerpal téměř 23 milionů korun určených na investice. Senátní kancléř Jiří Uklein poslancům sdělil, že některé investiční projekty se nepodařilo dokončit a dokončí se letos.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.